Les Trois Vallées - Les Menuires

Obsah

3. - 9. 2. 2019

Hodnocení:

Vločka anoVločka anoVločka anoVločka anoVločka ne

Základnou pro náš týdenní pobyt se stalo Les Menuires, které jsme vybrali z důvodu snadné dostupnosti ostatních částí Tří údolí i nižším cenám. Stojí tu několik „paneláků“, které ale nepůsobí vyloženě rušivým dojmem. Někomu ta atmosféra „továrny na lyžování“ vyhovovat nemusí, ale jeden plus to rozhodně má - pro lyžaře naprosto famózní infrastrukturu, vše je na jednom místě a dobře dostupné.

V samotném Les Menuires jsme z našeho 7 denního lyžování strávili 2 dny - první den z donucení, kdy kvůli počasí nebylo možné přejet jinam, druhý den pak už cíleně uprostřed týdne. A jinak jsme samozřejmě každý den různými částmi areálu projížděli.

Sjezdovky:

V Les Menuires se lyžuje na dvou stranách údolí, takže svahy jsou orientované buď východním, nebo západním směrem a podle vlastních preferencí tak lze vyhledávat svahy osluněné nebo naopak zastíněné.

Přímo nad Les Menuires se tyčí vrcholky Col de la Chambre (2.850 m n. m.) a 3 Marches (2.704 m n. m.). Z obou vrcholů stékají směrem k Les Menuires početné varianty sjezdů. V horní části jsou spíše červené, v dolní části zvolňují. Sjezdovky z vrcholků (např. 4 vents/Alpage nebo Allamands) jsou si trochu podobné, nejsou nijak výrazně široké nebo přehledné, ale jsou docela členité s různými terénními zlomy i zatáčkami. Najdeme zde i nějaké černé úseky, především černou sjezdovku Léo Lacroix, kterou jsme ale nevyzkoušeli, protože už při pohledu z lanovky měla řadu vydřených míst. Svah pak navíc křižuje několik modrých sjezdovek, nejzajímavější z nich jsou Mont de la chambre, Pluviomètre a 3 marches. Třeba ta první jmenovaná nabízí kilometrové převýšení.

Ze zmiňovaných dvou vrcholků lze lyžařsky pokračovat několika směry. Pokud chceme zůstat v Les Menuires, můžeme se pohybovat v horních částech svahu a od vrcholku 3 Marches pokračovat pod Mont de la Challe (2.573 m n. m.) nebo Tougnète (2.434 m n. m.). Odtud už je možné si užít třeba dlouhý modrý sjezd po kombinaci sjezdovek Grand lac, Pelozet a Biolley, který končí u kabinky v Sait Martin de Belleville. V horní části je sjezdovka široká a přehledná, jakmile se začne zanořovat do lesa, trochu se zúží, je členitější a nabídne i několik možností různých objížděk. Zpět do Les Menuires se lze nejrychleji dostat po modré Gros Tougne a zelené La violette, jde ale jen o přejezdové cesty, takže je lepší vyjet lanovkou zpět na vrchol 3 Marches a spustit se dolů některou z plnohodnotných sjezdovek.

Kdo v Les Menuires zůstávat nechce, může se z vrcholků Col de la Chambre, 3 Marches, Mont de la Challe a Tougnète přehoupnout do vedlejšího údolí do Méribelu, nebo z Col de la Chambre do Val Thorens.

Nad Les Menuires se na protějším svahu pod vrcholem Pointe de la Masse (2.804 m n. m.) nachází další sjezdovky. Najdeme zde několik černých - Masse, Dame blanche, Lac noir a Rocher noir. Pomyslnou páteří této oblasti je ale červená Fred Covili a modrá Vallons. To vše pak navíc doplněné ještě o různé modré úseky, většinou spíše objízdné a jen doplňkové, takže nijak extra široké. Některé úseky, jako například modrá Choucas, která vede od horní stanice lanovky Lac Noir ke sjezdovce Bouquetin, by se měla nazývat spíše „výjezdovka“, protože vede komplet do kopce.

Sněhové podmínky:

Už na pohled byla sněhu spousta a hned první den našeho pobytu celý den sněžilo a do druhého dne napadlo asi 20 - 30 cm nového sněhu. Bez problémů tak bylo možné i lyžování mimo sjezdovky, ačkoli s ohledem na lavinový stupeň 3 a dokonce i 4 to bylo dost na zvážení, my se drželi sjezdovek.

