Kladská

Obec Kladská leží 7 kilometrů od Mariánských Lázní v nadmořské výšce 814 metrů. Nad obcí se tyčí druhý nejvyšší vrchol Slavkovského lesa – vrch Lysina.
Zdejší rozsáhlé lesy patřily ve 12 století vladykovi Sezimovi a poté jeho synovi Hroznatovi. Tyto pohraniční hvozdy byly nedotknutelné přísným zákazem mýcení. Bylo zde zakázáno i zakládání nových obcí. Tato pravidla platila i v pozdějších stoletích. Historie Kladské je proto velmi krátká. Oproti tomu se však díky těmto zásahům zdejší krajina zachovala do současnosti v relativně neporušeném stavu.
Roku 1501 byl Janem Pluhem z Bečova zřízen Pluhovský rybník. Byl určen jako nádrž pro vodní kanál Dlouhá stoka. Dlouhá stoka však nejprve sloužila k zásobování vody Slavkova a teprve později se začala využívat k plavení dřeva. Až později byl rybník přejmenován na Kladský.
Roku 1873 koupil kníže Otto Friedrich Schönburg – Waldenburg od státu rozlehlé území na náhorní plošině u břehu Kladského rybníka. Roku 1875 započal s výstavbou vesničky Kladská. Byl postaven lovecký zámeček, rentovní úřad, fořtovna, dva sruby pro úřednictvo, hostinec U tokajícího tetřeva, stavení pro kočího a hospodářská stavení. Celý areál sem nechal převést z výstavy ve Vídni, kde ho koupil. Tam byl areál rozebrán, převezen do Kladské a zde opět sestaven. Svou soukromou cestu z Mariánských Lázní přes Králův kámen dovolil kníže používat pouze kočárům a motorová vozidla musela pasažéry vozit značkou objížďkou. Hostinec U tokajícího tetřeva kníže pronajímal.
Dominantou obce je lovecký zámeček. Ten nechal Otto Friedrich Schönburg – Waldenburg vystavět v tyrolsko-švýcarském stylu v letech 1877 – 1878. Jedná se o jednoduchou přízemní budovu s dřevěným patrem. Okolí bylo parkově upraveno a místo se stalo častým výletním místem.
Kladská byla vždy spojena s myslivectvím. Velkého rozmachu se dočkala za prince Sigismunda Schönburg – Waldenburga, za něhož byla Kladská druhým největším revírem vysoké v Čechách. Když 11. listopadu 1936 zemřel, byl podle svého přání pohřben v blízkosti zámečku. Říká se, že jeho smrt souvisela se zastřelením bílého jelena. Podle pověsti takový střelec do roka zemře. Jeho hrobka se nachází nedaleko zámečku v lese. Od roku 1936 byla již dvakrát násilně otevřena – jednou českými vojáky a podruhé americkými vojáky. V hrobce však nenašli žádné zlato, které hledali, ale jen nabalzamovaného prince v zelených bačkorách.
Roku 1933 byla vyhlášena Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Po 2. světové válce byl v letech 1948 – 1958 v blízkosti Kladské vytvořen vojenský výcvikový prostor Prameny. Na rozcestí silnic Kladská – Kynžvart stávala závora. Lovecký zámeček se tehdy proměnil ve výcvikové středisko. V té době navštívil Kladskou Klement Gottwald, který se přijel osobně podívat na další socialistickou zkázu. V blízkosti Kladské se nacházelo královské horní město Litrbachy, které bylo tehdy rozstříleno socialistickým dělostřelectvem a zcela srovnáno se zemí. Místo aby byl zahájen program ochrany mariánskolázeňských pramenů, byly koncem 50. let v blízkosti Kladské otevřeny čtyři šachty na těžbu uranových rud. Těžilo se zde až do počátku 60. let 20. století. Roku 1960 zčásti vyhořel lovecký zámeček. Naštěstí však nestihl zchátrat a byl obnoven. Roku 1964 vytvořil sochař Antonín Kalvoda jednu z dominant obce. Je jí velká bronzová socha nazvaná Umírající jelen. O souvislostech s pověstí o bílém jelenu se můžeme však jen dohadovat.
Dne 14. září 1977 byla veřejnosti otevřena naučná stezka Kladská, která je dodnes významným turistickým cílem. Nachází se v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Stezka začíná nedaleko loveckého zámečku a vede kolem romantické vodní plochy Kladského rybníka u rašeliniště Tajga. Toto rašeliniště je spolu s Lysinou, Malým rašeliništěm a Paterákem součástí zmiňované státní přírodní rezervace Kladské rašeliny. V národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny – Tajga se nachází velmi pestrá fauna a flora. Nedaleko se nachází také sousední Kyselé jezero, které v sobě skrývá jednu z nejkyselejších vod v Evropě. Možná je také prohlídka parku s hrobkou zakladatele loveckého zámečku se stylovými stavbami a arboretem. Stezka je dlouhá 1,6 kilometru. Cestou se nachází osm informačních tabulí zaměřených na biologii, geologii a historii. Vlastní trasa vede po vyvýšeném dřevěném můstkovém chodníčku, který byl v nedávné době opraven.
V současnosti má Kladská necelých 70 obyvatel a patří pod správu Mariánských Lázní. Zámeček je v současnosti využíván jako hotel.