Arosa-Lenzerheide
Obsah
Hodnocení:
Rozlehlá lyžařská oblast, jedna z největších ve Švýcarsku, vznikla propojením Lenzerheide a Arosy. Nabízí celkově 225 kilometrů sjezdovek a nejen společně, ale i každé zvlášť, stojí za prolyžování.
Lenzerheide je samo o sobě hodně rozlehlé a roztahané, díky čemuž nabízí řadu liduprázdných zákoutí i rozličná panoramata. I přes případnou nepřízeň počasí pak slibuje sněhovou jistotu - jeden propršený den tu nic neznamená.
Arosa není tak rozlehlá, všechny sjezdovky jsou tu na jednom svahu, takže i sníh na nich ležící má v podstatě totožnou kvalitu. Díky vzájemné blízkosti jsou ale i přesuny mezi jednotlivými částmi areálu oproti Lenzerheide rychlejší.
Sjezdovky:
V Lenzerheide se sjezdovky rozprostírají po obou stranách údolí, tedy po východních i západních svazích, díky čemuž je možné se stěhovat spolu se sluníčkem a skoro celý den si užívat tvrdších sjezdovek. Převažují modré, hlavně na svahu ležícím západně od města, některé z nich jsou v podstatě jen přejezdové cesty, ale dá se tu najít řada širokých dlouhých carvingových dálnic. Jelikož jsou sjezdovky od rána nastaveny slunečním paprskům, dříve měknou a některé dojezdy k dolním stanicím, především k sedačce Tgantieni, by dle mého měly být už dávno uzavřené, místy jsou úplně bez sněhu a není to nijak označené...
Na protisvahu pak převažují červené, mezi nimiž vyniká jediná sjezdovka vedoucí z nejvyššího vrcholu Parpaner Rothorn - je hodně členitá a zpestřená o galerii přistavěnou ke strmé skále. Na této straně údolí najdeme i černou svěťákovou Silvano Beltrametti, která ale byla v době naší návštěvy zavřená.
Nad Arosou převažují sjezdovky značené červenou barvou. Některé z nich jsou netradičně koncipovány spíš jako přejezdové cesty, zatímco v jiných areálech jsou takové cesty značené modře, tady mají lepší sklon i členitost, takže si červenou zaslouží a díky tomu se dají využívat i docela plnohodnotně. Nejstrmější sjezdovky leží pod Weisshornem, některé černé a modré ležící spíše v okrajovějších částech Arosy byly v době naší návštěvy zavřené.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky proměnlivé. V noci ze středy na čtvrtek připadlo v závislosti na nadmořské výšce cca 10 - 30 cm sněhu a sněžilo i ráno. Čerstvě napadlý sníh zůstal ležet na večer upravených sjezdovkách, takže ráno se dalo lyžovat v prašanu i s jistotou rovného podkladu. Sněžilo i ráno, ale během dopoledne přešel mokrý sníh v déšť. Prašan velmi rychle ztěžknul a brzdil tak, že se v něm nedalo jet. Déšť spolu s těžkým hlubokým sněhem nás vyhnal už po obědě, takže kdy přesně déšť ustal si nejsem jistá. Následující den nás naopak uvítalo polojasno a manšestr na sjezdovkách. Odpoledne ale byly všechny strmější sjezdovky samá boule.
I přes uvedené výkyvy počasí je ale dostatek sněhu na všech sjezdovkách i mimo ně, vyjma dojezdu k dolní stanici sedačkové lanovky Tgantieni.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V Lenzerheide najdeme v podstatě výhradně sedačkové lanovky - řada z nich jsou starší třísedačky, u kterých se za pátečního hezkého počasí tvořily menší fronty, ostatní sedačky jsou novější a s krytem. Kabinkovou resp. kabinovou lanovku najdeme jen pod Rothornem.
Arosa je menší a tedy ani nenabízí tolik přepravních zařízení. Páteří areálu jsou dvě na sebe navazující visuté kabiny na Weisshorn, sedačka s mezistanicí vedoucí tamtéž a kabinková lanovka na Hörnli, odkud se lze přesunout do Lenzerheide. To vše doplněné o spíše starší sedačky nebo vleky.
