Obří Důl

Obří Důl je mohutné horské údolí ledovcového původu rozkládající se mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky. Údolí je sevřené Širokým hřbetem, Studniční horou, Sněžkou a Růžovou horou. Jeho podobu modeloval Úpský ledovec – největší čtvrtohorní ledovec v Krkonoších, který byl dlouhý 4,5 km a silný 80 až 100 m. Na odtávajícím konci splazu se zachycovalo kamení, z něhož se vytvářela tzv. čelní moréna. V dolu se zachovaly celkem tři ledovcové morény, které protíná řeka Úpa.
Strmé srázy Obřího dolu a do něj ústících horských údolí vytvářejí ideální lavinové dráhy. Sněhové, ale i zevní laviny si zde v minulosti vyžádaly řadu lidských životů a zničily dokonce některá horská stavení.
V roce 1846 sjela ze Studniční hory do Obřího dolu lavina, která zachytila a asi 70 m vlekla horské stavení, kde zahynula žena se dvěma dětmi. O dalších 20 let později další obrovská lavina strhla další dvě stavení, kde zahynulo osm lidí. Snad největší lavina zde spadla 8. března 1965. Lavina překonala výškový rozdíl 500 m a byla dlouhá 1200 m. Sníh o celkové váze 120.000 tun zde zničil stoleté smrkové porosty na ploše 2,5 ha.
Nebezpečné bývají i zemní laviny, tzv. mury. Zdejší svahy se daly do pohybu například v letech 1882 a 1883, největší katastrofu však přinesl nepřetržitý dvoutýdenní déšť v létě roku 1897, kdy v Obřím dole spadlo 266 mm srážek. Ze západního svahu Růžové hory sjely dvě zemní laviny, které smetly dvě horská stavení a zahynulo sedm lidí. Tuto tragickou událost připomíná malá expozice v kapličce.
Na lučinatých a skalnatých částech Obřího dolu a svazích přilehlých hor se vyskytuje vzácná vysokohorská květena. K této cenné flóře patří například vrba dvoubarevná, vrba bylinná, kopišník tmavý, rozrazil chudobkovitý, koniklec jarní alpinský, jeřáb sudetský, korálnice trojklanná, sklenobýl bezlistý aj. Mimořádně hodnotnými lokalitami na dně ledovcových karů je Čertova a Krakonošova zahrádka. Vstup do nich však není povolen.
Již od 16. století přicházeli do Obřího dolu nejen bylinkáři ale i horníci, které zde lákalo nerostné bohatství. Dolovaly se tu především měděná a arzenová ruda. V roce 1569 zde existovalo 7 šachet a 5 kutišť – Gendorfův důl, důl sv. Kryštofa, Svatojánský, Pomoc Boží, Bohatá naděje, Velká žíla, důl Jana Seiferta, Žlutý kyz a arzenikový důl. Těžil se tu magnetovec, arzenopyrit, chalkopyrit, pyrhotin a další sloučeniny arzenu, mědi, železa a vizmutu. Dochovala se tu bývalá šachta Kovárna, je zajištěna mříží a je údajně hluboká 142 metrů. V roce 1930 se tu pokusně těžil wolfram. Veškerá těžba však byla počátkem 20. století zastavena.
Obřím dolem prochází značená turistická cesta z Pece pod Sněžkou do Obří-ho sedla. V zimním období je úsek Na dolech – Obří sedlo z bezpečnostních důvodů uzavřen. Zajímavou zastávkou je Ekologická expozice v informačním středisku Správy KRNAP, která poukazuje na za-jímavosti na území Krkonošského národního parku – geologický vývoj Krkonoš, Krkonošskou flóru i způsoby ochrany přírody. Celá expozice je doplněna zajímavými fotografiemi.