Komáří vížka
Komáří vížka nebo také Komáří hůrka je 809 metrů vysoká žulová hora ležící severně od města Teplice, která tvoří dominantu krušnohorského hřebenu. Patří do oblasti Loučenské hornatiny, Nakléřovské vrchoviny a Telnické hornatiny.
Dříve se hora nazývala německy Mückberg, což lze přeložit jako Strašidelná hora. Těžil se zde cín a později také měď. Hornické sdružení pod vedením Davida Koitha nechalo roku 1553 na vrcholu postavit kamennou zvonici. O rok později byl zvonařem Tomášem Jarošem odlit zvon. Hranolová 9 metrů vysoká stavba byla dokončena roku 1568. Vedle ní byl postaven malý domek pro zvoníka, jehož povinností bylo zvonit začátek a konec směny, důlní neštěstí a velké svátky, a chlívek pro zvířectvo.
Za třicetileté války se zvon pokusili uloupit Švédové, ale císařská vojska jim jejich záměr překazila. Roku 1635 byl zvon sejmut a umístěn v kostele Všech svatých v Krupce, aby se zabránilo dalším pokusům o odcizení. V roce 1644 byl zvon navrácen na původní místo.
Těžba cínu zde byla zastavena až roku 1820. Roku 1838 navrhnul hrabě J. Westfalen vystavět lanovku pro obyvatele hor za účelem zajištění jejich spojení s městem. Současný název hory vznikl zřejmě v období romantismu z německého Mückentürmchen. Roku 1857 nechal kníže Clary Aldringen na vrcholu hory postavit podle projektu Raimunda Zechela chatu s rozhlednou.
V roce 1903 byla zahájena příprava výstavby lanovky. První světová válka však její realizaci zastavila a po válce byl projekt přepracován. Roku 1932 již existovaly nové plány na kolejovou dráhu taženou dvěma lany, která měla sloužit i pro přepravu nákladních aut s uhlím, ale na realizaci opět nedošlo kvůli druhé světové válce. Až po válce došlo na výstavbu. Roku 1952 byla výstavba dvousedačkové lanové dráhy z Krupky-Bohosudova na vrchol Komáří vížky dokončena. Počátkem 90. let 20. století získali Komáří vížku noví majitelé, kteří ji nechali zrekonstruovat. Zazdili však také vyhlídková okna a rozhlednu uzavřeli. Výhled je tak možný jen z vrcholu hory. V roce 1996 přešla lanovka z rukou Českých drah do vlastnictví Fondu národního majetku, který ji pak prodal soukromému majiteli.
Celá hora je pokrytá pozůstatky dávné důlní činnosti – zavalenými doly a starými šachtami. Na vrcholu Komáří vížky se nachází hotel s vyhlídkovou restaurací. Za dobré viditelnosti bývají vidět Krušné hory, Lužické hory, Ještěd i České Středohoří.
Vrchol hory je z Krupky-Bohosudova dostupný dvousedačkovou lanovou dráhou. Ta je 2.345 metrů dlouhá a je tak nejdelší lanovou dráhou východní Evropy bez mezistanice. Převýšení 482 metrů překonává při rychlosti 2,5 metru za sekundu necelých 16 minut.
V letních měsících slouží Komáří vížka jako významný turistický cíl i důležitý výchozí bod pro výlety po okolí. Kromě pěší turistiky nabízí možnost cykloturistiky, vyjížděk na koních i paraglidingu. V zimních měsících jsou k dispozici upravované běžecké tratě a na svazích hory se nachází tři lyžařské sjezdové tratě o celkové délce 1.150 metrů se třemi vleky s celkovou přepravní kapacitou 2.490 osob za hodinu.