2014-08-01 - Recenze mého lyžařského oblečení

1. 8. 2014

V dětství jsem na lyžování nosila to, co na mě rodiče navlékli. Zpravidla šlo o obyčejnou zimní bundu a nějaké šusťáky, které se od mokrých vleků nebo po pádech do sněhu velmi rychle promáčely, často mi bývala pořádná zima…

Vrcholem mých outfitů byla zářivě oranžová kombinéza, kterou mi ušila mámina známá švadlena. Naši měli stejné – máma zelenou a taťka modrou, museli jsme na tom kopci vypadat fakt komicky… :-) Kromě dobré nasákavosti měla ještě jednu podstatnou nevýhodu – při potřebě návštěvy toalety bylo v podstatě potřeba se úplně svléknout, nevymáchat si rukávy po podlaze a nenadělat si až do nohavice :-D.

V pubertě jsem se vrátila k předchozímu konceptu, tedy šusťáky a zimní bunda, mokré to bylo pořád, zima přetrvávala…

Bunda a kalhoty Alpine Pro

Mým prvním oblečením určeným výhradně na lyže byly kalhoty a bunda od Alpine Pro. Kalhoty koupeny 15. listopadu 2004 za Kč 1.890,- a bunda 20. listopadu 2004 za Kč 2.890,-. Povedlo se mi to sladit do kompletu, takže na pohled to bylo pěkné.

Velmi brzy, v podstatě hned při první návštěvě hor, se ukázal jako problém nepromokavost a neprodyšnost. Tehdy jsem o těch pojmech neměla ani tušení, nicméně kalhoty snad vodu přímo přitahovaly, stačilo si sednout na něco zdánlivě suchého a už jsem měla mokrý zadek. Dlouhé roky jsem se pokoušela to řešit impregnačním sprejem.

Bunda mi přišla maličko odolnější vůči vlhku zvenku, asi že nebyla vystavována tomu tlaku, který člověk vyvine na zadní stranu kalhot při sezení. Měla ovšem zase jinou nevýhodu – vlhkost v sobě zadržovala jako houba. Uvnitř měla podšívku z jakési hladké syntetické látky, na které se už při jemném stisknutí látky objevovaly mokré mapy. Navíc během let se začaly vyrábět krásně vypasované dámské bundy, proti kterým byla tahle naprosto beztvará, protože asi unisex.

Kalhoty Spyder

V roce 2010 jsem usoudila, že v kalhotách od Alpine Pro už nemůžu lyžovat. Chystala jsem se na částečně lyžařskou dovolenou do USA a nemohla jsem si dovolit přijet tam s vybavením, ve kterém nevydržím lyžovat tak dlouho, jak budu chtít. Pohrávala jsem si s myšlenou koupit si vybavení až na místě, ale nechtěla jsem riskovat, že nic neseženu – směr areály v Coloradu jsme totiž měli zamířit v podstatě hned po příletu. Začala jsem tedy shánět jiné přímo u nás.

Požadavky byly jednoznačné – černá barva, voděodolnost 20.000 g/m2 a logicky vhodná velikost. Nikdy bych nevěřila, jak obrovský problém to bude. Oběhala jsem neuvěřitelné množství sportovních obchodů po celé Praze a vyzkoušela si možná tři desítky různých modelů. Už jsem byla nalomená z některých požadavků slevit, většina kalhot mi i v té nejmenší velikosti byla neuvěřitelně velká a voděodolnost byla velkým problémem. Spíš z hecu jsem si pak vyzkoušela kalhoty Spyder Women`s Circuit Tailor Pants, někde uváděné jako Spyder Women`s Circuit Tailored Pants, které stály Kč 6.490,-.

Voděodolnost odpovídala, prodyšnost taktéž 20.000 mm, zateplení Thinsulate, barva černá, na potřebných místech dobře tvarované a zpevněné, ve velikosti 6 (evropská 34 až 36) mi padly jak ulité. Po opravdu dlouhém rozmýšlení ve zkušební kabince jsem se nakonec rozhodla tuhle částku obětovat a 6. 11. 2010 jsem se stala jejich hrdou majitelkou.