Zalidněnost:
Malá až střední.
Ve čtvrtek zřejmě kvůli počasí naprosto nulová, v pátek se pak u několika sedačkových lanovek tvořila menší fronta, vše ale určitě do 5 minut a vždycky se někde v blízkosti našla jiná lanovka, která byla bez čekání.
V Arose fronty na lanovky minimální, spíše žádné. Oproti sousednímu Lenzerheide ale trochu více zalidněné sjezdovky.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezdová silnice po oba dny mokrá. Parkování na parkovišti v Lenzerheide u dolní stanice kabinkové lanovky za 5 CHF na den, které jsme s ohledem na jednodušší přepravu lanovkami než po silnici využili i pro návštěvu Arosy.
Shrnutí
+ plusy
- Propojení Arosy a Lenzerheide.
- Převažují sedačkové lanovky, takže v podstatě není celý den nutné sundat lyže.
- Široké a dlouhé sjezdovky, převážně modré a červené.
- Přes noc napadlý sníh zůstává ležet na sjezdovkách.
- mínusy
- Rozlehlý areál a tedy zdlouhavější přejezdy.
- Většina sjezdovek je otočená na východ a od rána pod náporem slunečních paprsků
- Přes noc napadlý sníh zůstává ležet na sjezdovkách - při předpovědi deště by ale bylo vhodné to ráno urolbovat, když se prašan změnil na mokrou těžkou kaši, bylo to o zdraví.
- S počasím ještě Švýcaři bojovat neumí :-).
Hodnocení:
Z jednoduchého logického příkladu nám začátkem ledna vyšlo, že jestli nepojedeme lyžovat do Švýcarska teď, tak už si možná v téhle sezóně kvůli koronaviru vůbec nezajezdíme. V práci jsme tedy bleskově vyřešili urgentní věci, zabalili nezbytnosti a 6. ledna vyrazili.
V oblasti Arosa-Lenzerheide jsme byli už v březnu 2017, takže šlo o určitou sázku na jistotu, věděli jsme, do čeho jdeme. Zatímco Arosa nás při minulé návštěvě moc neuchvátila, Lenzerheide nás naopak zaujalo svou rozlehlostí, velkým výběrem sjezdovek a hlavně východní a západní orientací svahů, což dává příjemnou možnost držet se podle potřeby na slunci nebo naopak ve stínu.
Sjezdovky:
V Arose stékají sjezdovky po východně orientovaných svazích hor Weisshorn, Hörnli a Brüggerhorn. Obtížností výrazně převažují červené, některé jsou ale poměrně úzké, což obvykle bývá problémem spíš přejezdových modrých sjezdovek. Černé úseky jsou spíše kratší, nejdelší je ta s číslem 8a. Modrých sjezdovek je tu také pomálu, především těch plnohodnotných širokých, začátečníkům dobře poslouží zřejmě jen sjezdovky č. 5, 11 a 15. V mapce se sice modrých sjezdovek na pohled nachází hodně, ale některé z nich končí zřejmě na stanicích skibusů a nejsou tak zrovna dobře použitelné.
Lenzerheide má sjezdovek víc a především disponuje svahy orientovanými východním i západním směrem. Oproti Arose jich je tu také více pod hranicí lesa, což je vhodné v případě nepříznivého počasí. Modré a červené sjezdovky jsou v Lenzerheide co do množství poměrně vyvážené a řada z nich má luxusní šířku. Za zmínku stojí třeba kombinace modrých sjezdovek 70a a 78 nebo 60 a 65a, z červených pak především 21a s navazující 25. V Lenzerheide najdeme také dvě dlouhé černé - východně orientovanou 72, která má ale plošší modrý dojezd k sedačce, a svěťákovou 24, na kterou je zase potřeba vyjet soustavou dvou sedačkových lanovek.
Především pro snowboardisty budou problémem rovné úseky nebo dokonce protisvahy. Typickým příkladem je „návratová“ modrá č. 79.
