Indie - Dillí

Dillí je hlavní a po Bombaji druhé největší město Indie. Hindsky se nazývá दिल्ली, urdsky دہلی nebo دلّی‎‎, paňdžábsky ਦਿੱਲੀ. Podle legend je jméno odvozeno od jména krále Dhillu či Dilu, který město založil, odvozením od hindského slova dhili, což znamená „volný“, od označení mincí dehliwal, podle pevnosti Dehali, nynější Purana Qila, od slov dehlee nebo dehali, což znamená „brána“, „průchod“ či „práh“ nebo od názvu Dhillika. Člení se na 9 distriktů – Nové Dillí, Centrální, Severní, Severovýchodní, Východní, Jižní, Jihozápadní, Západní a Severozápadní.

Dillí leží na severu Indie na posvátné řece Jamuně v průměrné nadmořské výšce 293 metrů. Zaujímá rozlohu asi 1.500 kilometrů čtverečních a má asi 15 milionů obyvatel, některé zdroje uvádějí jiné údaje, například 22 milionů.

Podle pověsti bylo Dillí založeno asi 3000 let před naším letopočtem, věrohodné prameny uvádějí, že bylo založeno v 6. století před naším letopočtem. Trvale osídleno bylo asi od 2. století před naším letopočtem a z období okolo roku 300 před naším letopočtem pocházejí nejstarší dochované pozůstatky osídlení.

Roku 736 založil Anang Pal z dynastie Tomara město Lal Kot, které je dnes jednou z čtvrtí Dillí.

V 9. století se k moci dostal rážpútský rod Čauhánů.

V roce 1180 si Lal Kot podmanil Prithviraj Chauhan a přejmenoval ho na Qila Rai Pithora. V roce 1192 však byl poražen Afgáncem Mohamedem Ghoriem a na území dnešního města začal islám převažovat nad hinduismem. Ve 12. století založil Qutubuddin Aibak město Mehrauli.

Roku 1206 zemřel Mohamed Ghori a Turek Qutb-ud-din Aibak (Kutbuddín Aibak) založil dillíský sultanát a stal se jeho prvním sultánem. Započal s výstavbou minaretu Qutub Minar a první indické mešity Quwwat-al-Islam. Současně však čelil povstáním hinduistů a jeho nástupce Iltutmish (Iltutmiš) musel po roce 1211 postavení muslimů stabilizovat. Roku 1290 byl tehdejší Mamlucký sultanát svržen dynastií Khilji.

Roku 1303 postavil Alauddin Khalji město Siri a Ghiyasuddin Tughluq založit Tughluqabad. Za Muhammada bin Tughluqa byl založen Jahanpanah. Dillí se ve 2. čtvrtině 14. století dočkalo největšího rozkvětu. Hlavní město bylo přemístěno více do středu říše, ale panovník tak ztratil nad Dillím kontrolu a byl nucen se vrátit zpět. Za vlády Firuze Shaha Tughlaqa byl založen Ferozabad (Fírúzábád), ale Dillí ztrácelo na významu a v roce 1398 bylo vypleněno Timurem Lenkem.

Úpadek Dillí pokračoval i za dynastie Sayidů v první polovině 15. století. Dynastie Lodijů se k moci dostala roku 1451 a obnovila moc dillískou nad provinciemi na severu Indie. Založili také jakési nové město.

Roku 1526 se k moci dostal Babur, zakladatel Mughalské říše. V letech 1538 – 1545 byla postavena pevnost Purna Qila. Roku 1553 sice na trůn usedl hinduistický král Hemu Vikramaditya, ale mughalský císař Humayun moc udržel. Roku 1560 nechala Humayunova manželka Hadži Bégam postavit Humayunovu hrobku. Na místě legendární Indraprasthy jinak také Khandavaprasthy, která je zmiňovaná v eposu Mahábhárata, byla založena města Dinpanah a Shergarh.

