Sirotčí hrádek
Sirotčí hrádek leží v Jihomoravském kraji severně od Mikulova. Tyčí se nad obcí Klentnice v Pavlovských vrchách. Leží severně od Stolové hory v přírodní rezervaci Růžový vrch v nadmořské výšce 458 metrů.
V polovině 13. století byl hrad postaven švábským rodem Wehingenů, zřejmě Siegfridem Waise, který byl členem jedné větve tohoto rodu, které se říkalo Sirotci. Podle tohoto rodu byl hrad pojmenován Waisenstein, tedy Sirotčí hrádek, Sirotčí hrad nebo Sirotčí hrady, objevuje se však také označení Rassenstein, tedy Růžový hrad. Tento rod Sirotků (Waisenů) však na konci 13. století vymřel.
Okolo roku 1300 byl Sirotčí hrádek zeměpanský, v majetku krále Václava III. Roku 1305 král daroval hrad Ortlíbu, ale po Václavově smrti v roce 1306 získali Sirotčí hrádek Lichtenštejnové.
V roce 1414 byla u hradu zřízena kaple sv. Mikuláše, ale v roce 1782 byla zrušena a rozebrána. Její zdivo pak bylo použito na stavbu kostela v Klentnici. Zřejmě již ke konci 15. století začal hrad pustnout.
V roce 1575 získali zpustlý hrad Ditrichštejnové. Za pustý je hrad v písemnostech označen roku 1590.
Urbář uvádí roku 1629 hrad jako zcela zpustlý.
Předhradí bylo bráněno palisádou a valem, od hradu bylo odděleno příkopem. Hrad byl přístupný z jihu. Byl postaven na dvou vápencových skálách, které od sebe odděluje hluboká rokle. Hlavní část hradu stála na jižní skále, v jejíž západní části stával třípatrový palác, který kopíroval svým trojúhelníkovým půdory-sem tvar skály. Jeho několik metrů vysoké pozůstatky se třemi okenními otvory se dochovaly dodnes. Na východě jižní skály se dochovala zeď s jedním okenním otvorem, která je vysoká 8 metrů a tlustá až 2,5 metru. Ve východní části skály se také nacházela cisterna. Severní skála byla přístupná zřejmě pomocí mostu, který překlenoval vzdálenost asi 10 metrů. Tato skála, na které stávala hranolová strážní věž, je nyní nepřístupná. Dochovaly se zde pouze pozůstatky obvodového hradního zdiva a také základy této věže, která měla kosodélníkový půdorys o rozměrech 28×13 metru.
