Adršpašské skály
Celá tato oblast byla od prvohor tektonickou sníženinou, která vznikla horotvornými pohyby asi před 350 miliony let. Na jejím dně se vytvořila jezera a močály s bujným rostlinstvem.V mladších druhohorách, asi před 100 miliony let, sem proniklo mělké moře a na jeho dně se ukládaly mohutné vrstvy písku. Jejich vahou a chemickými procesy se volná zrna spojila v horninu zvanou pískovec. Proces poklesu a vynořování se několikrát opakoval a ovlivnil tak pestré složení a vrstev.
Vyzdvižením Českého masivu v třetihorách moře definitivně ustoupilo. Váha mohutných vrstev vyzdvižených pískovců lámala vrstvy souvislého mořského dna na kry. V trhlinách a měkčích vrstvách působila eroze. Nastalo zvětrávání, uvolňování a odnos materiálu. Z někdejšího mořského dna zůstaly jen nejodolnější zbytky, kvádrové pískovce. Dnes tvoří krajinné dominanty – stolové hory, plošiny a skalní města.
První historické zprávy týkající se pískovcových skalních útvarů se zmiňují o Broumovských stěnách. Výstižný název Stěny je poprvé doložen roku 1213 a 1229 v břevnovských klášterních listinách. Koncem 13. století vznikly na Metuji Teplice a v oblasti skal dva hrady Střmen a Adršpach, později hrad třetí Skály, které byly pevnými obrannými body v divoké krajině.
Roku 1770 navštívil skály básník Johan Wolfgang Goethe a byl jimi nadšen. K roku 1779 se vztahuje nejstarší známá mapa, ve které jsou zakresleny Adršpašské skály, vydaná roku 1789 v Berlíně. Je to pruská štáb-ní mapa. Josef Dobrovský navštívil zdejší skály roku 1781 a v obdivu o nich napsal do adršpašské pamětní knihy verše staro-řeckým jazykem. Koncem 18. století již zde pracovali průvodci, podávalo se občerstvení, fungovala pošta a ve Skalním chrámu se vyhrávalo na flašinet a harmonium.
Po vzniku Česko-slovenska zařadil Klub českých turistu zdejší okruh do sítě značených cest. Adršpašské skály se svojí malebností, vznešeností i prostou přirozenou krásou staly již světoznámými. Společně s Teplickými skalami jsou obě skalní města jako Adršpašsko-teplické skály svojí rozlohou 1803,4 hektaru největší národní přírodní rezervací v České republice. Jako státní přírodní rezervace byla oblast skal vyhlášena již v roce 1933. Od roku 1991 jsou zmíněné oblasti také významnou částí CHKO Broumovsko.
Výškové rozdíly v Adršpašských skalách jsou velké, výtoky ze skal ústí ve výšce kolem 500 m. n. m. a náhorní plošiny dosahují výšky až 660 m. n. m.. Cesty ve skalách částečně kopírují říčku Metuji sevřenou skalními stěnami. Skalami protéká také Skalní a Řeřichový potok s četnými přítoky. Při cestě skalami lze obdivovat mnohé skalní útvary – Homole cukru, sklaní dominantu Starosta aj. Nejvyšší z kvádrových pískovců je skalní útvar Milenci, který dosahuje výšky okolo 96 metrů z údolní stěny. Dále je možné navštívit uměle vytvořené skalní jezírko, které vzniklo přehrazením pramene řeky Metuje, čímž vznikl také umělý, asi 5 metrů vysoký vodopád. Na tomto jezírku je v sezóně provozována vyhlídková plavba na lodích. Další vodní plochou je bývalá pískovna. Vždy poskytovala příjemnou možnost ke koupání, které je však dnes zakázáno. Nachází se zde ovšem půjčovna rozličných plavidel.
Adršpašskými skalami ročně projde kolem 250 tisíc lidí. Hlavní vstup do Adršpašských skal se nachází v Dolním Adršpachu, nedaleko centrálního parkoviště. Od roku 2000 mohou návštěvníci projít také druhým vstupem u nádraží ČD, který ústí do bývalé pískovny. Nejkrásnější cesta vede z Teplických skal Vlčí roklí do Adršpašského skalního města.
Poměrně rozlehlé skalní město dělí od Teplických skal Vlčí rokle, nejvyšším bodem je Starozámecký vrch (671 m), kde lze nalézt zbytky hradu Adršpach.