I přes zdánlivý dostatek sněhu se ale na některých sjezdovkách objevila vydřená místa na trávu a hlínu, ale i kameny.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Centrem městečka je La Croisette, v jehož okolí je koncentrováno nejvíce lanovek. Směrem vzhůru odtud vybíhá kabinka Roc 1 a sedačka Menuires, obě poměrně hodně vytížené. Navazují na ně sedačka Roc 2 a sedačka Mont de la Chambre. Tato kombinace tvoří pomyslná páteřní zařízení, která jsou ještě doplněna o kabinku Bruyéres, která vyráží ze stejnojmenné lokality. Tato páteřní přepravní zařízení jsou doplněna ještě o řadu dalších, především sedačkových lanovek.

Na opačné straně údolí zajišťuje většinu přepravy kabinka Masse 1 a v horní části trochu bokem ležící Masse 2. Kabinky jsou doplněny o starší pomalé sedačkové lanovky, které ale zase zajišťují naprosto komorní atmosféru.

Les Menuires je lyžařsky propojeno i s níže položeným Saint Martin de Belleville, což je malé městečko, ze kterého vybíhá vzhůru kabinka St Martin.

Zalidněnost:

Střední.

Ráno se všichni vydávají na svah mezi 9:00 a 9:30, takže u lanovek s provozem od 9:00 se už od 8:45 začíná tvořit fronta čekajících na 1. výjezd. První ranní výjezd se tedy bez fronty neobejde.

Pokud není úplně příznivé počasí a nejsou v provozu přepravní zařízení v horní části areálu, což se nám stalo hned den po příjezdu, tvořila se fronta v podstatě u všech přepravních zařízení. Například na kabinu Bruyéres jsme ráno čekali dokonce 25 minut. Návštěvníci se naštěstí brzy rozprostřeli po areálu, takže další výjezdy už byly jen s malým čekáním.

Z ostatních lyžařských dní jsme v Les Menuires zůstali jen jeden den, jinak jsme jím vždy jen projížděli. Vyjma rána při spuštění provozu se ale fronty v podstatě netvořily, pokud už ano, tak určitě do 5 minut čekání. V odlehlých částech areálu se na lanovky nastupovalo zcela bez čekání.

Občerstvení a aprés-ski:

Největší možnosti jsou přímo v Les Menuires. Několik restaurací je rozprostřeno na svazích. Kvůli zahájení provozu lanovek až v 9:00 jsme měli ráno dostatek času na vydatnou snídani, takže jsme se přes den obešli bez jídla a tedy žádnou z restaurací nevyzkoušeli.

Doprava do střediska a parkování:

Z Prahy nám cesta včetně tankování a dvou rychlých nákupních zastávek ve Švýcarsku trvala 11 hodin. A to jsme měli štěstí na počasí a suché silnice.

Parkování jsme měli u ubytování na venkovním parkovišti zdarma. Při našem příjezdu i odjezdu byla všechna parkoviště pod sněhem, v týdnu ale byla některá z nich i zcela bez sněhu a suchá. Stejně tak se měnily podmínky na silnicích, to jsme ale měli možnost pozorovat jen z lanovek při přejezdu nad silnicemi, za celý týden jsme auto nepoužili.

Shrnutí

+ plusy
  • Bydlení přímo na sjezdovce - lyže jsme nandavali/sundavali přesně 14 kroků od dveří apartmánu :-).
  • Areál je sám o sobě dost rozlehlý.
  • Velký výběr sjezdovek různých obtížností, délek i členitosti, dlouhé sjezdovky s velkým převýšením.
  • Výborná výchozí pozice pro průzkum dalších částí celé lyžařské oblasti.
  • Na okrajových sjezdovkách pod Pointe de la Messe a nad Saint Martin de Belleville je minimální zalidněnost.
  • V sobotu liduprázdné sjezdovky.
- mínusy
  • Většina Les Menuires je hodně rušná.
  • Provoz až od 9:00 a ranní fronty a nápor u lanovek.
  • Proměnlivý stav sjezdovek, i přes očividný dostatek sněhu na některých sjezdovkách vydřená místa nebo kameny.
  • Drahé skipasy - sedmidenní za € 354, moc nepomohla ani „akce DUO PASS“ kde skipas pro jednoho na 7 dní vyšel na € 344. To je vlastně pořád cca € 50 na den.

