Čína - Si-an

Si-an je hlavní město čínské provincie Shaanxi (Šen-si). Čínsky se nazývá 西安, v pinyin Xī'ān, oficiální přepis je Xi'an a český přepis Si-an, což znamená „Západní mír“. Město zaujímá rozlohu necelých 10.000 kilometrů čtverečních, leží na pravém břehu řeky Wei (Wej, Weihe) a má asi 8,5 milionu obyvatel.

Oblast dnešního města byla osídlena již v období neolitu, což dokládají archeologické vykopávky vesnice Banpo (Pan-Pcho) nacházející se východně od města.

Pocházely odtud kmeny dynastie Zhou, které v 11. století před naším letopočtem ovládly tehdejší Čínu. První čínský císař Qin Shi Huang si objednal stavbu mauzolea nazývaného Terakotová armáda. Roku 202 před naším letopočtem byl založen první zdejší palác Changle a tento rok je považován za oficiální rok založení Si-anu. O dva roky později byl postaven palác Weiyang. Roku 194 před naším letopočtem byla zahájena výstavba městského opevnění. Stavba trvala 4 roky, během nichž byly postaveny 26 kilometrů dlouhé a 12 až 16 metrů vysoké hradby, které chránily střed města o rozloze 36 kilometrů čtverečních.

Za dynastie Han se na přelomu letopočtu město nazývalo Cháng'ān (Chang'an, Čchang-an), občas bylo nazýváno také Xijing.

Druhé století našeho letopočtu přineslo nepokoje, které ukončil až roku 582 císař dynastie Sui (Suej). Ten nechal jihovýchodně od města založit nové centrum nazvané Daxing, které se tehdy stalo největším městem světa.

V roce 1369, za dynastie Tang, bylo město přejmenováno opět na Cháng'ān a postupně se stalo politickým a obchodním centrem Číny. Mělo až 2 miliony obyvatel a začínala zde hedvábná stezka. Roku 652 byla zahájena výstavba Pagody velké divoké husy jinak nazývané také Velká pagoda divoké husy, která byla 64 metrů vysoká a sloužila k uložení budhistických súter.

V roce 707 započala výstavba Pagody malé divoké husy (Malé pagody divoké husy). Ta byla vysoká 45 metrů a taktéž sloužila k ukládání spisů.

Na konci dynastie Tang (Tchang) bylo město roku 904 zničeno a zůstalo zde minimum obyvatel, většina se jich přestěhovala do nového hlavního města.

Během dynastie Yuan se město nazývalo Fengyuan, později Anxi a také Jingzhao.

Za vlády dynastie Ming bylo město roku 1369 přejmenováno na Si-an. Roku 1370 byly postaveny nové městské hradby o délce 12 kilometrů, výšce 12 metrů a síle u základů 15 – 18 metrů. Byly posíleny o vodní příkop a chránily plochu 12 kilometrů čtverečních. Roku 1384 byla postavena Zvonová věž.

V roce 1556 bylo město poškozeno velkým zemětřesením, které poškodilo i Pagodu malé divoké husy. Její výška pak byla snížena na 43,4 metru.

Během 17. století proběhla výstavba Velké mešity.

Roku 1739 byla na místě původní Zvonové věže postavena věž nová.

Při revoluci byla roku 1911 svržena dynastie Qing (Čching) a bylo povražděno mnoho obyvatel. V roce 1928 bylo město přejmenováno na Xijing, ale v roce 1930 se vrátilo ke svému původnímu názvu. Roku 1936 během občanské války proběhly vzpoury obyvatel. V roce 1954 byly objeveny pozůstatky neolitického osídlení Banpo a roku 1976 byla objevena Terakotová armáda.

Zajímavým turistickým cílem je takzvaný Les stél, který je až 2000 let starý. Sestává ze 4.000 kamenných stél pokrytých historickými nápisy a náleží k Muzeu historie provincie Saanxi. Nejstaršími památkami města jsou Pagody velké a malé divoké husy. Za prohlídku stojí také Zvonová věž, která je největší a nejdochovanější svého druhu v Číně, a Bubnová věž a nedaleká muslimská čtvrť s Velkou mešitou, která má velmi atypickou architekturu a je jednou z nejstarších mešit v Číně. Významným turistickým cílem jsou také městské hradby nebo největší sianský taoistický Chrám Osmi nesmrtelných.

Nejnavštěvovanější památkou města je takzvaná Terakotová armáda, což je mauzoleum císaře Qin Shi Huanga. Leží východně od města a od roku 1987 se nachází na seznamu světového dědictví UNESCO. Na východním okraji Si-anu najdeme také vykopávky neolitické vesnice Banpo.

Další fotky