Turecko - Pamukkale

Pamukkale je pravděpodobně nejnavštěvovanějším místem Turecka. Slovo Pamukkale znamená v překladu „Bavlníkový hrad“, což je opravdu skvostný název pro toto unikátní přírodní dílo.
Vznik byl pravděpodobně hodně podobný vzniku krápníkových jeskyní. Termální prameny o teplotě 35°C (ale až 45°C) byly bohaté na oxid uhličitý a uhličitan vápenatý. Na vzduchu oxidovaly a za pomoci mikroorganismů se začal usazovat světle šedý pevný kámen nazývaný travertin. Voda, která stékala po náhorní plošině tak vytvořila travertinové terasy a kaskády. Celou scenérii dotváří bílá terasovitá jezírka, která jsou plná modré průzračné vody.
Voda je teplá až 45°C a kromě velkého množství oxidu uhličitého a uhličitanu vápenatého je také mírně radioaktivní. Již staří Řekové a Římané využívali zdejší vodu k léčebným účelům. Ve 2. století před naším letopočtem zde byly postaveny proslulé lázně Hierapolis.
Zdejší termální vody léčí revmatismus, kardiovaskulární, ledvinové a nervové nemoci a mají také relaxační účinky. Ochránci přírody však omezili přístup k jezírkům. Pro turisty byly vybudovány bazénky se zbytky originálních (!) antických sloupů. Byly napájené termální vodou, která však začala chybět na terasách. Terasy začaly šednout a obrůstat řasami, proto je nyní průtok vody přísně regulován.
V současnosti mohou turisté Pamukkale navštěvovat téměř bez omezení. Vody však stále ubývá a proto existuje mnoho doporučení, podle kterých se návštěva této úchvatné scenérie nemá odkládat. Turisté se po kaskádách musí pohybovat bez bot, ne všichni to samozřejmě dodržují. Zvláštností Pamukkale je například to, že snadno rozpoznáte skálu od vápence, protože skála do nohou nesnesitelně pálí, ale vápencové soli ne. „Zchladit“ se můžete brouzdáním ve vodě modré, bílé nebo šedé barvy, sluncem je však tato voda pěkně prohřátá. Ačkoli se kaskády a terasy lesknou a třpytí, kupodivu nekloužou. Celý povrch je totiž pokryt „mikrokaskádami“, díky kterým je povrch hrubší.