9. 1. 2022

Hodnocení:

Vločka anoVločka anoVločka anoVločka anoVločka ne

Sněží. V lednu je to ve francouzských Alpách očividně něco neobvyklého, takže žádné „krizové“ scénáře připraveny nejsou a do práce se jde pěkně podle „píchaček“. V praxi to znamená, že lanovky rozhodně nezačínají jezdit v 9:00, protože vlekaři prostě ráno to množství sněhu nezvládnou odklidit. Na několika lanovkách je zpoždění jen v řádu minut, ale protože poměrně pochopitelně je potřeba zkontrolovat a případně odstřelit problémová místa, kde by mohla lavina zavalit sjezdovku, některé lanovky se nerozjedou před 11:00…

Sjezdovky:

V Les Menuires v mapce od pohledu převládá modrá barva snadných sjezdovek. Začátečníky to ale nepotěší, protože jsou v některých úsecích „načervenalé“. Dlouhé a široké modré sjezdovky najdeme na svahu Pointe de la Masse a na opačné straně údolí pak v podstatě z každého vrcholku vede alespoň jedna až dolů. Některé jsou pěkně zatočené, dlouhé a mají i slušné převýšení - třeba Mont de la chanbre s převýšením cca 1.000 metrů.

Kromě modrých zde najdeme i spoustu červených. Jejich hlavní nevýhodou je, že jsou v podstatě všechny v horních částech svahů, takže při silném sněžení, jaké nás potkalo, je na všech horší viditelnost.

Černé sjezdovky by se tu taky našly, i když v počtu opravdu malém - Léo Lacroix, Dam blanche, Lac noir, Rocher noir a krátká Masse. Nejsou upravované a třeba ta první zmiňovaná byla už při pohledu z lanovky vydřená.

Jelikož Les Menuires je položeno o něco výše, než sousední Méribel a Courchevel, v podstatě všechny sjezdovky vedou nad hranicí lesa. Díky tomu jsou některé příjemně široké, ale zase se není kde schovat při nepříznivém počasí.

Sněhové podmínky:

Přes noc sněžilo, přírůstek ve městě odhaduji tak do 10 cm. Ve výše položených částech areálu napadlo trochu víc, odhadem do 20 cm. Silnější vítr ale z některých míst sníh úplně vyfoukal a jinde vznikaly sněhové jazyky. Sjezdovky samozřejmě zůstaly neupravené a vytrvalé sněžení způsobilo špatnou viditelnost.

I přes včerejší a dnešní sněžení se stav některých sjezdovek nezlepšil. Modré „dojezdové“ Menuires, Gaston nebo Boyes mají v dolních částech nadále velké ledové plotny. V kombinaci s nahromaděným hlubokým sněhem to bylo trochu dobrodružství :-). Snad se urolbováním technický podklad spojí s přírodním sněhem a podmínky se zlepší.

Stupeň lavinového nebezpečí: 4. Nikdo si z toho nic nedělá, off-piste jede ve velkém i ve vyšších polohách, určité procento nemá batoh, takže logicky ani lavinovou výbavu...

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Páteřními přepravními zařízeními je kabinka Bruyeres, sedačka Menuires a navazující Mont de la Chambre, kabinka Roc 1 s navazující sedačkou Roc 2. To vše doplněno o několik dalších sedačkových lanovek a další lanovky nad Saint Martin de Belleville.

Na opačné straně údolí je nová kabinková lanovka na Pointe de la Masse, postavena v roce 2021 a dovolila bych si polemizovat na téma její užitečnosti. Dnes jsme se s ní nesvezli, protože kvůli počasí začala jezdit až později a tou dobou už se viditelnost v horních částech areálu zhoršovala. Kabinka totiž podle mapy nemá mezistanici. Po její výstavbě zůstala zachována kabinková lanovka Masse 1 a vlek Masse, ale zmizel druhý úsek kabinky Masse 2 (postavena 1990, přepravní kapacita 2.500 os./hod.), který umožňoval lyžovat jen v horních partiích, obdobně sedačka Lac noir (postavena 1980, přepravní kapacita 1.200 os./hod.) v horní části, která obsluhovala stejnojmennou černou sjezdovku a rozlehlé volné terény a stejně tak sedačka Rocher noir (postavena 1979, přepravní kapacita 1.200 os./hod.), která obsluhovala, mimo jiného, stejnojmennou černou sjezdovku. Rychlost přepravy nové desetimístné kabinkové lanovky je samozřejmě úplně někde jinde, ale její přepravní kapacita je pouhých 2.800 os./hod.

Zalidněnost:

Malá.

