Starý Rybník
Podle nejstarších písemných zpráv byli majiteli vesnice Starý Rybník od roku 1299 Rabové z Mechelsgrünu. Byli to pouze měšťané, ale na nevysokém skalnatém hřbetu mezi dvěma rybníky postavili hrad. Právě tato poloha dala tomuto vodnímu hradu jeho jméno. Z druhé strany byl hrad chráněn hlubokým příkopem. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1364. Tehdy hrad patřil Janu Rabemu z Mechelsgrünu.Hrad byl dvojdílný a měl pětiboký, téměř pravidelně obdélný tvar. Do hradu se vstupovalo od severu přes zvedací most nad příkopem a branou vedle čtverhranné věžovité stavby. Při vstupu se dodnes dochovaly staré žebrovité klenby a sloupy. Jižní část hradu je nejstarší. Stál zde dvoudílný třípatrový palác, ze kterého se zachovalo sklepení a západní zeď, ve které se dodnes nachází několik oken a střílny. Východní zeď a střední příčka téměř zanikly. Palác od jihu zpevňovaly dvě půlválcové věže, z nichž se zachovala pouze západní část. Také se dochovaly zbytky obvodového zdiva. Po starém schodišti je možné sejít do suterénu a projít zachovalým vchodem k rybníku, který obklopuje hrad.
Majitelé se na hradě velice často střídali a neexistuje ani moc zpráv o tom, kdo kdy hrad vlastnil. Kolem roku 1386 získali hrad neznámým způsobem chebští měšťané Frankengrünerové. Kolem poloviny 15. století bylo tento původně gotický hrad renesančně přestavěn. Vstupní stranu zaujalo nové křídlo, jehož součástí se stal zbytek věžovité stavby. Z dob úprav pocházejí některé valené a hřebenové klenby a cenné naorání budovy obklopující dvůr, které mají hrázdění a podstřešní roubení. Z těchto dob se zachovaly také hřebenové klenby, barokní mříže a opěrné pilíře. Od roku 1470 ho vlastnili Gumerauerové.
V letech 1501 – 1550 vlastnili hrad Brambachové a v letech 1550 – 1594 zde vládli páni z Wirspergu. Roku 1596 koupil celé panství i s hradem rytíř Jan Ondřej Trautenberg.
Potomci Trautenberga zde vládli až do roku 1663. Později se majiteli hradu stali Hartenberkové, kteří hrad vlastnili až do roku 1711.
Poté se zde vystřídala řada dalších majitelů, mezi nimi i Perglarové z Perglasu. Roku 1787 se koupil hrad Jan Jiří Wilhelm. Jiné zdroje však uvádějí Jana Jiřího na hradě až roku 1799. Jeho potomci byli povýšení do šlechtického stavu a užívali přídomek z Helmfeldu. V roce 1792 byl hrad zasažen bleskem a celý vyhořel. Do tohoto roku se hrad dochoval v původní podobě a zřejmě byl také obýván. Poté již ale nebyl opravován a začal se měnit ve zříceninu.
V letech 1823 – 1826 byl v bezprostřední blízkosti zchátralého hradu postaven empírový zámek. Nachází se severně od hradu a je s ním spojen mostem. Jedná se o obdélníkovou jednopatrovou budovu s devíti okenními osami, dvěma portálky a mansardovou střechou. Nádvorní průčelí má plochý rizalit ukončený trojúhelníkovým štítem.
Až do počátku 20. století byla využívána vstupní budova hradu. Neobydlený hrad byl ve vlastnictví Helmfeldů do roku 1945. Tehdy již z hradu byla zřícenina. Také o zámek se postupně jeho majitelé přestali starat a zkázu dokonal státní statek, který se podepsal na jeho devastaci i na zkáze hradu a okolí. Zámek je v současnosti v osobním vlastnictví a nachází se v něm několik bytů. Mít ve své obci hrad i zámek najednou je velká rarita a všichni se tím pyšní, snad se i tohoto zapomenutého hradu a zámku někomu zželí a udělá něco pro jejich záchranu.