Rýzmberk

Hrad Rýzmberk byl založen ve 2. polovině 13. století na stejnojmenném kopci. Založil ho pravděpodobně v letech 1260 – 1270 na přání krále Přemysla Otakara II. Děpolt z Rýzmberka. Stál na výhodném místě nad obchodní Řezenskou stezkou do Bavor. Hrad byl přístupný z východu, na všech ostatních stranách se nacházely příkré svahy. Hrad měl tvar nepravidelného pětiúhelníka, jehož jedna strana směřovala na východ proti vstupní cestě. Krátce po dokončení hradu bylo na jihozápadě vybudováno předhradí ve tvaru obdélníka. Předhradí zdokonalovalo opevnění hradu, bylo obehnáno vysokou hradební zdí a příkopem. V jihozápadním nároží předhradí byla postavena vysoká válcová věž. Měla průměr skoro 9 metrů a zdi byly široké 130 centimetrů. Dnes je z velké části zbořená. Z roku 1279 pochází první písemná zmínka o hradě.
Po Děpoltově smrti převzali majetek jeho synové a Rýzmberk připadl Břetislavovi. Po něm vládli na hradě až do 60. let 14. století jeho synové. Po nich zdědil hrad Ojíř z Rýzmberka, který zde vládl až do roku 1390.
Ojířův syn prodal po roce 1403 hrad Rackovi Janovskému z Janovic a po něm získali hrad jeho bratři. Po nich připadl hrad Rackovu synovi Rackovi, který z Rýzmberka podnikal mnoho výpadů do Bavor. Dne 3. března 1448 vyhořel hrad téměř do základů. Racek začal okamžitě s novou výstavbou, ale již po týdnu opět vše vyhořelo. Přesto byl hrad nakonec opraven. Došlo k vylepšení hradního opevnění vybudováním dalších předhradí, která obklopila vlastní hrad na východní a jižní straně. Vedle vstupu byla postavena velká čtyřhranná věž. Pod věží byla v místech dřívějšího valu vybudována další hradební zeď zesílená čtyřmi baštami. Připojovala se k západní nárožní věži staršího vnitřního předhradí. Roku 1461 přešlo panství na Rackovy nezletilé syny. Od jejich poručíků převzal roku 1477 hrad starší Smil. Po jeho smrti přešel hrad na jeho bratra Volfa z Janovic. Koncem 15. století začalo být na stezkách nebezpečno. Sedm měst zdejšího kraje se spojilo s některými rytíři za účelem střežení silnic. Tento spolek koupil od Volfa hrad Rýzmberk.
Od tohoto spolku nebo od Volfa z Janovic koupil panství rakouský pán Jindřich Prušek ze Stetenberka. Nebyl přijat českými stavy, tak dal svého syna s hradem pod ochranu Petra z Rožmberka. Roku 1502 byl přijat za obyvatele českého království. Již roku 1504 prodal jeho syn hrad Václavu Švihovskému z Rýzmberka. Ten však během vyjednávání zemřel a za jeho nezletilého syna Jana Půtu z Rýzmberka dojednal koupi jeho strýc Břetislav Švihovský z Rýzmberka. Hrad se tak dostal zpět do rukou rodu, který ho založil. Poté byl hrad znovu opevněn. Nově bylo opevněno raně gotické jádro a o něco mladší pravidelné předhradí. Obě části dostaly nový parkán s válcovými dělovými baštami na severu a na východě. Hrad byl obehnán novými příkopy a valy na severu a přibyla i podkovitá bašta, vysunutá do předpolí valového opevnění. K opevnění předhradí na jižní a východní straně již nedošlo. Roku 1524 začal na hradě samostatně vládnout Jan. Hospodařil špatně a musel svůj majetek rozprodat. V roce 1543 koupila panství Anna z Říčan. Roku 1552 převzali panství její synové Jiří a Albrecht z Gutštejna. Panství bylo časem rozděleno a Rýzberk si ponechal Jiří. V poslední vůli odkázal hrad svému strýci Jindřichovi Burianovi z Gutštejna.
Roku 1620 se hradu zmocnili Bavoři, kteří z hradu pustošili celé okolí. Gutštejnové panství ztratili a královská komora ho poté předala Janu Filipu Kracovi ze Šarfenšteina. Ten byl dokonce povýšen na hraběte, ale nakonec byl popraven. Panství pak získal Vilém Colonna z Felsu. Dne 1. července 1641 byl hrad dobyt Švédy. Ti ho tak zpustošili, že hrad mohly zachránit jen velké opravy. Po skončení třicetileté války však bylo panství zadlužené. Dcera vdovy po Kracovi ani Jiří Václav Černín z Chudenic se do oprav z nedostatku financí nepustili. V roce 1676 musel Jiří Václav prodat panství Volfu Maxmiliánu Lamingenovi z Albernreutu, který je spíše znám jako Lomikar. V té době již byl Rýmberk uváděn jako pustá zřícenina. Po Lomikarovi získali roku 1697 panství Stadionové.
Ti počátkem 19. století začali s parkovou úpravou západní části hradu, kde byla v letech 1846 – 1847 nad oběma baštami postavena nová čtyřhranná rozhledna a dřevěná výletní restaurace. Část zdiva byly srovnaná se zemí a zbytky velké věže posloužily jako základy pro zahradní altán.
V současnosti zde najdeme areál zříceniny se zbytky hradních staveb, vyhlídkovou věž, hradní sklepení a hradní divadlo.