Les Trois Vallées (Les 3 Vallées)

3. - 9. 2. 2019

Hodnocení:

Vločka anoVločka anoVločka anoVločka anoVločka ano

Návštěvu francouzských Les 3 Vallées jsme dlouho odkládali kvůli vzdálenosti, cenám i údajné přelidněnosti. Letos jsme se ale cítili omezeni termínem pro náš týdenní pobyt v Alpách a volba konečně padla právě na Tři údolí. Jsou největší lyžařskou oblastí světa a pyšní se 600 kilometry sjezdovek. To je dost na to, aby i dobrý lyžař při týdenním pobytu mohl stále objevovat nová místa.

Sjezdovky:

Těžko popisovat sjezdovky tak velké oblasti, takže to vezmu trochu obecněji a na jednotlivé sjezdovky se zaměřím při popisu jednotlivých areálů.

Je asi pochopitelné, že v tak velké lyžařské oblasti najdete úplně všechno - od zelených širokých sjezdovek přes obdobné modré, o něco prudší červené, stejně jako úzké modré i červené spíše přejezdové cesty, černé sjezdovky různých šířek a jako bonus jsou černé i některé červené občas neupravované. V horních částech svahů jsou většinou spíš strmější sjezdovky, v okolí městeček pak naopak spíše ty jednodušší.

Obecně převažují sjezdovky dlouhé, převýšení sjezdu 1.000 m není nic neobvyklého. Však taky nejvyšší bod celé oblasti je Sommet des 3 Vallées ve 3.230 m, zatímco ten nejnižší lanovkou obsluhovaný je Les Allues v 1.100 m.

Ze všech sjezdovek bych vypíchla zelenou Blanchot, modré Creux, Altiport, Lac de la chambre, Biollex/Loy, Mont de la chambre, Lory či Peyron nebo červené Saulire, Amoureux, Combe du vallon či Bouchet. Černou jsme jeli jen sjezdovku Face.

Sněhové podmínky:

Během týdenního pobytu se podmínky měnily. Sněhu je každopádně dostatek, první den po příjezdu dokonce poměrně vydatně sněžilo a v Les Menuires napadlo asi 20 cm nového sněhu. Trochu sněhu připadlo i později v týdnu. V první den byly kvůli počasí zavřené lanovky jezdící na vrchol a během dne byl odstřelován sníh na nebezpečných svazích. Odpovídala tomu i lavinová situace, která byla v podstatě celý týden na stupni 3, jeden den dokonce na stupni 4.

Větší množství přírodního sněhu se nijak zvlášť nespojilo s podkladem, takže v prudších úsecích se dělaly boule, většinou to ale nebyla žádná tragédie. Asi v polovině týdne se pak na technicky zasněžovaných sjezdovkách začaly objevovat plotny - často takový ten tvrdý zledovatělý technický podklad, ale na několika místech i skutečný led.

Ačkoli sněhu byl opravdu dostatek a mimo sjezdovky bylo očividně možné lyžovat úplně všude, na některých sjezdovkách se ve frekventovaných místech začala objevovat tráva, vydřená místa (sníh s hlínou), ale dokonce i kameny.

Za zmínku snad stojí i to, že podmínky a počasí se v jednotlivých údolích mohou i podstatně lišit - zatímco v Méribelu svítilo slunce a bylo vyloženě teplo, ve Val Thorens o půl hodiny později bylo pod mrakem a foukal studený vítr.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Páteřní přepravní zařízení jsou zpravidla kabinky nebo odpojitelné sedačkové lanovky. Přeprava je tedy většinou rychlá, výjimkou jsou snad jen kyvadlové kabiny nad Val Thorens, na které je nutné počkat.

Okrajové části areálu jsou obsluhovány staršími přepravními zařízeními, většinou neodpojitelnými sedačkovými lanovkami. O tyto oblasti ale většinou není zájem, takže jsou zde liduprázdné sjezdovky i lanovky bez front.