Za určité negativum považuji také značení sjezdovek, u černých a červených to není tak výrazné, ale u sjezdovek modrých je to občas zkouška paměti - například pokud chce začátečník opakovaně používat sedačkovou lanovku Stätzerhorn, čekají ho při sjezdu postupně sjezdovky 60, 60a, 65, 65a a 78.
Sněhové podmínky:
Díky technickému zasněžování byly v podstatě všechny sjezdovky dobře pokryté sněhem. Výjimkou byla v Lenzerheide modrá 44, 65a, kde bylo několik vydřených míst. Mimo sjezdovky moc přírodního sněhu nebylo, vyjma těch opravdu nejvyšších míst pod vrcholkem Rothornu a Weisshornu.
Ačkoli sněhové podmínky nebyly nijak špatné, řada sjezdovek byla uzavřena - v Arose především klíčová sjezdovka č. 11 určená pro méně pokročilé.
Ráno bylo v údolí -13 °C a i přes den na slunci teplota stoupala „jen“ někam k - 5 °C, takže zřejmě vlivem déle trvajících nízkých teplot byly sjezdovky hodně přemrzlé. A to nejen úseky technicky zasněžované, ale i v horních partiích, se sněhem přírodním třeba na horizontech. Technicky zasněžované sjezdovky byly často tvořené tvrdou zmrzlou deskou, typickým příkladem byla modrá 28a, která slouží jako spojovací s protější stranou Lenzerheide a pro začátečníky i průměrné lyžaře byla v podstatě nesjízdná. Alternativou k tvrdému podkladu byla hluboká „naškrábaná“ krupice v kraji sjezdovky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V Arose najdeme dvě na sebe navazující visuté kabiny vedoucí na vrchol Weisshorn, jednu přibližovací kabinkovou lanovku Kulm, jednu dlouhou kabinovou lanovku Hörnli Express vedoucí na vrchol Hörnli a několik sedačkových lanovek, přičemž ty klíčové jsou s bublinou. Většinu sjezdovek je možné obsáhnout pomocí sedačkových lanovek, takže není nutné sundavat lyže. Od naší minulé návštěvy jsme objevili jednu novinku - náhradu staré sedačky na Brüggerhorn za luxusní krytou šestisedačkovou lanovku připomínající hlavně svým pohodlím spíše sedačku v obýváku.
V Lenzerheide převažují sedačkové lanovky, přičemž řada z nich nemá bublinu, což je podstatný problém při nepřízni počasí. Neodpojitelná sedačková lanovka bez bubliny slouží i jako propojovací mezi východní a západní částí Lenzerheide. Kabinková a na ni navazující visutá kabinová lanovka je pouze pod Rothornem.
Arosu a Lenzerheide propojuje visutá kabina mezi vrcholy Urdenfürggli a Hörnli.
Přepravní kapacita je z důvodu koronaviru snížena na 2/3 obvyklé kapacity, na což upozorňují cedule, obsluha to ale nijak nehlídá. Lidé se ale většinou nikam nehrnou a i visutá spojovací kabina mezi Urdenfürggli a Hörnli jezdila skoro prázdná. Ve frontách a na lanovkách je povinné zakrytí dýchacích cest, což s ohledem na mrazivé počasí nebyl téměř pro nikoho problém. Těch několik „hříšníků“ případně obsluha upozornila.
Zalidněnost:
Malá.
Všechna přepravní zařízení byla bez čekání, nástup maximálně cca na 5. sedačku, což ale bylo způsobené jen tím, že lanovky jezdily poloprázdné. Jednak je „uměle“ snížena přepravní kapacita lanovek na 2/3 běžné kapacity, navíc spolu většinou na lanovce jezdili lidé tak, jak spolu přijeli, zřídkakdy se připojil někdo cizí.