Roku 1638 byl Shahem Jahanem založen Shahjahanabad, dnešní takzvané Old Delhi. V letech 1644 – 1658 proběhla výstavba Páteční mešity. Město bylo opevněné a roku 1645 se stalo hlavním městem Mughalské říše.

Po roce 1720 začala Mughalská říše upadat a k moci se začala dostávat hinduistická říše Marátha. Roku 1737 Mughalové prohráli bitvu proti Maráthům, a když roku 1739 prohráli i bitvu o Karnal, napadli a vyplenili Dillí a odnesli mnoho cenností včetně Pavího trůnu. V dalších letech se Maráthové a Mughalové přetahovali o moc.

Roku 1803 získali vládu nad Dillí Britové. Roku 1858 se město dostalo pod přímou kontrolu britské vlády.

V roce 1911 Britové udělali z Dillí hlavní město a postupně stavěli novou čtvrť, které roku 1927 dali jméno New Delhi, tedy Nové Dillí. Poté, co 15. srpna 1947 Indie získala nezávislost, se Dillí stalo hlavním městem Indické republiky. Současné Dillí obsahuje pozůstatky jedenácti měst, které se na jeho území v historii nacházely – zbytky nejstaršího osídlení, města Lal Kot, Mehrauli, Siri, Tughluqabad, Jahanpanah, Ferozabad, Lodi, Dinpanah a Shergarh, Shahjahanabad (Old Delhi) a New Delhi.

Nejstarší dochovanou památkou města je pravděpodobně takzvaný Nerezavějící sloup, který pochází z přelomu 4. a 5. století. Je z tak čistého železa, že téměř nerezaví. Stojí na nádvoří u volně stojícího minaretu Qutub Minar (Kutub Mínár), který je 72,5 metru vysoký, dolní průměr má 15 metrů a pochází z roku 1192. Byl postaven jako věž vítězství muslimů nad hinduisty. V areálu najdeme zbytky rozestavěného minaretu, který měl být větší než Qutub, různých budov i mešitu Kuvvatul Islam ze 12 století, která byla postavena na troskách hinduistických chrámů.

V Dillí najdeme zbytky různých pevností – Lal Kot, Qila Rai Pithora z 12. století nebo Starou pevnost (Purna Qila, Puráná Kilá) postavenou v letech 1538 – 1545 Šérem Šáhem Súrem na místě legendární Indraprasthy. Nejvýznamnější pevností je Červená pevnost (Red Fort, Lál Qilá), která byla postavena v letech 1638 – 1648 z červeného pískovce. Je obehnaná 2 kilometry dlouhými hradbami, které jsou 18 až 33 metrů vysoké. Do pevnosti se vstupuje Láhaurskou branou a v pevnosti kromě obytných prostor, lázní a Perlové mešity najdeme také Sál veřejných slyšení a Sál soukromých slyšení, ve kterém se nacházel Paví trůn.

U Červené pevnosti stojí také Páteční mešita (Jama Mashid, Džámi Masdžid), která byla postavena v letech 1644 – 1658 z červeného pískovce. Má tři vstupní brány, dva 40 metrů vysoké minarety a je největší mešitou v Indii, vejde se do ní až 25.000 věřících.

Z dalších památek jmenujme například Humayunovu (Humájúnovu) hrobku, kterou nechala roku 1560 postavit Humájúnova manželka Hadži Bégam, nebo hinduistický chrám bohyně Lakšmí (Lakšmí Nárájan Temple) zasvěcený Višnuovi a jeho manželce Lakšmí. Dominantou hlavní ulice Rádž Pat, u které se nachází i prezidentský palác a parlament, je Brána Indie (India Gate). Je to 42 metrů vysoký vítězný oblouk. Za návštěvu stojí také Lodijské zahrady nebo Rádžghát, kde byl roku 1948 zpopelněn politik a duchovní vůdce Mahátma Gándhí.

Další fotky