Největší otravou je provozní doba. Vyjma vyloženě přístupových lanovek jako je stará kabinka z Brides Les Bains jsou lanovky vyrážející z městeček v provozu od 9:00 nebo 9:15, některé výše položené nebo odlehlejší pak zahajují provoz ještě později. Provozní dobu navíc Francouzi moc nedodržují, zahájit provoz o 5 minut později není žádný problém, stejně tak lanovku třeba vůbec nespustit.

Po celý týden nebyla z důvodu technické závady v provozu kabina na Cime Caron a jak jsem se dívala, není v provozu ani v těch to dnech. Tento vrchol tolik doporučovaný kvůli krásným výhledům tak byl celý týden nepřístupný.

Zalidněnost:

Střední.

Skutečnost, že návštěvníci ráno nepřijíždějí, ale jsou ubytovaní přímo na sjezdovce způsobuje, že se všichni vydají na svah ráno mezi 9:00 a 9:30. U lanovek s provozem od 9:00 se už od 8:45 začíná tvořit fronta čekajících na 1. výjezd. První ranní výjezd se tedy asi nikde neobejde bez fronty.

Atypický byl první den, kdy byl kvůli počasí hodně omezený provoz a nebylo možné využívat žádné přepravní zařízení jedoucí na vrchol. Ráno mezi 9:00 a 10:00 se tedy v podstatě u všech přepravních zařízení utvořila fronta - např. na kabinu Bruyéres na 25 minut. Návštěvníci se naštěstí rozprostřeli po areálu, takže další výjezdy už byly jen s malým čekáním.

Po zbytek týdne se občas tvořily menší fronty do 5 minut čekání - paradoxně u kapacitních a rychlých lanovek, které obsluhují hlavní svahy. Naopak v odlehlých částech areálu se na lanovky nastupovalo zcela bez čekání.

Obdobná je situace se sjezdovkami, ty hlavní v centru dění jsou hodně frekventované, občas mi přišly vyloženě přelidněné. Vždy se ale dala najít sjezdovka v podstatě liduprázdná.

Občerstvení a aprés-ski:

Zázemí tvoří hlavně městečka Courchevel, Méribel, Méribel-Mottaret, Les Menuires a Val Thorens. V každém z nich je řada různých restaurací. Další restaurace jsou pak roztroušené na svazích a některých vrcholcích. Kvůli zahájení provozu lanovek až v 9:00 jsme měli ráno dostatek času na vydatnou snídani, takže jsme se přes den obešli bez jídla a tedy osobně žádnou z restaurací nevyzkoušeli.

Doprava do střediska a parkování:

Je to daleko. Z Prahy nám cesta včetně tankování a dvou rychlých nákupních zastávek ve Švýcarsku trvala 11 hodin. A to jsme měli štěstí na počasí a suché silnice, taky mohlo celou cestu sněžit...

Parkování jsme měli u ubytování na venkovním parkovišti zdarma. Při našem příjezdu i odjezdu byla všechna parkoviště pod sněhem, v týdnu ale byla některá z nich i zcela bez sněhu a suchá. Stejně tak se měnily podmínky na silnicích, to jsme ale měli možnost pozorovat jen z lanovek při přejezdu nad silnicemi.

Shrnutí

+ plusy
  • Bydlení přímo na sjezdovce - lyže jsme nandavali/sundavali přesně 14 kroků od dveří apartmánu :-).
  • Obrovská oblast s velkým výběrem sjezdovek.
  • Rušná centra i odlehlé komorní oblasti.
  • Především v okrajových částech areálu minimální zalidněnost.
  • Spousta přírodního sněhu.
  • Úžasné výhledy všemi směry včetně řady pohledů na Mont Blanc.
- mínusy
  • Proměnlivý stav sjezdovek, i přes očividný dostatek sněhu na některých sjezdovkách vydřená místa nebo kameny.
  • Některé sjezdovky nejsou pravidelně upravované - informace by měla viset u nástupu na lanovku, která dané sjezdovky obsluhuje.
  • Rozdílné klimatické podmínky v jednotlivých údolích.
  • Drahé skipasy - sedmidenní za € 354, moc nepomohla ani „akce DUO PASS“ kde skipas pro jednoho na 7 dní vyšel na € 344. To je vlastně pořád cca € 50 na den.