Občerstvení a aprés-ski:
Vnitřní prostory restaurací jsou zavřené, fungují pouze výdejní okénka. Většinou jsou přístupné i venkovní terasy, kde je možné zakoupené nápoje a jídlo zkonzumovat.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd z České republiky do Švýcarska ve středu 6. ledna bezproblémový. Ani na jedněch hranicích jsme nestavěli, nikdo po nás nic nechtěl. Podle starého zvyku jsme úsek rakouské dálnice objížděli přes Bregenz, abychom až později zjistili, že tento úsek byl již dříve vyjmut ze systému mýta a průjezd od hranic až po Hohenems je nezpoplatněný.
Příjezdová silnice z Churu byla po oba dny mokrá. Parkovali jsme na parkovišti u kabinkové lanovky v Churwaldenu za 5 CHF na den. Parkoviště bylo celé pokryté sněhem, ale pří příjezdu ani odjezdu nebyla vrstva sněhu problém.
Shrnutí
+ plusy
- Propojení Arosy a Lenzerheide v jeden velký areál.
- Široké a dlouhé sjezdovky, možnost různých kombinací.
- Převažují modré a červené sjezdovky.
- Převažují sedačkové lanovky, páteřní s bublinou, takže přeprava je pohodlná, rychlá a bez nutnosti sundávat lyže.
- Při koupi vícedenního skipasu online v předstihu lze dosáhnout na slušné ceny - jeden den nás vyšel na přijatelných 52 CHF. Při nákupu online lze použít jakýkoli skipas Skidata, takže jsme využili skipasy z Klínovce :-).
- mínusy
- Zdlouhavější přejezdy kvůli rozlehlosti areálu.
- Neodpojitelné a nekryté sedačkové lanovky v okrajových částech areálu.
- Spousta sjezdovek je i přes dobré sněhové podmínky uzavřena.
Hodnocení:
Po víkendu stráveném v Obersaxen Mundaun jsme se na zbytek pobytu vrátili do Lenzerheide. Hlavním důvodem byla blízkost areálu, která byla velkým plusem ve chvílích, kdy se ve sněhu nedalo ani chodit, natož jezdit autem :-).
Sjezdovky:
Sjezdovky jsem popisovala ve svém minulém reportu, tak to vezmu stručněji. Zatímco Arosa je menší a sjezdovky se nacházejí na východních svazích, v Lenzerheide je nabídka znatelně širší a hlavně možnost lyžovat na východně i západně orientovaných svazích a „stěhovat“ se tak se sluníčkem. Arosa je sportovnější, víc červená, než modrá. Strmější a sportovnější sjezdovky v Lenzerheide najdeme pod Rothornem, Weisshornem a Stätzerhornem, zbytek areálu je spíš pro začátečníky a méně zkušené. Výhodou této návštěvy Lenzerheide se ukázala být nižší nadmořská výška a tedy sjezdovky schované v lese.
Sněhové podmínky:
Díky technickému zasněžování byly sjezdovky v perfektním stavu už v pondělí. Během úterý se ale zatáhlo a postupně začalo sněžit, což skončilo silným čtvrtečním sněžením, kvůli kterému jsme odpískali i páteční lyžování. Z důvodu nízké oblačnosti a sněžení byla nad hranicí lesa velmi špatná viditelnost, často nebylo při jízdě na sedačkové lanovce vidět ani na předchozí sedačku.
Sjezdovky byly každý den po skončení provozu upraveny a stihly umrznout. Sníh, který na ně přes noc napadl, zůstal neupraven, ráno nás tedy čekalo lyžování v prašanu s rovným a tvrdým podkladem.
Čtvrteční silné sněžení způsobilo uzavření většiny areálu. Několik lanovek v Arose bylo podle mapy otevřeno postupně během dne, lanovky do vyšších poloh ale nejezdily celý den.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Většinový přepravní park je zastoupen sedačkovými lanovkami. V tomto počasí jsme dost ocenili, že některé sedačky byly s bublinou, těch jsme se drželi a přejezdy mezi jednotlivými částmi areálu si odpustili.
V areálu najdeme i několik vleků, kabinkových lanovek a visutých kabin. Se zhoršujícím se počasím ale zůstaly použitelné pouze vleky v nižších polohách, ostatní přepravní zařízení obsluhovala sjezdovky v oblastech se špatnou viditelností a nakonec ve čtvrtek nejezdila vůbec.
