Štramberk
Stavba hradu Štramberka souvisela se správou území či obranou hranic. Za stavitele hradu jsou považováni Benešovicové nebo olomoucká přemyslovská knížata. Hrad byl postaven někdy po roce 1200. První písemná zmínka o hradní vsi pochází již z roku 1211. Podle archeologických nálezů byla oblast Štramberka osídlena již ve 2. polovině 13. století. Podle pověsti byl hrad Štramberk postaven řádem templářských rytířů, kteří ho prokazatelně vlastnili. Jádro středověkého hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou strážní věží, do které se vcházelo dřevěným mostem z druhého patra protilehlého paláce. O něco níže stáld dolní palác. Dne 8. května 1241 zvítězili zdejší křesťané nad mongolským vojskem. Na upomínku této bitvy se již po staletí pečou Štramberské uši.Roku 1312 byl templářský řád zrušen a hrad získal český král Jan Lucemburský. V letech 1333 – 1346 byl Stramberk v držení moravského markraběte Karla. Od roku 1350 hrad vlastnil moravský markrabě Jan Jindřich. První písemná zpráva o hradě je ze 4. prosince 1359. Tehdy Jan přikázal povýšit podhradí na město, které podle hradu dal nazvat Strahllenberk. Město bylo opevněno a obdrželo mnoho práv – cechovní, hrdelní, mílové, soudní, šenkovní, tržní a várečné. V čele města stál rychtář s dědičnou rychtou. V roce 1375 se majetku ujal Janův syn Jošt Lucemburský, který ho roku 1380 dal Vokovi z Kravař.
Páni z Kravař drželi panství do roku 1434. Pak se majiteli stali Puklicové z Pozořic a roku 1471 páni z Boskovic. O deset let později koupil panství Beneš Hustopeč.
V roce 1523 získali panství páni ze Žerotína. Ti nechali dolní palác hradu přestavět na renesanční zámek. Roku 1533 byl majetek Žerotínů přerozdělen a Štramberk se stal zcela závislým na Novém Jičínu. Po tomto roce ztratili majitelé zájem o hrad a ten začal chátrat. V roce 1558 bylo panství prodáno městu Nový Jičín. Z roku 1592 pochází první zmínka o škole.
Roku 1624 byl Štramberk vypálen Poláky. V témže roce připadlo panství olomouckému jezuitskému řádu. Ten ve městě postavil dva kostely, křížovou cestu, boží hrob a obnovili štramberské poutě. Dalšímu pustošení během třicetileté války Štramberk neunikl v letech 1642 – 1643 a v letech 1645 – 1646. Když byla jezuitská kolej zrušena, získala Štramberk císařskokrálovská Tereziánská akademie ve Vídni. Již ze 17. století pocházejí zprávy o pustnoucím hradě. Na konci 17. století bylo město sužováno nájezdy Maďarů a Turků.
Město se začalo vzmáhat až díky příchodu valašských osadníků. Začaly se stavět dřevěné roubené domy se zděnou podezdívkou mimo městské hradby. Z roku 1722 pochází nejstarší kresba hradu, na které je Šelenburk vyobrazen jako dvoupalácový se dvěma hranolovými baštami a hospodářskými budovami. V roce 1783 se zřítila přední část hradu, který byl ponechán svému osudu. Zdivo pak bylo rozebráno, použito jako stavební materiál a zachováno zůstalo pouze torzo strážní věže.
Ke konci 19. století byl na hoře Kotouč založen vápencový lom. Od roku 1879 prováděl profesor Karel Jaroslav Maška z Nového Jičína archeologický výzkum v krápníkové jeskyni na vrchu Kotouč. V této jeskyni dlouhé 45 metrů a se 7 metrů vysokým komínem nalezl 26. srpna 1880 část dolní čelisti neandrtálského dítěte. Čelist se začala nazývat šipecká a jeskyně Šipka. Roku 1881 byla postavena místní železnice do studénky. Roku 1895 vznikl ve Štramberku MUDr. Adolfem Hrstkou vedená pobočka Klubu českých turistů, které se podařilo zachránit zbytky zdejšího hradu.
V roce 1903 byla zastřešena válcovitá věž a byla upravena na rozhlednu. K jejímu slavnostnímu otevření došlo 1. června 1903. Během dalších desítek let se tato 35 metrů vysoká věž vryla do pamětí pod jménem Štramberská Trúba, lidově také Kulatina. Na vyhlídkovou pločinu ve výšce 23 metrů vede 159 schodů. Trúba má průměr 10 metrů V roce 1922 byla do jeskyně Šipka umístěna pamětní deska. Na místě dolního paláce hradu byla roku 1924 postavena chata MUDr. Adolfa Hrstky. Během stavby byl nalezen zajištěný vchod do nitra Zámeckého kopce a 20. listopadu 1924 také jeskyně Slámova sluj, která byla pojmenována podle povídkáře Františka Slámy, jež o podzemí často psal. V roce 1925 byla postavena dřevěná bouda U Mědínků, která stála na místě horního paláce a přiléhala k hradní věži. Později byla pojmenována Jaroňkova útulna. Dne 10. říjan 1938 byl Štramberk obsazen německým vojskem a osvobozen byl až 6. května 1945. Poté došlo ke znárodnění cementárny, lomů i vápenky – všechny se staly součástí Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda. Na Kotouči se po válce rozvíjela těžba vápence. V roce 1951 byl Štramberk prohlášen za chráněnou lokalitu a roku 1969 se stal městskou památkovou rezervací.
Kromě hradu je další zajímavostí původní městské opevnění, které dodnes ukazuje půdorys hradu i města, které bylo opevněno hradbami ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku. Zajímavá je také hranolová zděná věž s dřevěným ochozem, která stojí ve stráni pod hradem. Je pozůstatkem gotického farního kostela z poloviny 14. století.
