CZ-MILKA.net

Adamello Ski - Passo Tonale, Ponte di Legno, Temù

Oblast nabízí především dobré sněhové podmínky, podle potřeby severní i jižní svahy, dostatek sjezdovek všech obtížností i rozmanité možnosti ubytování. Na sjezdovkách a lanovkách se domluvíte česky, je zde obrovská spousta Čechů – jen v bezprostřední blízkosti našeho auta parkovalo 7 dalších aut s českou značkou. Ostatně parkování považuji za jednu ze slabin střediska – spolu se staršími sedačkami a horší dostupností ledovce Presena.

Sjezdovky:

• Oblast nabízí od každého trochu – prosluněné mírné až středně obtížné jižní svahy, dlouhý černo-červený bezlesý sjezd zpod vrcholku hory Cima Presena i další náročnější, červené a černé, převážně v lese zanořené tratě nad Ponte di Legno a Temù.
• Z asi čtyř desítek sjezdovek bych vypíchla pěknou a dlouhou modrou Valbilolo, která se nachází na nejvýchodnějším konci střediska, červenou Bleis, která je naopak na západním konci Tonale, a dále pak dvě černé – Paradiso a Como d’Aola, obě jsou poměrně dlouhé.
• Některé sjezdovky během naší návštěvy v podstatě neexistovaly – očividně dlouhodobě nebyly upravené, takže naprosto splývaly s okolním terénem, nebyly ani vyznačené rozcestníkem a byl tam plůtek – to je příklad černé Presena Sinistra. Na jižních svazích nad Tonale bylo několik sjezdovek uzavřených pro trénink. Na černé Temù byly nafoukané hromady technického sněhu, který nebyl rozhrnutý, a každá hromada byla označená upozorněním, což vytvořilo až jakýsi „obří slalom“.

Sněhové podmínky:

V oblasti celého průsmyku Tonale je sněhu dostatek nejen na sjezdovkách, ale i mimo ně, na chodnících, parkovištích a místy i na silnicích :-). Jižní svahy nad Tonale byly odpoledne pod náporem sluníčka už trochu rozměklé, ale pořád ve velmi dobrém stavu.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

• Jižní svahy nad Tonale jsou obsloužené sedačkovými lanovkami – převážně těmi rychlými s bublinami.
• Ledovec Presena je dostupný kabinkovou lanovkou „vajíčko“ bez možnosti sezení, na kterou navazuje pomalá dvousedačka a dva kotvové vleky (snad ještě letos má být nahrazeno osmimístnou kabinkou).
• Při návratu od ledovce Presena do Tonale je nutné přejít silnici, sjet k lanovce Nigritella, tou vyjet nahoru a teprve pak se po sjezdovkách dostat do Tonale. V lyžařské mapce je značen jakýsi „přibližovací pozemní vláček“, ale nic „přibližovacího“ jsme neviděli…
• Nad Ponte di Legno a Temù jezdí sedačkové lanovky, převážně starší a pomalé.

Zalidněnost:

• Menší fronty se tvořily pouze u některých sedaček (bublin) nad Tonale, všechna ostatní přepravní zařízení byla bez front.
• Sjezdovky byly spíše volné, maličko plnější byly nárazově některé nad Tonale – jak ty jednodušší na jižních svazích, tak černá Paradiso.

Občerstvení a aprés-ski:

V oblasti jsou asi dvě desítky různých občerstvovacích zařízení – restaurace, samoobslužné restaurace i bary.

Doprava do střediska a parkování:

• Příjezd v podstatě nekomplikovaný, silnice jen místy se zbytky sněhu, po sněžení na ní ale ležela v podstatě souvislá vrstva sněhu.
• Zvýšenou pozornost je třeba věnovat chodcům v Tonale – během celého dne tam přecházejí přes silnici a jelikož je jich tolik, že se nevejdou na chodník, chodí po silnici a ignorují jakékoli snahy projet (vyhnout se většinou není kudy, blikání a troubení kupodivu nezabírá).
• Parkování mi přišlo trochu komplikované, parkovišť je zde několik, ale všechna jsou poměrně malá a při našem příjezdu asi 15 minut před začátkem lyžování jsme na parkovišti pod sedačkou Alpe Alta zabrali poslední místo. Za parkovné jsme neplatili.

Shrnutí

+ plusy

• Dostatek terénů všech obtížností
• Jižní i severní svahy
• Celá oblast Passo Tonale nad hranicí lesa
• Převážně prázdné sjezdovky nad Ponte di Legno a Temù

- mínusy

• Časově náročnější přejezdy mezi Tonale a Ponte di Legno/Temù
• Návrat z Preseny do Tonale
• V některých místech starší sedačkové lanovky