Přimda
Hrad Přimda je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách. Kdy byl na místě zdejšího hradu postaven první opevněný objekt se již zjistit nepodaří. V Dalimilově, Hájkově, Kosmově i ztracené německé kronice se nachází údaje, které však nelze považovat za důvěryhodné. Podle těchto údajů zde byl hrabětem Altenburgem postaven roku 925 dřevěný hrad. Chtěl sem později přivést unesenou dceru císaře. Císař jim později odpustil a dvojice odešla na císařský dvůr. Hrad poté osiřel.S počátky hradu je spojován údaj kronikáře Kosmy, který se vztahuje k roku 1112. Tehdy byl v Českém pohraničí neznámými Němci založen nedaleko Bělé nejmenovaný hrad. Jeho stavebníkem byl údajně Děpolt II. z Vohburgu. Český kníže Vladislav později se svými válečníky hrad dobyl a obsadil českou posádkou. Vyšehradský kanovník navázal na Kosmovu kroniku. Ve svých spisech uvádí, že zde Češi začali roku 1126 začali stavět opevnění. Stavba musela být ukončena před rokem 1148. V tomto roce byl do hradního vězení vsazen princ Soběslav I. Hrad byl neveliký. Na severní straně byl vyhlouben hradební příkop, na všech ostatních stranách se však strany svažují tak prudce, že zbyla jen malá plocha pro stavbu hradu. Přes svou velikost byl hrad považován za velmi spolehlivé opevnění. Součástí hradu byly tři strážní věže na Šibeničním vrchu. Odtud byl střežen pohyb na cestě pod přimdským sedlem. Základy těchto věží se dochovaly do současnosti. Dalším předsunutým objektem bal stavba pod svahem Přimdy nedaleko cesty vedoucí k hranicím.
Ve 12. – 14. století patřila Přimda mezi nejvýznamnější královské hrady. V těchto dobách také mnoho českých panovníku okusilo útrapy zdejšího královského vězení. Okolo poloviny 13. století byli pány Švamberkové. Tento zámožný rod ovlivňoval svou činností široké okolí. Na podzim roku 1249 se pokusil Přemysl Otakar II. zmocnit vlády. Z rozhodnutí otce krále Václava I. byl budoucí český král držen asi měsíc ve vězení na hradě.
Dlouhá staletí patřil hrad střídavě panovníkovi a příslušníkům šlechtických rodů, kterým dával panovník hrad do zástavy v dobách finanční tísně. Do roku 1316 byl hrad spravován královskými purkrabími. V roce 1318 zastavil král Jan Lucemburský hrad panu Vilému Zajíci z Valečku. Poté se Přindá dostala do zástavy pražského měšťana Frenzlina.
Karel IV. zastavený hrad vyplatil. Svým zákonem Majestas Carolina zakázal prodej nebo zastavování královského majetku. V dobách tísně však i on sám dal dvakrát nakrátko Přimdu do zástavy. Václav IV. hrad také zastavil Boršům z Oseka. Tehdy se hrad stal útulkem loupežníků. Třicet jich bylo pochytáno a roku 1416 popraveno, jejich velitel se ale ukrýval na hradě. Až roku 1421 obsadil hrad Mikuláš z Lobkovic. V témže roce zastavil král Zikmund hrad rytíři Jindřichovi. Ten držel hrad za husitských válek. Roku 1429 husité vypálili městečko, ale na hrad si netroufali. Za vlády Jiřího z Poděbrad získali hrad jako stálou zástavu Švamberkové. Chtěli panství koupit, ale panovníci k tomu nedali souhlas.
Rod Švamberků vlastnil hrad až do roku 1592. Za své vlády nechali zpevnit pilířem hradní věž. V posledních třiceti letech panování však nechali hrad pustnout a finanční prostředky používali na stavby dvorů a skláren. Význam hradu pomalu upadal. Roku 1592 získal nakrátko hrad panovník. Již o rok později požádal císař Rudolf II. o plnou moc k prodeji panství, protože potřeboval peníze na válku s Turky. Nenašel se kupec, který by koupil celé panství. Roku 1596 byl započat rozprodej majetku. Většinu panství koupily různé šlechtické rody v okolí. a koncem 16. století bylo celé panství rozprodáno. Na chátrající hrad se kupec nenašel a Přimda se poměrně rychle měnila ve zříceninu.
Roku 1675 koupil panství i s hradem Jan Václav Novohradský z Kolowrat.
Až do roku 1711 se uchovala v původní podobě mohutná hradní věž. V tomto roce se však po zásahu blesku sesunula její celá jihozápadní část.
Asi po roce 1850 byla nad Horským hotelem postavena kaplička. V té době vznikla také pohodlná cesta vedoucí ke hradu. V letech 1877 – 1879 nechali Kolowratové zabezpečit hrad.
Další rozsáhlé záchranné práce byly zahájeny až roku 1912, brzy je však zastavila válka. Roku 1922 byl vypracován projekt na záchranu zříceniny. Byly zajištěny finance a započaly stavební práce, které byly ukončeny roku 1923. Roku 1961 byla zahájena další etapa záchranných prací. Byla vybudována přístupová cesta a ke zřícenině byl dopraven jeřáb. Pomocí vrtulníku byly na nádvoří nashromážděny v okolí rozptýlené kameny o hmotnosti až 1 tuny. Zdivo bylo zpevněno lany a traverzami. Poté však firma od prací odstoupila a dokončení oprav bylo v nedohlednu. V roce 1962 byla zřícenina hrady prohlášena za kulturní památku. Od roku 2000 postupně probíhají nejnutnější opravy.