Oparno
Oparno je zřícenina gotického hradu nacházející se v 3 kilometry dlouhém Oparenském údolí. V údolí přímo pod hradem vede železnice. Nedaleko její zastávky je možné se napojit na modrou turistickou značku, která vede přes vrchol s hradem.Ves Oparen stála přavděpodobně na místě dnešní vsi s určitostí již ve 13. století. V roce 1270 je však uváděna jako pustá. Když roku 1276 Přeslav z Újezda postupoval ves Veselí Celskému klášteru, zmiňoval Hrádek. Jednalo se o hradiště, které stálo nad pustou vsí Oparen a svědčilo o dávném osídlení.
Hrádek získal po vítězném sporu s klášterem Smil ze Vchynic. V průběhu 14. století no nechal přebudovat na gotický hrad Oparno, nazývaný také Oparen, Oparna či Volárna. Smil je roku 1354 uváděn jako majitel hradu. Jeho synové Bohuslav, Habart, Jan, Martínek, Mikuláš a Smil hospodařili od roku 1378 na menších statcích.
Roku 1417 přešel hrad na Smila mladšího. O rok později král Václav potvrdil jeho právo. Jako majitel hradu je zmiňován ještě roku 1430. Jeho dědicem se stal Jan Dlask ze Vchynic, který je jako majitel uváděn ještě v roce 1472. Poté vlastnil Oparno Bohuslav Dlask ze Vchynic, který je zde poprvé připomínán roku 1486.
V roce 1502 je Oparno uváděno jako hrad zcela neporušený, ale brzy poté nepochybně začal pustnout. Roku 1515 je Bohuslav Dlask ze Vchynic uváděn jako majitel Oparna, ale zároveň se v písemnostech objevuje jméno Bohuslav z Žeberka a na Oparně, z čehož lze usoudit, že hrad v té době měl dva majitele. Synové Bohuslava Dlaska z Vchynic prodali polovinu hradu Albrechtovi Kyšperskému z Vřesovic a druhou polovinu získali Bořitové z Martinic. Když se Jan a Volf z Martinic dělili roku 1535 o majetek, připadlo Oparno pravděpodobně Volfovi, protože ten později daroval hrad své manželce Elišce z Vartenberka. V té době již je hrad uváděn jako zcela pustý. Z rodu Bořitů pak přešla polovina hradu na Leskovce a Oparno začalo patřit k Vchynskému panství.
Po několik dalších století byl osud zřícenin hradu úzce spojen s Vchynickým panstvím, které roku 1802 koupil kníže Josef Schwarzenberg.
Za pozemkové reformy roku 1920 přestal být Josef Scharzenberg majitelem panství a tedy i zřícenin hradu Oparno.
Hrad Oparno byl postaven na strmém skalním ostrohu nad stejnojmennou obcí. Přístupný byl pouze od z jihozápadní strany vozovou cestou, která je dodnes patrná. Cesta končila u hradního příkopu, kde se nacházela brána, kterou se vstupovalo do předhradí. Vedle brány stávala věž a dále se táhly hradby až na konec předhradí. Z předhradí se však dodnes dochovalo pouze sesuté zdivo. Za předhradím se nacházel další hluboký příkop, přes který se vstupovalo do hradu. Půdorys hradu byl obdélníkový a měl rozměry 46 x 15 metrů. Jednalo se o hrad s plášťovou zdí, tedy o hrad bezvěžovitého typu. Hrady tohoto typu byly stavěny V Dolním Rakousku, na Moravě či ve Slezsku, ale v Čechách je hrad tohoto typu vzácností. Tíha obrany u těchto hradů závisela na mohutné a vysoké obvodové zdi. Na hradbách, které byly na zadní straně o něco nižší, byl ochoz a místy také o cimbuří. Za hradbami byly po celém obvodu skryty další objekty. Střechy těchto staveb byly před přímou palbou kryty plášťovou zdí. V severním rohu hradby se nacházela branka, která vedla na čtverhranný dvorek. Zde stálo obydlí se čtyřmi místnostmi a třemi okny. Místnost do dvorku mělo malé okno, další byla bez oken a zbylé dvě měly po jednom oknu. Po obydlím se nacházely tři sklepy. Jeden z nich se nacházel na jihovýchodní straně v přední části, zbylé dva byly o mnoho hlubší. Na severní straně byl pod hradbou vytesán ve skále příkop a na severním konci ostrohu bývaly zbytky věže, které byly dlouho pokládány za bývalou studnu. U hradu se nacházela také budova ve tvaru podkovy, která je považována za pivovar.
Dodnes se dochovaly zbytky valů předhradí, příkopy, zbytky původní plášťové hradby s náznakem cimbuří, zbytky hradního paláce a sklepní místnost s valenou klenbou. Zříceniny hradu jsou volně přístupné. Jelikož byly vykáceny náletové dřeviny, je hrad vidět z některých míst Českého Středohoří a také z hradu je na okolní krajinu zajímavý výhled.
V údolí u Oparna byly dle záznamů lovosického archivu nalezeny české granáty. Také se zde nacházelo šest mlýnů, jejichž jména Doušův, Havelkův, Horákův, Nový, Vavřincův a Vokurkův napovídají, že původními obyvateli zdejšího kraje byli Češi.