Počasí, že „by psa nevyhnal“, takže ani ráno nebyla u lanovek ani noha. Během dne se na tom nic nezměnilo. Než otevřeli lanovky do horních částí areálu, byly trochu zalidněnější některé sjezdovky, ale po otevření dalších lanovek už jsme měli většinu sjezdovek sami pro sebe.

Shrnutí

+ plusy
  • Hlavní část areálu je oproti sousedním o něco kompaktnější, přejezdy jsou rychlejší.
  • Možnost několika dlouhých sjezdů s kilometrovým převýšením.
  • Plnohodnotné modré sjezdovky.
  • Malá zalidněnost kvůli počasí.
- mínusy
  • Provoz až od 9:00, při sněžení se lanovky v horních částech areálu rozjíždějí i s několikahodinovým zpožděním.
  • Nová kabinková lanovka na Pointe de la Masse nahrazující hned 3 zrušená přepravní zařízení.
  • I přes dostatek sněhu na některých sjezdovkách ledové plotny a vydřená místa.

14. 1. 2022

Hodnocení:

Vločka anoVločka anoVločka anoVločka anoVločka ne

Savojské Alpy se zřejmě rozhodly ukázat nám všechno počasí, které umí vytvořit. V náš předposlední den nás tedy ráno ve stínu čekala teplota -3 °C, obloha bez jediného mráčku a během dne teploty i lyžování vyloženě jarní. Rozhodli jsme se zůstat v Les Menuires, které je přece jen trošku výše, než sousední Méribel, navíc jsme tím získali možnost případně snadno „utéct“ do ještě výše položeného Val Thorens.

Sjezdovky:

Protože v Les Menuires jsme zatím lyžovali jen jeden den, a to navíc při omezeném provozu z důvodu sněžení, měli jsme k prozkoumání ještě nějaké „resty“. Hned ráno jsme vyrazili na Pointe de la masse, kam vede nová kabinková lanovka. Dle očekávání opravdu nemá mezistanici, takže sjezdovky teď končí na dost zvláštních místech. Z vrcholku až k dolní stanici vede modrá Bouquetin, na kterou v dolní části navazuje modrá Vallons. Místy mají obě sjezdovky docela svižný sklon, takže určitě neposlouží jen začátečníkům. Červená Fred Covili míří dolů o poznání příměji. Je pěkně široká, ale bohužel v dolní části na ní navazuje modrá Les enverses a právě kvůli nové kabince se nedá jezdit opakovaně jen horní červený úsek.

Naprostá „smrt“ potkala zdejší černé sjezdovky. Po francouzsku jsou neupravované, takže nás nezlákaly, ale kdo by o ně projevil zájem, možná si to rozmyslí kvůli logistice. Pěkná je černá Masse, která se po chvíli napojuje na červenou Fred Covili. Chudým příbuzným se stala černá Lac noir, která má plochý začátek a navíc se na Fred Covili napojuje v její dolní části, takže následuje buď modrý dojezd nebo off-piste. Na další černou Dame blanche se dá dostat od horní stanice pomy, která zůstala stát uprostřed kopce. A naprosto nepoužitelná mi přijde poslední černá - Rocher noir. Ta totiž původně končila u dolní stanice třísedačky, po které ale dole zůstaly jen dvě zrezlé tyče, takže se z dojezdu lze dostat jedině pomalou neodpojitelnou čtyřsedačkou Tortollet, od ní sjet po zelené zpět k dolní stanici kabinky a dát si další kolo. Upřímně bych chtěla vidět někoho, kdo to bude jezdit opakovaně...

Na prostisvahu je černá sjezdovka jen jedna - Léo Lacroix. Je úmyslně ponechaná boulovatá, u jejího začátku je dokonce upozornění.

Zkusili jsme i některé červené, například David Douilet. Je pojmenovaná po francouzském judistovi a přeneseně mi judo připomíná tím, jak dochází k nečekaným zvratům. Sjezdovka mění svůj sklon, šířku, směr... Není moc přehledná, ale je o to zábavnější.

Většina ostatních červených sjezdovek není tak dlouhá a neklikatí se tolik mezi terénními nerovnostmi. Naprostou výjimkou mezi červenými je Chasse, která už ale patří spíš pod Val Thorens. Končí v podstatě u dolní stanice sedačky Plan de l´eau, respektive u mostu na modré sjezdovce Bd cumin, po které se lze vrátit do Les Menuires. Ačkoli sjezdovka končí v údolí, není, narozdíl od ostatních „údolních“ sjezdovek, technicky zasněžovaná. A protože teploty dnes byly opravdu jarní, na sjezdovce se to dost podepsalo a je na ní spousta vydřených míst a ledových ploten. Škoda, je sice užší, ale jinak pěkně členitá.

