Čína - Peking

Peking je hlavní město Čínské lidové republiky. Čínsky se nazývá 北京, v pinyin Běijīng, oficiální přepis do latinky je Beijing a český přepis Pej-ťing, což znamená Severní hlavní město. Město zaujímá rozlohu asi 17.000 kilometrů čtverečních a dělí se na 14 obvodů a dva okresy. Počet obyvatel není znám, podle odhadů zde žije necelých 20 milionů lidí.

Počátky osídlení se datují do období asi před 500.000 lety. Nálezy dokazují osídlení i ve 3. století před naším letopočtem, kdy zde bylo založeno hlavní město říše Ťi-čcheng.

Ve 12. století se Peking nazýval ústředním městem.

V době vlády mongolské dynastie Yuan (Jüan) se roku 1264 Peking stal hlavním městem Číny. Ve 13. století bylo tehdejší město vydrancováno mongolskými vojsky pod vedením Čingischána.

Roku 1368 byl po pádu dynastie Jüan za hlavní město označen Nanjing.

Roku 1403 se hlavním městem Číny stal opět Peking, který se konečně vzpamatoval z dávných ničivých nájezdů. Roku 1406 byla zahájena výstavba Tian Tan, tedy Chrámu

nebes. Roku 1420 zde nechal císař Jung-le dynastie Ming postavit takzvané Zakázané město, což byl rozsáhlý komplex paláců, do kterého měli téměř všichni zakázaný vstup.

Roku 1644 město dobyla mandžuská dynastie Qing (Čching). Ačkoli město nejprve vyplenili, ve druhé polovině 17. století mu přinesli prosperitu.

Roku 1911 se Peking stal hlavním městem Čínské republiky. V roce 1937 odvezli Japonci při své invazi do Číny mnoho významných památek. Když po pádu dynastie Čching vládu nad oblastí převzali Kuomintangové, učinili hlavním městem Nanjing, Peking přejmenovali na Beiping a všechny cennosti přemístili na Taiwan. Roku 1949 se k moci dostali komunisté, kteří z Pekingu opět učinili hlavní město a pod heslem „kulturní revoluce“ se pustili do jeho rozsáhlé přestavby. Zbourali hradby i staré přízemní domky, postavili hlavní třídu Chang’an jie (Čchang-an-ťie) neboli Třídu Dlouhého míru, podle ní zbudovali mnoho moderních staveb a zřídili Náměstí Tian’an men (Tchien-an-men), tedy náměstí Nebeského klidu. V jeho středu byl roku 1958 postaven Památník Lidových hrdinů. Roku 1977 zde bylo postaveno také Mauzoleum Mao Ce-tunga. Na Náměstí Nebeského klidu se 3. června 1989 konaly demonstrace studentů za větší demokracii, proti nimž v noci na 4. června zakročili vojáci a dodnes není zřejmé, kolik lidí bylo zatčeno a kolik zabito, odhady hovoří asi o 1.300 mrtvých. Roku 2008 byl Peking pořadatelem XXIX. letních olympijských her. V důsledku toho došlo k velké přestavbě města, výstavbě nových tras metra, silnic i městských čtvrtí.

Nejvýznamnější památkou Pekingu je pravděpodobně Zakázané město. Má čtvercový půdorys a je obehnané 12,5 metru vysokou zdí. Hlavním vstupem do města je na jeho jižním konci Brána Nebeského klidu s podobiznou Mao Ce-tunga, který zde v roce 1949 vyhlásil čínskou lidovou republiku. Zakázané město sestává z mnoha paláců, chodeb, nádvoří a bran. Na nejsevernějším konci Zakázaného města se nachází Císařské zahrady, z nichž vede Brána Pozemského klidu. Severně od Zakázaného města se rozprostírá park Jingshan a západně od něj park Beihai.

Jižně od Zakázaného města se nachází Tian'anmen Guangchang, tedy Náměstí Nebeského klidu. S rozměry 880×500 metrů jde o největší náměstí na světě. Nachází se zde také Čínské národní muzeum, 38 metrů vysoký Památník Lidových hrdinů, Mauzoleum Mao Ce-tunga a Renmin Dahui Tang, tedy Velká síň lidu. Jižně od náměstí se nachází Zhengyangmen (Brána Správného světla), Qianmen (Přední brána) a Jian Lou (Šípová věž).

Jižně od náměstí Tian'anmen se nachází Chrám nebes. Jde o komplex chrámů, přičemž dva jsou hlavní - ten jižní je čtvercový na počest země, a ten severní je třípatrová kruhová Síň Modliteb za dobrou úrodu postavený na počest nebes. Dále zde najdeme Huangqiong Yu (Síň Císařské krypty nebes), Shenyue Shu (Kancelář Božské hudby), Yuanqiu Tan (Kruhový oltář) nebo Zhai Gong (Síň Zdrženlivosti).

Další významnou památkou je Letní palác, který se nachází na severozápadním předměstí Pekingu. Zaujímá rozlohu 2,9 kilometru čtverečních, z čehož asi tři čtvrtiny tvoří vodní plochy, především uměle vytvořené jezero Kchun-ming. V areálu paláce najdeme několik chrámů, které císařská rodina využívala jako letní příbytek, a rozsáhlé zahrady.

V celém Pekingu najdeme desítky chrámů a parků, z nichž jmenujme například Baiyun Guan, neboli Chrám bílého oblaku, který pochází z 8. století, nebo lamaistický chrám Yonghegong ze 17. století. Vyhledávaná je také Bubnová a Zvonová věž. Za návštěvu stojí hutongy, což jsou čtvrtě plné úzkých uliček a původních jednopatrových cihlových domů. Nejvelkolepější ulicí města je Wangfujing, která je plná nákupních center a restaurací. Vyhledávaný je také trh na Donghuamen, kde je možné ochutnat smažené červy, kobylky, škorpiony a další.

Další fotky