Internetové diskuze jsou plné „zasvěcených“, kteří tvrdí, že se v případě Spyderu platí jen za značku. V mém případě to ovšem byly jediné kalhoty, které mi nebyly velké a které splňovaly požadavek na voděodolnost. Kdybych bývala měla jinou možnost, určitě bych koupila kalhoty levnější, „méně značkové“, ale nebudu vás napínat, nelituji.

V USA ve Whiteface jsem v nich přežila lyžování ve větru v -17 °C, jindy a jinde zas zvládla v suchu lyžování v dešti a sezení na sedačce přímo ve vodě… Mají své slabé chvilky, kdy se trochu namočí, ale velmi rychle uschnou a zatím jsem neměla ani potřebu je zkoušet nějak impregnovat.

Bunda Blizzard

Spyder je kanadská značka a počítala jsem, že v USA by mělo být toto oblečení tak o polovinu levnější, než v Evropě, respektive u nás. Chtěla jsem si ke kalhotám koupit i bundu, během pobytu v USA jsem se v několika sportovních obchodech dívala po nové, ale naprosto mě šokovaly ceny, které byly shodné s těmi našimi, i malá šíře sortimentu, jako bychom tam snad nebyli v prosinci, ale v červenci…

U nás jsem se po bundě začala dívat po skončení mé první sezóny se „spydřími“ kalhotami, takže na jaře 2011. Sázela jsem na výprodeje, ale bylo to bez úspěchu, nelíbily se mi materiály ani střihy, neseděly velikosti. Pokusy o nákup bundy jsem opakovala i následující dvě sezóny, zkoušela jsem jarní výprodeje i podzimní nové kolekce – na podzim 2011, na jaře 2012, na podzim 2012 a na jaře 2013. A nic.

V podstatě náhodou jsme v srpnu 2013 objevila na internetu doprodej starších modelů Blizzard za neuvěřitelné ceny. Vyhlédla jsem si 6 různých modelů, překvapivě většina z nich byla k dispozici i na prodejně v Praze, tak jsem se tam vypravila. Není tedy nic lepšího, než si zkoušet zimní bundu na všechny ty zimní vrstvy pod ní v parném létě, ale pár jsem jich vyzkoušela a volba nakonec padla na Blizzard Viva Sonic Jacket. I pokud by se totiž neosvědčila, její výprodejová cena 1.499 Kč (oproti původním 7.499 Kč!) umožňovala jí v případě potřeby docela bezbolestně nahradit nějakou jinou. Pro úplnost – koupila jsem jí 30. 8. 2013.

Netrvala jsem na tak velké voděodolnosti jako u kalhot, chtěla jsem spíš větší prodyšnost, nakonec jsem trochu ustoupila (s ohledem na cenu), bunda má oba parametry 10.000 g/m2 resp. mm. Je zateplená a má pěkný dámský střih, žádný pytel. Kvalita provedení ovšem nic moc, doma jsem z ní ostříhala hromadu přebytečných nití a už během pátého dne lyžování mi upadnul jeden (plastový!) druk na sněžném pásu, na prodejně mi to sice ochotně opravili v rámci reklamace ještě před dalším odjezdem na hory, ale druky tam naklepali obráceně, nechápu, takže jsem si pak stejně koupila krabičku nových a všechny si je vyměnila sama za pořádné kovové…

Co mě na bundě neskutečně vytáčí, je límec a zapínání u krku. Pod bundu nosím funkční rolák a funkční mikinu se stojáčkem, což už jsou na krku dvě vrstvy a bunda jde poměrně těžko zapnout až nahoru, jak je okolo krku těsná. Zapnutí se vždy povede, nicméně zip se rozepíná a nepomáhá proti tomu ani suchý zip, který je na klopě v nejhořejší části bundy. Ten je tak maličký, že to prostě neudrží. Bunda u krku se tedy neustále rozepíná a o ten malý suchý zip se pak zachytává kukla nebo zapínání helmy. Jsem z toho nepříčetná!

Každopádně povětrnostním podmínkám bunda docela dobře odolává, třeba 26. 2. 2014 jsme strašlivě zmokli na italské Paganelle a jak kalhoty, tak bunda, to zvládly v pohodě. Po první sezóně bundu hodnotím jako dobrý nákup docela adekvátní pořizovací ceně – chová se lépe, než na těch 1.499 Kč, ale koupit jí za plnou cenu, asi bych byla otrávená.