Projeli jsme i několik modrých. Jérusalem je tak odlehlá, že je v podstatě liduprázdná, zůstává v dobrém stavu celý den, je většinou docela široká a zatočená tak akorát, aby ani začátečník neztrácel přehled. Grand lac je jí dost podobná, ale má trochu plošší některé části. Další modrá 3 marches míří v podstatě přímo dolů. Okolo sedačky Becca lze využít kombinaci modrých Bd su Sunny a Lac de sombes, které kříží s dalšími sjezdovkami a sjezdy je možné si obstojně nakombinovat. Mezi modrými sjezdovkami vyčnívá Mon de la chamre, která v kombinaci s Buryéres neboBoyes nabízí sjezd až k dolní stanici kabinky Bruyéres, takže převýšení přibližně 1.000 metrů.

Sněhové podmínky:

Po nedávném sněžení už v podstatě není ani památky. Sjezdovky v horních částech areálu mají skvělý vodivý čistě přírodní sníh. Většina sjezdovek v dolní části je ale technicky zasněžovaná a na těchto sjezdovkách se vytvořil velmi tvrdý, místy až ledovatý podklad. Třeba modrá Bettex je tak zmrzlá, že je pro začátečníky nesjízdná a šli dolů po okraji sjezdovky pěšky s lyžemi na rameni...

Červená Chasse nebo modrá Loy jsou dojezdy do údolí a přesto bez technického sněhu. Podmínky na obou sjezdovkách vyloženě jarní, obě sjezdovky mají početná vydřená místa.

Jízda mimo sjezdovky už je podle mého možná jen v horních částech a i tam už v dost velké míře ze sněhu vykukují kameny. Stupeň lavinového nebezpečí: 2.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Nová kabinka na Pointe de la masse je pohodlná a opravdu rychlá. Bohužel pro zkušenější lyžaře mi nepřijde příliš přínosná.

Další kabinka přímo v Les Menuires je Bruyéres. Jezdí až od 9:10, takže ráno se u ní tvoří docela velká fronta. Naštěstí ale kombinací sedačkových lanovek se jí dá pohodlně vyhnout.

Páteřní sedačkové lanovky sice nejsou nejnovější, ale jsou rychlé a ty výše položené dokonce s bublinou - St Martin Express, Granges, Roc 2, Mont de la Chambre - což v Les 3 Vallées vůbec není standard. Naopak - ten běžný zdejší standard drží ostatní lanovky. Některé jsou moderní a rychlé (Menuires, Sunny Express, Reberty), některé kvůli své odlehlosti zůstávají menším mementem dob minulých (Bettex, Tortollet)

Zalidněnost:

Menší.

Ranní čekání na zahájení provozu je klasicky s frontou, která ale během několika minut zmizí. Jediná fronta vzniká u páteřních lanovek ve chvíli, kdy se lyžaři z okolních areálů vydávají na cestu zpět, tedy okolo 15:30.

V centrální části nad Les Menuires jsou trochu víc zalidněné sjezdovky, hlavně v užších místech a před strmějšími úseky. Co jsem snad nikde neviděla, oni jsou schopni se na té hraně vyrovnat tak, že vůbec nejde projet, poprvé v životě se mi stalo, že jsem musela zastavit a počkat, až někdo uhne. Naštěstí v okrajovějších částech areálu bylo vylidněno, takže jsme se drželi spíš tam.

Shrnutí

+ plusy
  • Velmi hustá síť lanovek a sjezdovek přímo nad Les Menuires.
  • Možnost sjezdovky různě kombinovat.
  • Dlouhé sjezdovky s velkým převýšením.
  • Několik opravdu plnohodnotných modrých sjezdovek.
  • Malá zalidněnost v okrajových částech areálu.
- mínusy
  • Provoz až od 9:00 a ranní fronta na lanovku.
  • Nová kabinková lanovka na Pointe de la Masse nahrazující 3 zrušená přepravní zařízení nemá mezistanici a neumožňuje plnohodnotné využití přilehlých sjezdovek, hlavně těch černých.
  • V dolních částech sjezdovek na technicky zasněžovaných sjezdovkách ledové plotny a na těch odkázaných na přírodní sníh vydřená místa.
  • Vysoké teploty a vyloženě jarní lyžování.