Přepravní kapacita je z důvodu koronaviru snížena na 2/3 obvyklé kapacity, na což upozorňují cedule, obsluha to ale nijak nehlídá. Ve frontách a na lanovkách je povinné zakrytí dýchacích cest, opět na to upozorňují cedule u nástupů na lanovky. Zatímco v Lenzerheide si obsluha lanovek vystačila s tím, že měli návštěvníci zakrytý obličej, v Arose začali v pondělí 11. ledna vyžadovat použití „certifikované“ roušky, tedy v podstatě buď chirurgické roušky, respirátoru nebo nějakého jejich speciálního nákrčníku. V předchozím týdnu nic takového nepožadovali, informaci o žádném novém nařízení jsme nikde nenašli, stejně tak informaci o tom, že to požadují. Pouze obsluha najednou všem ukazovala nějakou zalaminovanou kartičku s obrázky toho, co je povolené a co ne a po každém chtěla, ať ukáže, že má pod šálou či šátkem ještě roušku...
Zalidněnost:
Malá.
Se zhoršujícím se počasím razantně klesala návštěvnost. Jestliže i v předchozích dnech byla všechna přepravní zařízení bez čekání, při sněžení nebyla na svahu skoro ani noha, i sjezdovky byly úplně prázdné. Ve čtvrtek stála ráno mizerná návštěvnost zaměstnankyni lanovky až za to, že vylezla z kukaně ven, aby nám popřála hezké ráno :-). Celý den sněžilo a foukalo, i přes zdánlivou nepřízeň počasí to bylo super, protože hlavně díky větru jsme měli na sjezdovce k dispozici čerstvý prašan na každou další jízdu :-).
Občerstvení a aprés-ski:
Vnitřní prostory restaurací jsou zavřené, fungují pouze výdejní okénka. Služeb jsme nevyužili, ale s klesající návštěvností se zdálo, že ubývá i otevřených provozů.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd z České republiky do Švýcarska ve středu 6. ledna bezproblémový. Ani na jedněch hranicích jsme nestavěli, nikdo po nás nic nechtěl. Podle starého zvyku jsme úsek rakouské dálnice objížděli přes Bregenz, abychom až později zjistili, že tento úsek byl již dříve vyjmut ze systému mýta a průjezd od hranic až po Hohenems je nezpoplatněný.
Příjezdová silnice z Churu byla od úterka pod sněhem, ve čtvrtek sjízdná pouze s řetězy, které byly dle vyjádření tatínka majitele apartmánu povinné pro auta s náhonem na 2 kola. Parkovali jsme jako obvykle na parkovišti u kabinkové lanovky v Churwaldenu za 5 CHF na den. Parkoviště bylo celé pokryté sněhem, ve čtvrtek už ani nebylo pořádně prohrnuté, ale zase byly zakryté parkovací automaty a v tento den se parkovné neplatilo.
Shrnutí
+ plusy
- Sedačkové lanovky s bublinou.
- I přes silné sněžení upravený podklad sjezdovek.
- Ve čtvrtek parkování zdarma.
- Při koupi vícedenního skipasu online v předstihu lze dosáhnout na slušné ceny - jeden den nás vyšel na přijatelných 52 CHF. Při nákupu online lze použít jakýkoli skipas Skidata, takže jsme využili skipasy z Klínovce :-).
- mínusy
- Špatná viditelnost ve většině areálu ve spojení s ne úplně přehledným značením sjezdovek.
- Ve čtvrtek uzavření podstatné části areálu bez předchozí informace a samozřejmě bez kompenzace jízdného. Ale za počasí nemohou...
Další fotky - 2021-01-11 - Švýcarsko, Arosa-Lenzerheide
Další fotky - 2021-01-12 - Švýcarsko, Arosa-Lenzerheide
Hodnocení:
Na našich horách už v podstatě není kde lyžovat a pohled na webkamery nesliboval příliš dobré podmínky ani v nejbližším Rakousku. Zato ve Švýcarsku před několika dny vydatněji sněžilo, rozhodli jsme se tedy absolvovat tuto delší cestu. Naštěstí to stálo za to.
