Tunisko - Sidi Bou Saïd
Městečko Sidi Bou Saïd leží na pevnině Tuniska severně od hlavního města Tunisu i „předměstí“ Kartága. Rozkládá se na strmém útesu nad tuniskou zátokou.Podle legendy se svatý Ludvík, když táhl na křižáckou výpravu, zamiloval do berberské princezny. Změnil pak své jméno a stal se patronem městečka, kde poté žil v míru. Ve skutečnosti však bylo městečko pojmenováno podle jeho přítele světce Sidi Bou Sadïa, který zde zemřel ve 13. století. V 16. století městečko dobyli Španělé. Ti poté museli ustoupit muslimům, kteří sem byli vyhnáni z Andaluzie. Nově příchozí obyvatelé dali městečku jeho typickou architekturu. Místo se díky své malebnosti stalo na přelomu 19. a 20. století oblíbeným místem k odpočinku pro zdejší zbohatlíky.
Jeden z prvních Evropanů, který se v Sidi Bou Saïd usídlil, byl baron Rodolphe d’Erlanger. Ten se také na začátku 20. století zasloužil o to, že městečko je chráněno památkovou péčí.
Městečkem prochází strmá dlážděná hlavní ulice, která je lemována četnými obchody se suvenýry a galeriemi. Téměř až na jejím konci se nachází kavárna Café des Nattes, která se stala díky akvarelu „Pohled na mešitu“ od Augusta Macka nejznámější tuniskou kavárnou. Na samém konci skalního ostrohu stojí maják.
Celé město je postaveno z bílých domů, kterým vévodí modré doplňky – obloukové dveře a vrata, tepané orientální mříže na oknech, balkónky či kupole. Spolu s buganvilií, která se pne po stěnách vytváří zdejší uličky stovky romantických zákoutí. Podle zdejší architektury bylo na počátku 20. století postasveno turistické letovisko Port El Kantaoui.
Typickým zdejším suvenýrem jsou unikátní ptačí klece, které místní řemeslníci vyrábějí ze dřeva a drátů. Klece napodobují zdejší okenní mříže z ohýbaného železa a svým tvarem připomínají muslimskou stavbu.
Kromě turistů, kterým město nabízí také díky vysoké poloze spoustu výhledů do okolí, sem přijíždějí umělci a intelektuálové. V minulosti však Sidi Bou Saïd přilákalo také filmaře, kteří zde natáčeli film o Angelice a Joffreyovi de Peyrac.
