Frýdštejn

Zřícenina hradu na skalním útvaru vyčnívajícím ze stráně. Hrad je velice starý. Už roku 1363 se připomínají páni z Dražic - patroni kostela, který náležel k Frýdštejnu. Od Dražických koupil zboží roku 1376 Jan z Bibrštejna, označovaný za zakladatele hradu. První zmínka o hradu pochází ale až z roku 1385, kdy tu byl pánem Bohuněk, řečený Puklice. Co se s hradem dělo dál, nevíme, majiteli byli pravděpodobně jen drobní zemané, protože o hrad nebyl zájem. Až kolem roku 1406 tu zakotvili páni z Kováně, původem z Podbezdězí. Předek Bohuše se vzpomíná už v letech 1219 - 22. Byl silný katolík. To mu roku 1432 vyneslo obležení husity. Po měsíci došlo k dohodě a o 4 roky později byl za věrnost štědře odměněn. Zemřel roku 1460. O jeho děti pečoval Jan z Hazmburka a ten na hradě vládl ještě v roce 1463. O dalších osudech zase nic nevíme. Držitelé se rychle střídali. Po Jiřím Berkovi z Dubé vlastnil hrad v roce 1498 Vilém Zub z Landštejna a Jan Dubecký z Dubče a od roku 1508 Jan Chvalkovský z Ledec. Synové udrželi panství do roku 1540, kdy ho prodali Janu z Vartemberka. Hrad tedy získali zpět zakladatelé. Od tohoto roku chátral. Před rokem 1565 zpustl a na konci 16. století se ztratil z historie. Objevil ho až romantismus koncem 18. a začátkem 19. století.
Vstup do hradu byl na nejjižnějším ostrohu, chráněn příkopem Padací most vedl k bráně do předhradí. Byla tu velká okrouhlá věž, v níž bývala studna, která byla dobře zajištěna (zvláštní věž nad studnou měl už jen Karlštejn a Potštejn). Bývala tu stáj a kovárna. Zbyly zde zbytky tzv. pivovaru, přiléhajícího k věži. Kudy se chodilo do vnitřního hradu lze těžko určit. Asi přízemím obytné budovy. S ní sousedila čtverhranná budova, postavená v jihovýchodním cípu vnitřního hradu, tzv. šatlava, a ta měla v suterénu, vytesaném ve skále, stáj s dosud viditelnými zbytky stání. Nádvoří vnitřního hradu mělo tvar nepravidelného trojúhelníka. V jihovýchodním úhlu byly 2 obytné budovy - zbyly zbytky obvodových zdí. Jen do tzv. "šatlavy" vede ještě ve skalním balvanu vytesaná branka uzavřená půlkruhem. Nejdelší stranu nádvoří tvořily na severu dva vysoké pískovcové bloky, které chránily hrad. Celá bariéra byla z nedostatku místa provrtána řadou světniček vydlabaných ve skále. Jedné z nich se užívalo ještě dlouho po zániku hradu, podle vytesaných letopočtů 1692 či 1691. Na západě je malé prostranství odkud kdysi vedlo schodiště, po němž se stráže dostaly na vrchol bloku. Odtud bylo kousek ke stěžejní složce obrany hradu - k velké věži. Byla založena na nejvyšším místě a právě proto je jedinou budovou, která pozdější zkázu přečkala. Dodnes měří asi 15 metrů a v průměru má přibližně 9 m. Vchod byl v 1. patře, 7 m nad terénem. Zde se nacházelo severní předdvoří.
Nedaleko hradu se nachází známá a hojně navštěvovaná rozhledna Kopanina.