Sjezdovky:
V Arose se sjezdovky rozprostírají na svazích pod vrcholy Hörnli, Weisshorn a Brüggerhorn. V horních částech převažují obtížnější sjezdovky včetně poměrně dlouhých černých. Mezi nimi vyniká Black Diamond. Početné členité červené sjezdovky jsou v dolní části areálu doplněny ještě o modré sjezdovky. Některé končí ve městečku a je potřeba od jejich konce dojít k lanovce pěšky nebo dojet skibusem. Spousta modrých sjezdovek je obsluhována pouze vlekem a několik z nich ani nelze sjíždět opakovaně - například dlouhou modrou z Brüggerhornu.
Lenzerheide je oproti Arose mnohem rozlehlejší. Východně od městečka se rozprostírají dlouhé a členité sjezdovky na svazích Parpaner ROthornu a Urdenfürggli. Vyniká mezi nimi černá Silvano Beltrametti a červená z Rothornu s galerií.
Na protějším svahu najdeme pavučinu sjezdovek pod vrcholy Piz Scalottas, Piz Danis, Lavoz a Stätzerhorn. Sjezdovky se různě kříží, takže je lze různě kombinovat. Pod Stätzerhornem najdeme i černé.
Trochu stranou od hlavních svahů se nacházeí několik sjezdovek nad Churwaldenem.
Výhradu bych měla především ke značení sjezdovek, které je občas poměrně sporadické. Sjezdovky jsou navíc pouze číslovány, takže dorazit do požadovaného místa může představovat trénink paměti v podobě zapamatování si kombinace sjezdovek 60, 60a, 65, 65a a 78.
Sněhové podmínky:
V sobotu ráno byly sjezdovky perfektně urolbované, ale na místech přímo obrácených k rannímu slunci byly už při zahájení provozu hodně měkké. Brzy se ale zatáhlo a začalo sněžit, což s přestávkami vydrželo po celý zbytek víkendu. V nejníže položené oblasti Parpanu a Valbelly dokonce v sobotu dopoledne pršelo. V sobotu okolo poledne sněžilo velmi vydatně, v horních částech areálu napadlo až 30 cm sněhu. V neděli už sněžilo méně.
Na některých sjezdovkách se během odpoledne objevila místa vydřená na tvrdý technický podklad.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V Arose tvoří páteřní přepravní zařízení dvě visuté kabiny a kabinková lanovka, které jsou doplněné o několik sedačkových lanovek a vleky v nejnižší části areálu.
V Lenzerheide jsou svahy obsluhovány zejména sedačkovými lanovkami, které jsou doplněné o několik vleků, dvě kabinky a visutou kabinu na Rothorn.
Zalidněnost:
Malá.
Sklonek sezóny a předpověď počasí zřejmě řadu potenciálních návštěvníků odradily. Nástup na lanovky byl zcela bez čekání a sjezdovky byly většinou zcela prázdné.
Občerstvení a aprés-ski:
Na svazích se nachází velké množství restaurací, ale jejich návštěvou jsme se nezdržovali.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd z České republiky byl v pátek odpoledne bezproblémový, počasí slunečné, silnice suché. Parkovali jsme v Churwaldenu u ubytování. Parkoviště u lanovek jsou zpoplatněná. Po většinu víkendu byly silnice mokré a parkoviště pod sněhem.
Shrnutí
+ plusy
- Propojení Arosy a Lenzerheide.
- Sedačkové lanovky s bublinou.
- I přes silné sněžení upravený podklad sjezdovek.
- mínusy
- Ne úplně přehledné značení sjezdovek.
- Trochu nepraktické propojení Arosy s Lenzerheide visutou kabinou a obou částí Lenzerheide pomalou sedačkovou lanovkou.
- Drahé skipasy, jejichž cena s blížícím se datem výrazně narůstá.
