Zbořený Kostelec

Cestou z Týnce nad Sázavou směrem na Jesenici silnice kopíruje po pravé straně řeku Sázavu. Najednou se na kopci mezi stromy objeví zřícenina...
Počátky dějin hradu nejsou nijak doloženy. Zatím není jasné, kdo ho na ostrohu nad řekou postavil, ale pravděpodobně se jednalo o hrad královský. První písemná zmínka o Kostelci nad Sázavou, jak se původně Zbořený Kostelec jmenoval, pochází z roku 1341. Tehdy ho král Jan Lucemburský dal do zástavy, asi jako splátku dluhů, Oldřichu z Valdeka. Později, roku 1356, hrad zpět vykoupil Karel IV. Ale už v roce 1357 ho zastavil Jakubovi z Kostelce a poté byl hrad zastaven ještě několikrát. Od roku 1360 měl hrad v zástavě magdeburský purkrabí Jan z Hardeku. Po jeho smrti se hrad vrátil zpět do královského držení. Roku 1385 ho dostal do zástavy vyšehradský purkrabí Chval ze Rzavého a nakonec ho získal do dědičného držení. Zdálo by se, že tím bude majitel Kostelce vyřešen, ale po jeho smrti došlo ke sporům dědiců a majitelé se opět často střídali.
O první stavební fázi a tudíž o nejstarší části hradu se mnoho dokladů nezachovalo. Zřejmě zde stála jedna obytná budova podepřená třemi opěrnými pilíři. Nacházela se v nádvoří vnitřního hradu, které bylo chráněné dva metry silnou hradební zdí. Na druhé straně nádvoří vybíhala hradba do oblouku, který chránil vstupní bránu do vnitřního hradu. V těchto místech patrně stála velká okrouhlá věž.
Významným majitelem se v roce 1411 stal Jan Sádlo ze Smilkova, rádce a přítel Václava IV. Po smrti Václava roku 1419 se stal nepohodlným, v roce 1421 byl obviněn ze zrady a následně sťat, aniž se mohl obhájit. Roku 1443 koupil Kostelec Kuneš z Dubé, zvaný Rozkoš. Podnikal z hradu loupežné výpady do širokého okolí. Z tohoto důvodu byl hrad roku 1449 obléhán, ale uhájil se. Po krátkém příměří byl však roku 1450 obléhán podruhé a tentokráte byl dobyt. Velký význam hradu je nepopiratelný, protože obou těchto obléhání se zúčastnil osobně Jiří z Poděbrad. Za pomoc při obléhání dostal pustý hrad Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. Nechal hrad opravit, rozšířit a opevnit. Právě po roce 1450 byla na místě věže postavena obytná budova, tzv. nový palác. Toto obytné jádro bylo ze tří stran chráněno předhradím. Předhradí bylo původně přístupné vstupní věží po padacím mostě nad příkopem. Zdeňkem byla přistavěna nová vstupní věžovitá brána, která zasahovala až na dno prohloubeného příkopu a byla vzepřená opěrnými pilíři. Dále byla vybudována výpadová brána na západním konci, budova ve vnitřním hradu, okrouhlá věž „hláska“ nad údolím potoka a pravděpodobně také bašta pod výpadovou branou. Veškeré stavební úpravy byly vlastně jen k vojenským účelům – pro obranu, podnikání útoků a ubytování vojska. Hrad tím ztratil charakter sídla a stal se pouze vojenským opěrným bodem. Zdeněk však nakonec změnil názor a přidal se k Jednotě Zelenohorské proti králi. Byla to velká troufalost, protože Jiří z Poděbrad s ním byl spřízněn a často pobýval na Šternberku. Královská vojska poté oblehla šest hradů, které v té době vlastnil, mezi nimi i Kostelec. Ten byl v roce 1467 dobyt a značně pobořen. Zdeněk bojoval alespoň za záchranu rodového sídla, a tak Kostelec zůstal definitivně „Zbořený“, byl ponechán svému osudu a už nikdy nebyl obnoven.
Od konce 18. století patřil Kostelec hrabatům z Vrtby, kteří vlastnili sousední Týnec nad Sázavou.
Někdy v průběhu 19. století byl areál hradu částečně vyčištěn a byly zajištěny některé zdi. V módě byl romantismus, a tak se hrad stal pro svou malebnou polohu místem častých návštěv romantiků, umělců i zájemců o českou historii. Dokonce i Karel Hynek Mácha ho při svých cestách Posázavím navštívil a nakreslil si ho do zápisníku. Dokonce i „turista“ Karel Hynek Mácha, který navštívil mnoho památek, se zde při svých cestách Posázavím zastavil a nakreslil si ho do zápisníku. Tento obrázek se dochoval dodnes.
V současné době se o záchranu hradu snaží občanské sdružení Řád rytířů bílého kříže. Cílem je statické zabezpečení zbytků hradních budov a zdí, vytvoření prostor a zázemí pro prezentaci hradu a jeho historii, stavba mostu přes hradní příkop a zajištění narušeného zdiva na vrcholu věže a její úprava na vyhlídku. V plánu je také stavební průzkum hradu, který by měl být proveden za pomoci Památkového ústavu středních Čech a vyčištění zasypaných sklepů nového paláce, spojené s archeologickým průzkumem.