Hazmburk

Na úpatí 418 metrů vysokého čedičového vrchu Klapý se v době kamenné nacházelo sídliště a později zde byla založena ves Klapý. Na vrcholu hory pravděpodobně stávalo dřevěné opevnění. Okolo roku 1250 nebo ve 2. polovině 13. století zde byl rodem Lichtemburků založen hrad Hasenburg, tedy Zajícův či Zajíčí hrad. Později se začal nazývat Hanžburek a v současnosti je známý pod jménem Hazmburk či Házmburk. Jelikož počátky hradu jsou zahaleny tajemstvím, připadá v úvahu také možnost, že byl hrad založen až koncem 13. století králem Václavem II.
Okolo roku 1300 se stal majitelem panství Václav z Lichtenburka. Po jeho smrti získal panství jeho syn Hynek, který ho roku 1314 s králem Janem Lucemburským vyměnil za jiný majetek. V roce 1335 král prodal hrad i s přilehlým panstvím Zbyňku Zajíci z Valdeka a na Žebráce, který podle svého rodového erbu hrad pojmenoval Hasenburg. Hrad se stal sídlem rodu Zajíců a Zbyněk začal v roce 1337. Když roku 1368 zemřel, získal hrad jeho syn Vilém, který zde spolu se Zbyňkovým synovcem Mikulášem sídlil jako loupeživý rytíř až do roku 1379. V roce 1393 si hrad rozdělili na šestiny Vilémovi synové Jan, Jaroslav, Mikuláš, Oldřich, Vilém a Zbyněk.
V roce 1400 podíly Jana, Jaroslava, Mikuláše a Zbyňka odkoupil Oldřich, ale když 4. září 1415 Oldřich zemřel, získal Vilém celý hrad. Za husitských válek byl Vilém na straně katolíků, ale Hazmburk se při obléhání roku 1424 i 1429 ubránil. Okolo roku 1431 Vilém zemřel a hrad získal jeho syn Zbyněk, který hrad ubránil při třetím obléhání. Kvůli nedobytnosti hradu se v té době dokonce uvažovalo, že budou na hradě uschovány kostelní poklady z Pražského hradu. Dokonce sem byla přemístěna bohoslužebná roucha. Dokonce vznikla ves Podhradí, která byla obehnána hradbami, na severozápadě chráněná čtyřhrannou věží a z jihu baštou. Zbyněk neměl potomky, získal v roce 1459 hrad jeho strýc Mikuláš. Poté pravděpodobně proběhly poslední úpravy hradu. Roku 1469 se na hradě utábořilo vojsko Matyáše Korvína, které Hazmburk zpustošilo. Zajícové začali sídlit na zámku v Budyni nad Ohří a hrad zůstával opuštěný. Jak jeho význam klesal, pomalu zaniklo i Podhradí. Po Mikulášovi vlastnili hrad jeho synové Jan a Oldřich, ale Oldřich v roce 1473 zemřel.
Janův vnuk Jan IV. z Hazmburka převzal panství počátkem 16. století, ale roku 1553 zemřel. Posledním vlastníkem z rodu Zajíců se stal Kryštof Zajíc z Hazmbruka, který však zpustlý hrad v roce 1558 prodal Lobkowiczům a Hazmburk začal patřit k zámku v Libochovicích. Roku 1586 je v písemnostech označován jako pustý, přesto byl v roce 1594 zkonfiskován.
Do roku 1602 patřil hrad králi a poté ho měl v doživotním užívání synovec Štěpána Bátoryho. Od roku 1613 vlastnili Hazmburk Šternberkové a roku 1676 se majiteli stali Dietrichsteinové.
V roce 1858 hrad získali Herbersteinové. Na konci 19. století potkaly obyvatele obce Klapý pohromy, při kterých se sesul svah Klapého, který pobořil domy v obci. Poprvé se tak stalo 3. srpna 1882 a znovu 12. března 1898, kdy bylo zbořeno 32 domů.
Ke třetímu a největšímu sesuvu došlo 11. dubna 1900 a za oběť mu padlo 52 domů. Poslední sesuv, který se obešel bez velkých škod, přišel 21. června 1939. Roku 1945 byl Herbersteinům hrad zestátněn. V 90. letech byla zřícenina zrekonstruována a od 31. prosince 1996 je přístupná veřejnosti.
Nejstarší část hradu, dnešní „horní vnitřní hrad“, byla postavena na nejvyšším místě skály. Jádro mělo obdélníkový půdorys a uprostřed stávala částečně obytná centrální hranolová Bílá věž, která nebyla příliš vysoká a její vrcholek tedy byl pravděpodobně dřevěný. Věž byla postavena z tesaného pískovce. Nynější výšky 26 metrů dosáhla až později. V současnosti slouží jako rozhledna. Hradba i Bílá věž byly pravděpodobně bez oken. Všechny stavby v horním hradu byly přístupné z patra a spojeny byly můstky a pavlačemi.. Hlavní stavbou byl patrový palác s dvěma menšími palácovými budovami. Na malém nádvoří se nacházela pouze cisterna na vodu. Od předhradí byl hrad oddělen příkopem, padacím mostem a mohutnou zdí s ochozem a cimbuřím. Pravděpodobně za Zbyňka Zajíce byl hrad přestavěn. Jádro bylo obestavěno další hradbou a celý hrad byl rozšířen. Na východě hory vznikl takzvaný „spodní vnější hrad“, kde byla postavena válcovitá Černá věž z čediče, která střežily přístupovou cestu k hradu. Věž měla ochoz a byla přístupná pouze z patra po pavlači. V dolní části je širší a v horní užší. Nyní je vysoká 25 metrů, její průměr je 9 metrů a má 2 metry silné zdi. V areálu byly postaveny různé budovy, v západní části dolního hradu sklepy a ze severu byla ve svahu postavena další, druhá brána. Celý dolní hrad byl samozřejmě obehnán hradbou, která byla především v okolí Černé věže velmi pevná. Hazmburk v té době zabíral celý vrchol kopce ve směru od západu k východu. Byl asi 170 metrů dlouhý a 30 metrů široký. Hrad však v té době měl věže tři. Třetí, hranolová věž byla postavena na jižním svahu a tvořila severozápadní konec vsi Podhradí. Aby se s ní spojily hradby, bylo nutné je vychýlit ze směru. Posledním obranným prvkem hradu byla první brána v severním svahu.