Dívčí kámen
Zřícenina hradu Dívčí kámen leží asi 9 kilometrů severně od Českého Krumlova nedaleko obce Třísov. Stojí na vysokém skalním ostrohu, který je ze tří stran obtékán Křemžským potokem a ze čtvrté strany řekou Vltavou, do které se zde vlévá.
Vysoký skalnatý ostroh byl osídlen již v době kamenné. Zřejmě v době bronzové 1500 let před naším letopočtem zde stávalo opevněné sídliště, jehož neznatelné pozůstatky se dochovaly pouze na severu a severovýchodě.
Synové Petra I. z Rožmberka, bratři Jan, Jošt, Oldřich a Petr z Rožmberka roku 1349 požádali krále Karla IV. o souhlas se stavbou hradu. Král jim 1. července 1349 souhlas udělil ke stavbě hradu Dívčí Kámen vydáním zakládací listiny, která se dochovala dodnes. Rožmberkové název hradu poněmčili na Maidstein, případně Maidštejn nebo Menštejn. V letech 1350 – 1360 proběhla výstavba obytné části hradu tvořené dvoupatrovým západním palácem a hradní zdí. Roku 1360 se již v písemnostech objevují zmínky o purkrabství. Ještě před rokem 1384 byl postaven východní palác a na palác západní bylo přistavěno třetí patro s kaplí. Roku 1394 byl na hradě krátce vězněn král Václav IV.
Když začaly husitské války, přenechal rolu 1420 Oldřich II. z Rožmberka hrad Vilémovi z Potštejna. V roce 1424 však Oldřich II. z Rožmberka převzal hrad zpět. Během první poloviny 15. století došlo k prodloužení severního podhradí až k východní palácové věži, přibyly dvě čtyřboké bašty a parkán. Hrad tehdy tvořil obytný hrad s dvěma třípatrovými paláci, horní předhradí a jižní podhradí nazývané latrán. V roce 1457 Oldřich II. z Rožmberka přenechal panství svému synovi Janovi a trvale se usadil na Dívčím Kameni. V roce 1461 se však vrátil do Českého Krumlova. Krom tohoto krátkého období, kdy byl hrad trvale obýván, zde pobývala pouze stráž.
Petr IV. z Rožmberka nechal roku 1506 hrad opravit, ale náklady na údržbu hradu byly tak vysoké, že od další údržby Petr upustil a ještě téhož roku bylo hradní vybavení odvezeno do Českého Krumlova a hrad zůstal opuštěný. V písem-nostech Petra V. z Rožmberka z roku 1541 je uváděn jako pustý. Kamení z hradu využívali ke stavbě svých domů zemědělci z okolí.
Roku 1972 byl na hradě proveden rozsáhlý archeologický průzkum.
Jelikož ze tří stran byl hrad zcela nepřístupný, vstupovalo se do něj po úzké hraně z jihu třemi branami. Hrad byl chráněn hradbami, příkopy a věžemi. První branou se vcházelo do předhradí, kde se nacházely hospodářské budovy. Druhou branou se vstupovalo do jižního podhradí nazývaného latrán. Toto podhradí chránila čtyřhranná dvoupatrová obranná věž, která byla součástí opevnění. Dále se pokračovalo úzkým průchodem k předbraní s branou a hranolové dvoupatrové věži s branou vedoucí do horního hradu. Na nádvoří stály proti sobě dva třípatrové paláce spojené zdmi s pavlačemi. Paláce a zdi obklopovaly pravidelné nádvoří. Jeden palác sloužil jako panský, druhý byl určen pro služebnictvo. V přízemí, prvním a druhém patře byly vždy tři místnosti s okny do nádvoří. Pouze ve třetím patře západního paláce se nacházel sál s okny vedoucími na opačnou stranu.
Areál hradu byl monumentální, asi 220 metrů dlouhý a 45 metrů široký. V současnosti patří mezi největší hradní zříceniny v České republice. Do dnešního dne se dochovaly pozůstatky obranné hradební zdi a zbytky zdiva dolního a horního hradu.
