Rabí

Hrad Rabí byl založen pravděpodobně ve 13. století. O zakladatelích a prvních majitelích hradu se nedochovaly žádné informace. Jisté předpoklady hovoří o románském hradu hrabat z Bogenu a později rodu Wittelsbachů. Hrad měl tehdy jen obytně obrannou věž. Vlastnili ho páni z Velhartic, kteří byli donedávna považováni za zakladatele hradu.
První písemné zprávy o hradě pochází až z roku 1380, kdy hrad vlastnili Švihovští z Rýzmberka. Za jejich vlády, která trvala 200 let, se hrad rozrostl až do dnešní velikosti.
V letech 1420 – 1421 byl hrad dvakrát obléhán husitským vojskem pod vedením Jana Žižky z Trocnova. Obě obléhání byla úspěšná. Majitel Jan z Rýzmberka tehdy dostal od krále Zikmunda odškodnění a škody, které byly na hradě napáchány, byly v krátké době odstraněny. Roku 1490 byla dokonce započata pozdně gotická přestavba, na které se podílel i známý stavitel Benedikt Rejt. Roku 1499 se Půta II. Švihovský z Rýzmberka zasloužil o to, že podhradí bylo povýšeno na město. Městu také byla přidělena patřičná práva. Také hrad se rozrostl – Půta nechal přistavět rozsáhlé hradní opevněni s baštami. Ačkoli hradební systém zůstal nedokončen, patři k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě tehdejší doby.
Po Půtově smrti získali hrad jeho synové. Ti se tak zadlužili, že roku 1549 prodali celé panství Jindřichu Kurcpachu z Trachemberka. Během následujících dvaceti let se na hradě vystřídalo pět různých majitelů – Kurcbach z Trachtenberka, Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi a Lamberkové. Sláva hradu pomalu upadala. Roku 1570 koupili panství Chánovští z Dlouhé Vsi. Jelikož se jednalo o rod málo majetný, hrad postupně chátral.
Během třicetileté války byl hrad vypleněn a zpustošen.
Roku 1708 koupil neobyvatelný hrad arcibiskup kardinál Jan Filip z Lamberka. Jeho rod na hradě nežil a hrad byl v té době volně přístupný. Stal se tak snadným zdrojem stavebního materiálu. Roku 1720 hrad vyhořel a stal se neobyvatelným. Císař Leopold I. pak nařídil jeho zboření.
Lamberkové darovali zříceninu roku 1920 Spolku pro zachování památek. Spolek pak provedl první záchranné práce. V roce 1954 přešel hrad do vlastnictví státu. Roku 1978 byl hrad vyhlášen Národní kulturní památkou. V letech 1975 – 1983 proběhla velmi rozsáhlá rekonstrukce, při níž se podařilo objekt definitivně zachránit. V současnosti je hrad ve správě Národního památkového ústavu.
V minulosti Rabí patřil k největším, nejmohutnějším a nejdokonaleji opevněným hradům v našich zemích. V současnosti je hrad Rabí označován za nejrozsáhlejší hradní zříceninu v Čechách. Při pohledu od Otavy se mohutně vypíná ve výšce 478 metrů na vrcholu skalnatého hřebene z krystalického vápence. Oproti tomu z města není téměř vidět.
Do hradu se vchází takzvaným příhradkem, což je systém tří hradních bran. Třetí brána je nynějším hlavním vstupem na velké nádvoří. Toto nádvoří je nejmladší částí hradu, pochází až z počátku 16. století. Vzniklo obehnáním celého hradního areálu mohutnou hradební zdí se systémem dělových bašt. Uprostřed tohoto nádvoří je bývalá konírna, která slouží jako výstavní prostor, jako koncertní a svatební síň. Na jihozápadní straně je nádvoří uzavřeno křídlem takzvaných Starých pokojů. Na jihovýchodní straně sen achází takzvaný Břeňkovým palác. Při prohlídce hradu je možné navštívit sklepní prostory, dochované místnosti tohoto paláce a vyhlídkovou terasu v místě původních reprezentativních prostor. Nejstarší částí hradu je 26 metrů vysoká obytně-obranná věž z počátku 14. století. Nazývá se Donjon a nyní je upravena jako vyhlídková. Pod věží vzniklo v průběhu 14. století malé nádvoří s hradní studnou. Studna byla vylámána ručně ve skalním podloží do hloubky 60 metrů, přičemž sloupec vody měří v závislosti na počasí asi 8 metrů.
Expozice zahrnuje místnosti 1. patra Břenkova paláce, vyhlídkovou věž Donjon, vyhlídkovou terasu, konírnu, sklepení a samozřejmě 1. a 2. nádvoří. V interiérech se nachází stálá expozice gotických a renesančních kamnových kachlů v takzvaném hodovním sále navíc s replikou gotických kachlových kamen. Dále je k vidění expozice archeologických nálezů z přelomu 15. a 16. století, model hradu ve třech vývojových etapách a samozřejmě sezónní výstavy v hradní konírně.