Izrael - Jeruzalém

Jeruzalém je město ležící na Blízkém východě. Jeruzalém leží v Judských horách na okraji Judské pouště. Bývá uznáváno jako hlavní město Izraele. Izrael je svatým městem islámu, judaismu i křesťanství.

Jeruzalém byl založen jako sídliště v době mladšího eneolitu, asi v období 3000 – 2200 let před naším letopočtem, ale možná ještě dříve. V město bylo sídliště přeměněno v 19. století před naším letopočtem. Ve 14. století před naším letopočtem bylo město opevněno. Podle archeologických průzkumů byl Jeruzalém ještě v 10. století před naším letopočtem vsí. Rychle se však rozrůstal. V roce 701 před naším letopočtem odolalo město dobývání asyrského vojska, ale roku 598 před naším letopočtem bylo dobyto Babyloňany. Obyvatelstvo se pokusilo vzepřít, takže byl roku 586 před naším letopočtem zničen zdejší chrám a obyvatelé byli uvězněni. Pod nadvládou Peršanů však byl Jeruzalém obnoven, ale když roku 335 před naším letopočtem obsadil území Alexandr Veliký, přikláněli se obyvatelé k řeckým kultům. V letech 167 až 63 před naším letopočtem ovládali území Hasmonejci, ale roku 63 ho získali Římané. Po roce 37 před naším letopočtem bylo město rozšířeno.

Roku 66 začala První židovská válka, která skončila o čtyři roky později dobytím města Římany. Ti ho prakticky srovnali se zemí a z Chrámu zbyla pouze současná Zeď nářků. Roku 135 vzniklo nové město Colonia Aelia Capitolina, které zbudoval císař Hadrián. Židé měli vstup zakázán, město se pod vládou Constantina I. stávalo křesťanským. Na místě nálezu kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus, byla postavena Bazilika Svatého hrobu. Další panovník Iulianus Apostata začal stavět židovský chrám, ale po jeho smrti se opět prosazovalo křesťanství. V roce 638 byl Jeruzalém dobyt muslimy a židé se mohli do města vrátit. Na Chrámové hoře byla postavena mešita Al-Aksá a Skalní dóm. Jeruzalém pak vlastnili muslimští Umajjovci a Fátimovci.

V roce 1071 dobyli město Turci, ale roku 1097 ho Fátimovci získali zpět.

V roce 1101 byl Jeruzalém odbyt evropskými křižáky a obyvatelé byli povražděni. Křižáci byli poraženi až roku 1187 a do města se vrátili muslimové a židé. Dohoda z roku 1192 umožnila vstup také křesťanům.

Od roku 1517 vládli v Jeruzalémě Osmani. Byly postaveny hradby a obnoveno mnoho zchátralých či zničených budov. Na konci 16. století začaly v okolí města bojovat nomádské kmeny, Jeruzalém se vylidňoval a okolí pustlo.

V 19. století žilo ve čtyřech jeruzalémských čtvrtích, arménské, muslimské, křesťanské a židovské, Starého města asi 4.000 muslimů, 3.000 křesťanů a 2.000 židů. Roku 1831 dobyli území Palestiny Egypťané. Ve městě se zvýšila bezpečnost, rozvinul obchod a přišlo sem několik tisíc nových obyvatel. Koncem 30. let 19. století zde žilo 5.000 židů, 4.500 muslimů a 3.500 křesťanů. V roce 1840 byli Egypťané vyhnáni Osmany a Brity z Palestiny. Osmani nechali Evropany více zasahovat do správních záležitostí. Z Evropy přiházelo hodně židů.

Za 1. světové války získali 10. prosince 1917 Jeruzalém Britové a význam města rychle rostl. Mimo město byly zakládány arabské a židovské čtvrti. Město mělo být podle OSN mezinárodním územím, ale během První arabsko-izraelské války znemožnili arabové židům vstup do města a zastavili jeho zásobování. Po odchodu Brtů ze země 14. května 1948 vyhlásil stát Izrael nezávislost a rozpoutaly se další boje. Dne 18. května se do židovské čtvrti dostali arabové, ale 20. května se území opět zmocnili izraelci. Jenže 28. května získali židovskou čtvrť arabové, izraelcům se jí nepodařilo vybojovat zpět a udrželi pouze západní část města. Museli pak přemístit mnoho institucí. Dne 5. prosince 1949 vyhlásili izraelci svou část Jeruzaléma hlavním městem Izraele. Dne 5. června 1967 vypukla Šestidenní válka, při které Jordánci ostřelovali židovské město, ale izraelci útok odrazili a ovládli celý Jeruzalém. Roku 1980 byl vyhlášen zákon, podle kterého je Jeruzalém jako celý a sjednocený hlavním městem Izraele. Roku 1981 bylo Staré město zapsáno na seznam kulturního dědictví Unesco. Dodnes však mnoho zemí a mezinárodních organizací neuznalo existenci státu Izrael a tudíž ani Jeruzaléma jako jeho hlavního města.

Nad městem se tyčí Olivetská hora nazývaná také Olivová s kostelem Nanebevzetí Páně a vyhlídkou na město. Pod ní se nachází Gatsemantská zahrada s Kostelem Všech národů a 2.000 let starými olivovníky. Historické Staré město rozprostírající se uvnitř městských hradeb zaujímá plochu asi 1km2. Na této ploše žijí obyvatelé tří hlavních náboženství. Muslimské památky se nachází především na Chrámové hoře, kde se nachází třetí největší mešita na světě, takzvaná Omarova mešita nazývaná také Skalní dóm, a mešita Al-Aksá. Z křesťanských památek jmenujme křížovou cestu Via Dolorosa vedoucí z Pevnosti na Golgotu nebo Baziliku Svatého hrobu známou jako Chrám Božího hrobu.

Ve městě se nachází také mnoho muzeí, mezi nimi například Izraelské muzeum, archeologické Rockefel-lerovo muzeum nebo Islámské muzeum.