Jenštejn

Vodou chráněný hrad byl založen současně s městečkem Jenštejn v letech 1336 - 1361 Jencem z Janovic. Odtud pochází název "Jencův kámen" = "Jencenstein". Hrad byl však vybudován a dostavěn patrně až za Pavla z Vlašimě. Ten jej koupil kolem roku 1368, k tomu roku je také prvně jmenován Pavlem z Jenštejna. Jeho syn Jan z Jenštejna své rodové sídlo pronikavě přestavěl. Roku 1390 hrad Janovi z Jenštejna král odňal a od té doby se na něm až do druhé poloviny 16. století střídali šlechtičtí držitelé. Jenštejn nikdy nemíval vynikajících držitelů, kromě prvních pánů. Katastrofou byl poslední majitel - Jan Dobřichovský. Když roku 1583 zemřel, dostal se zámek Jenštejn pro dluhy a pokuty do majetku panství Brandýského. Zámek v majetku brandýského panství zůstal neobýván a ponechán svému osudu. Od roku 1608 je hrad uváděn jako pustý, předhradí a palác posloužily obyvatelům podhradí jako stavební materiál. Jeho vypálení Švédy za třicetileté války roku 1641 bylo jen dramatickou tečkou v jeho krátké historii. V minulém století a ještě na počátku tohoto století sloužila zřícenina za obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny.
Hrad byl zbudován nákladně a ozdobně v gotickém slohu. Původní hrad byl zřejmě dispozicí bergfritového typu. Protože poloha hradu na konci mělkého údolí byla vyloženě nevýhodná, byl pod hradem založen rybník. Jenštejn tedy byl vodní hrad - hluboký příkop se dal kdykoliv naplnit vodou z několika rybníků na Vinořském potoce. Na jižní straně stával palác, objekt obklopovala navíc hradba. Hrad získal podobu výstavné, pohodlné a reprezentativní rezidence. Ačkoliv šlo o nevelký a málo důležitý hrad, jeví se v provedení stavby snaha docílit monumentálního vzhledu vytvořením větších optických celků i tím, že na válcové části věže je místy uplatněn typický prvek hradů a falcí 12. století, bosované zdivo, které mělo i malému opevněnému sídlu dodat dojem nedobytné mohutnosti a síly. Přestavba Jenštejna arcibiskupem Janem z Jenštejna jej zařadila mezi přední rezidence v zemi. Jeho náročná podoba odpovídala významu stavebníka a v této souvislosti nepřekvapuje ani nesporná účast dvorské huti. Obvodní zeď jednoho křídla paláce na vnitřním nádvoří byla asi v úrovni okolní roviny, ale obvodní hradby dosahovaly zvenku úpatím svých zdí až k hladině rybníka. Hradní jádro vykazovalo v podstatě trojúhelný obrys. Jeho trojúhelné nádvoří, obklopovala ze tří stran palácová křídla. Čelní křídlo s branou nejspíše vzniklo složitějším vývojem.
Okrouhlá věž v jihovýchodním nároží byla srostlá ve spodní části s obvodovou hradbou, spadající do někdejšího příkopu. Ze staré věže byla použita pouze dvě spodní podlaží. Na tomto soklu vznikla čtyři nová patra a celou stavbu ukončila zděná helmice s vikýři, dochovaná ve zbytcích. Líc nové části byl částečně vyzděn z bosovaných kvádrů. Do věže se vcházelo po padacím můstku v úrovni druhého patra ze sousedního paláce, brankou ve výši 8,6 metru nad nádvořím hradu. Nejníže ve věži bývalo "džbánovité" vězení - hladomorna.
Celé čtvrté podlaží věže vyplňuje kaple s okrouhlou, křížově zaklenutou lodí a drobným, polygonálním presbyteriem v síle zdiva, rovněž zaklenutým žebrovou klenbou. Oltář stával v malém kůrku, který byl založen v tloušťce zdi do šestihranu a proto byl zaklenut šesti pruty do hvězdy. Dodnes je v kapli vlevo ve zdi výklenek pro mešní potřeby. Kapli osvětluje jediné hrotité okénko v ose presbytáře. Vyšší podlaží již byla plochostropá a byla patrně přístupná jen po žebřících.
Celé předhradí je dnes zcela zaniklé. Dnešní stav jádra je středověkému dosti vzdálen nejen díky vypuštění rybníku, v němž hrad původně stál, ale zejména v důsledku olámání značné části měkkou pískovcovou skalou tvořeného obvodu hradu. Dochovaly se pouze zbytky brány a v nepatrném rozsahu i obvodní zeď jednoho křídla a část obvodových hradeb. V úplnosti doposud existuje pouze štíhlá věž. Jednotlivá podlaží spojuje od prvého patra výše točité schodiště.
Hrad byl po roce 1971 archeologicky prozkoumán, opravován, zpevněn a od roku 1977 zpřístupněn veřejnosti. Nyní, ač je v majetku obce Jenštejn, je ve správě Okresního muzea Praha-východ.