Bezděz

Před založením hradu se ve zdejším kraji nacházela osada nazývaná podle jistého Bezděda Bezděz a také knížecí dvorec. Jeho pozůstatkem je kostel sv. Jiljí.
První zmínka o hradu pochází z roku 1264. Tehdy Přemysl Otakar II. založil ve zdejších lesích jakési město. V této listině však samotný hrad ještě není zmíněn. Ten byl postaven Přemyslem Otakarem II. v letech 1265 – 1278 na dvou znělcových homolích o výšce 604 a 577 metru. Roku 1278 Přemysl zemřel a o rok později byl na hradě vězněn jeho sedmiletý syn Václav II. a jeho matka Kunhuta. Té se brzy podařilo utéci, ale Václav II. byl propuštěn až roku 1283. Za své vlády věnoval hradu velkou péči, ale ke konci své vlády ho dal do zástavního držení Hynka Berky z Dubé.
Když na trůn nastoupil Karel IV., ihned se pokusil vykoupit zastavený majetek. Roku 1348 získal zpět i hrad Bezděz. Poté ustanovil, že hrad Bezděz již nikdy nesměl být dán do zástavy. Již roku 1398 však dal jeho syn Václav IV. hrad do zástavy svému bratranci Prokopovi.
Václavův bratr roku 1402 Bezděz oblehl, ale hrad nebyl dobyt, protože Prokop byl vylákán z hradu lstí. Již v těch dobách byl Bezděz považován za nedobytný. Od roku 1419 již se hrad nedostal do rukou krále, protože počátkem husitských válek ho král Zikmund zastavil Janovi z Michalovi. Postupně byl Bezděz posílen o předsunuté opevnění na Malém Bezdězu a husité se o dobývání hradu vůbec nepokoušeli. Roku 1468 padl v bitvě poslední z rodu Michaloviců a poté se na hradě střídali zástavní držitelé. Patřili mezi ně například Tovačovští z Cimburka nebo Jan z Janovic.
Roku 1588 Rudolf II. prodal hrad do dědičného vlastnictví Janu z Vartemberka. Když zemřel, provdala se vdova Barbora za Václava Berku z Dubé.
Po bitvě na Bílé hoře Václav utekl a později byl odsouzen ke ztrátě statků a k trestu smrti. Za jeho nepřítomnosti obsadili hrad poddaní, kteří se snažili hrad ubránit před žoldnéry bělohorského vítěze Maxmiliána Bavorského. Tehdy byl hrad poprvé dobyt a vypálen. Majetek zabavený Václavu Berkovi získal roku 1622 Albrecht z Valdštejna. Ačkoli byl Bezděz zpustošen, bylo rozhodnuto o jeho přebudování na pevnost. V těchto dobách byli také na hrad přivedeni Augustini, kteří zde budovali klášter. Roku 1628 však bylo od všech prací upuštěno. Všechny plány definitivně přerušila smrt Albrechta z Valdštejna roku 1634. Roku 1635 byl postaven klášter, který zdaleka nedosahoval kvalit plánované stavby. Od roku 1635 žil na hradě pouze jeden poustevník. Roku 1642 hrad obsadili Švédové, kteří ho koncem třicetileté války vypálili. V 60. letech 17. století proběhly opravy a úpravy hrady pro klášterní účely. Hradní kaple byla zasvěcena Panně Marii a byla do ní umístěna soška Panny Marie Monserratské. Roku 1686 bylo postaveno 15 kapliček lemujících cestu k hradu. V následujících sto letech se Bezděz stal cílem tisíců poutníků.
Roku 1778 byl hrad obsazen a zpustošen pruskými vojáky. V roce 1785 byl zdejší klášter zrušen a slavná soška Panny Marie Monserratské byla převezena do kostela v Doksech.
Nejrůznější pověsti o pokladech, kteří na hradě ukryli mniši, přivedlo na Bezděz mnoho hledačů pokladů, jejichž hledání v opuštěném hradu napomohlo jeho chátrání. Počátkem 19. století se hrad dostal zpět do majetku Valdštejnů. V roce 1832 navštívil zpustlý Bezděz Karel Hynek Mácha. Velmi si hrad oblíbil a načerpal zde inspiraci ke svému dílu včetně Máje. Návštěvníků Bezdězu přibývalo, proto byly zahájeny zabezpečovací a obnovovací práce. Roku 1844 byla zrekonstruována velká věž a zbudováno točité schodiště, zřízen nový přístup k věži, obnoveny střechy a také byla provedena pseudogotická úprava Rytířského sálu. Další opravy byly provedeny roku 1872.
Před 1. světovou válkou proběhly poslední opravy hradu. Všechny rekonstrukce však přinesly také řadu nežádoucích zásahů. Další opravy hradu proběhly mezi oběma světovými válkami. Nejprve se na opravách podíleli Valdštejnové s podporou Památkového úřadu a od roku 1932 Klub českých turistů. Po 2. světové válce bylo v blízkosti hradu budováno vojenské letiště a cvičiště. V zájmu utajení byl hrad nějakou dobu uzavřen. Poté byly zahájeny další opravy a roku 1978 byl hrad vyhlášen Národní kulturní památkou.
Hrad měl velmi protáhlý půdorys a táhnul se po hřebeni hory. Měl velmi dobrou obranu, díky které nepodlehl ani za husitských válek. V těchto dobách bylo také postaveno předsunuté opevnění na Malém Bezdězu. Přístup do hradu byl nejprve první bránou, která stála hned na úpatí hory. Druhá brána se nacházela ve svahu na půli cesty ke třetí bráně. Třetí brána byla hlavní bránou hradu. Tato brána byla hlídána z Čertovy věže, která byla více než 20 metrů vysoká a její zdi měly tloušťku 3,5 metru. Věž byla vestavěna do hradební zdi a byla přístupná jen z ochozu. Od brány se směrem na východ až k dolnímu hradu táhla hradba o tloušťce 1,8 metru. Druhá hradba obíhala velkým obloukem předhradí před dolním hradem a končila až u samotného hradu. Od třetí brány vedla cesta podél hradby ke čtvrté bráně, která stála uprostřed západní hradby dolního hradu. Tato brána však byla až donedávna zazděna a do hradu se vstupovalo později proraženou bránou stojící u kaple. Kaple byla postavena roku 1635 a nacházela se na konci Královského paláce. Byla jednolodní a zaklenutá křížovou žebrovou klenbou. Zeď v přízemí je silná necelé 3 metry a v patře přechází do dvou slabších stěn. Mezi nimi je prostor sloužící vznešeným účastníkům mše. Královský palác byl nejrozsáhlejší stavbou na hradě. Místnosti byly propojeny dřevěnou pavlačí, jejíž stopy se dodnes nachází na fasádě. Další důležitou stavbou hradu byl Palác manů a také Purkrabský palác. Dolní a horní hrad oddělovala hradba, z jejíhož ochozu byl portálem ve výšce 9 metrů přístupný okrouhlý bergfrit. Stál na úplném vrcholku hory, dnes je 35 metrů vysoký, má průměr 10,5 metru a jeho zdi v dolní části mají tloušťku 4 metry. V minulosti měla věž 5 pater a umožňovala dokonalý výhled, který si můžeme vychutnat i v současnosti. Hlavní věž je spolu s Královským palácem, Čertovou věží s hradebními zdmi horního hradu, dolního hradu a třetí brány nejstarší stavbou hradu. Až později byly postaveny Paláce manů a Purkrabský palác. Až jako poslední byl postaven Královský palác s kaplí.