Bílá Opava

Říčka Bílá Opava pramení na jižním svahu jesenické hory Praděd v sedle mezi Petrovými kameny a Pradědem v nadmořské výšce 1.260 metrů. Jejími přítoky je několik malých bezejmenných potůčků a také Pradědský a Ovčárenský potok. Celou oblast lze zařadit mezi přeměněné horniny, které vznikly z mořských usazenin. V posledních tisíciletích se na modelaci krajiny podílel především led, sníh a voda. Nesourodost hornin a nepravidelné vrásnění způsobilo, že celé údolí, kterým Bílá Opava protéká, bylo vyhloubeno nerovnoměrně. Tím vzniklo několik kilometrů v nejhořejším úseku říčky, která si zde vymlela hluboké rozervané koryto plné obrovských balvanů, mezi nimiž si tvoří cestu dravá voda a tvoří kaskády, peřeje a vodopády. Nejvyšším vodopádem je Velký vodopád vysoký 7,9 metru. Tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává Bílá Opava na úseku 40 metrů výškový rozdíl celých 16,4 metru. Pod Velkým vodopádem jsou k vidění takzvané Obří hrnce. Jedná se o prohlubně tvaru mísy o průměru několika desítek centimetrů a hloubce několika centimetrů, které vznikly vymíláním ruly díky vířivému pohybu a vodou unášeným částicím. Zajímavý je také Malý vodopád, jehož horní část je tvořena rulou, zatímco střední a dolní část tvoří křemenec. Po absolvování horního úseku říčka protéká Karlovou studánkou a ve Vrbně pod Pradědem se v nadmořské výšce 544 metrů po 13,2 kilometrech svého toku vlévá do Střední Opavy. Její průměrný průtok u ústí je 0,45 metru krychlového za sekundu.
Celá zdejší oblast je velmi bohatá na floru i faunu. Typickou zdejší dřevinou je typická jesenická smrčina pralesovitého charakteru. Horský smrk lze snadno rozpoznat podle kuželovitého až sloupovitého tvaru a deskovitého uspořádání větví, které sahají až téměř k zemi. Obě tyto zvláštnosti zvyšují odolnost smrku vůči extrémním sněhovým podmínkám. V oblasti se vykytuje také například Havez česnačková, Mléčivec alpský nebo kapradina Papratka alpínská. Zajímavá je především Růže alpská, kterou lze dobře poznat podle větviček bez trnů. Balvany a skály v okolí Bílé Opavy jsou porostlé mnoha druhy rozsivek a řas. Za brzkého rána lze v oblasti spatřit vysokou zvěř nebo kamzíka. K dalším zajímavým živočichům pozorovaným ve zdejší lokalitě patří například Konipas horský, který se vyskytuje pouze u horských bystřin s neobvykle čistou vodou, nebo naše nejmenší sova Kulíšek nejmenší. Pozorován zde byl také motýl Okáč sudetský nebo další druhy ptáků jako Skorec vodní či Sýkora parukářka.
Roku 1963 byla zdejší lokalita prohlášena za přírodní rezervaci Bílá Opava. Rozkládá se na území 280 hektarů a v současnosti je součástí národní přírodní rezervace Praděd. Rezervací podél horního toku Bílé Opavy vede odr oku 1982 naučná stezka, které je ve svém vedení totožná se žlutě značenou turistickou cestou. Je poměrně dobře přístupná z Karlovy Studánky. Začíná asi 300 metrů za Karlovou Studánkou v místě, kde turistická stezka odbočuje ze státní silnice vedoucí na Vidly. V těchto místech se nachází informační stanice, kde je možné získat informace o naučné stezce a zakoupit informační materiály. Také je zde kvůli náročné údržbě stezky vybíráno symbolické vstupné. Stezka odtud dále pokračuje prudkým stoupáním podle říčky. Stezka prochází hlubokým údolím, cesta je často vytesána ve skále, doplněna o různá zábradlí a často vede přes dřevěné lávky, můstky a žebříky. Ty zde byly zbudovány v 80. letech 20. století. Roku 1997 však byla cesta při povodních téměř zničena a následná obnova z nedostatku financí proběhla pouze částečně. V roce 2004 postihla zdejší lokalitu větrná kalamita, která způsobila rozsáhlé škody jak na cenných lesních porostech, tak na zdejším vybavení. Z tohoto důvodu byla žlutá turistická stezka delší dobu uzavřena a ke zdolání trasy mezi Karlovou Studánkou a chatou Barborkou, u které naučná stezka ústí, bylo možné použít pouze modrou turistickou značku. Tato cesta však vede o něco výš nad údolím a návštěvník zůstane ušetřen scenérií, které Bílá Opava nabízí. Trasa ústí u horské chaty Barborky. Celá stezka dlouhá 2,5 kilometru je samozřejmě přístupná také v opačném směru, ale v zimních měsících je pro turisty uzavřena Je lemována pěti naučnými tabulemi, které nabízejí zajímavosti o zdejší přírodě. Tato stezka patří mezi velmi náročné a její zdolání trvá asi 2 až 3 hodiny. I přes svůj velmi obtížný terén však stezka podél Bílé Opavy nabízí jedny z nejkrásnějších zákoutí naší republiky s četnými výhledy na vodopády a peřeje.