Pirkenštejn

Hrad Pirkenštejn nebo také Pirkštejn byl postaven v dolní části Ratají nad Sázavou, ve kterých tehdy již jeden hrad stával a zřejmě vyhořel. Pirkenštejn byl vystavěn na skalnatém ostrohu nad soutokem Živého potoka a řeky Sázavy zřejmě v 1. polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Současně se stavbou hradu byla ves Rataje přebudována na opevněné městečko. První písemná zpráva o hradě pochází z roku 1346. Další majitel hradu byl Čeněk z Lipé, který se tak zadlužil, že musel dát hrad do zástavy. Na počátku 50. let ho sice získal zpět, ale v polovině let šedesátých ho přenechal Ješkovi Ptáčkovi, který se začal psát z Pirkenštejna. Ten se na hradě poprvé připomíná roku 1366. Z této doby zřejmě také pochází jméno Pirkenštejn.

Na počátku 15. století byl hrad spravován Hanušem z Lipé, který byl poručíkem Ješkova syna Jana. Nejvýznamnějším majitelem hradu byl Hynek Ptáček z Pirkenštejna. Když roku 1444 na hradě zemřel, byl pohřben v kostele v Ratajích. Roku 1447 Pirkenštejn vyhořel a následovala jeho oprava. Ve druhé polovině 15. století neměl Pirkenštejn delší dobu jednoho pána. Hynkova dcera Žofie se roku 1463 provdala za Viktorina, syna krále Jiřího z Poděbrad a hrad se tak dostal do rukou pánů z Kunštátu a Poděbrad. Viktorin však roku 1487 Pirkenštejn prodal Bohuslavu ze Švamberka. Od roku 1490 byl pirkenštejnským pánem jeho syn Jindřich ze Švamberka. Ten hrad o tři roky později prodal svému strýci Kryštofu ze Švamberka.

I na počátku 16. století byl hrad využíván jako sídlo pánů. Roku 1524 Kryštof ze Švamberka majetek vyměnil s Václavem Robmhápem, ze Suché, který se stal novým majitelem Pirkenštejna. Již roku 1528 však hrad prodal Ladislavu Malešickému z Černožic, který nechal druhý hrad v Ratajích přebudovat na renesanční zámek a udělal z něj správní centrum panství. Pirkenštejn pak sloužil jen pro hospodářské účely.

Roku 1604 prodal tehdejší majitel, kterým byl Čejka z Olbramovic, Rataje Veronice Šternberkové. Ve výpisu majetku Pirkenštejn nebyl vůbec uveden. Roku 1627 proběhlo selské povstání, při kterém byl hrad vážně poškozen a dále nebyl udržován a pustl. Kromě zmínky, že od roku 1636 náleže hrad pánům z Talmberka, písemné zprávy o hradě ze 17. století chybí.

V roce 1712 prodal tehdejší majitel Jan František Ludvík z Talmberka Rataje Václavu Oktaviánu Kinskému. Ten nechal v Ratajích obnovit faru, za jejíž sídlo zvolil zpustlý Pirkenštejn. Ten byl v letech 1713 – 1724 částečně přestavován. Byla zasypána část hradního příkopu a vstupní padací most byl přebudován na kamenný. Hradní věž získala nové schodiště a dřevěnou nástavbu, čímž byla přebudována na zvonici. Hradní palác byl přebudován na jednopatrovou obdélnou budovu a zrekonstruovány byly také hospodářské budovy. Dalších více než 100 let Pirkenštejn nedoznal žádných změn.

Roku 1843 nechal Alois z Lichtenštejna upravit fasádu bývalého hradního paláce.

Pirkenštejn je dodnes sídlem zdejší fary a až na malé výjimky je veřejnost nepřístupný.

Hrad byl postaven na ostrohu, který určil jeho trojúhelníkový půdorys. Do hradu se vstupovalo od severu z městečka přes příkop a padací most. Za příkopem stála gotická brána zabudovaná v čelní hradbě. Hlavním obranným prvkem hradu byla obranná okrouhlá věž vysoká asi 15 metrů se zdmi o síle až 4 metry, která je přístupnáz hradeb a obloukem obehnaná hradbou, která pokračovala až k jihu. Podél východní i západní hradby stály budovy. V jižní části hradu pak stál jednopatrový hradní palác, který na rozdíl od ostatních částí hradu nebyl chráněn hradbou. Jeho vnější zdi tvořily obrannou linii hradu, proto dosahovaly tloušťky 2 metry. Ve skalnatých svazích pod hradním palácem se nacházely parkány.

Do dnešní doby se dochoval kamenný most, který při přestavbě na faru nahradil původní padací. Dominantu areálu dodnes tvoří okrouhlá věž s dřevěnou nástavbou a kuželovitou střechou. Dochoval se také původní hradní palác, který dnes slouží jako fara, a pod ním zbytky bývalého parkánu. V západní části areálu se nachází hospodářská budova postavená na místě starší budovy, ze které se dochovaly jen zbytky přízemních zdí a sklepů.