Egypt - Chefrenova (Rachefova) pyramida

Pod názvem Chefrenova pyramida je známá pyramida Rachefova. Název Chefrenova pyramida pochází z řečtiny.
Rachef, původním jménem Chufuchaf, nechal vystavět svůj pohřební komplex hned vedle pyramidy svého otce Chufua. Tento 4. panovník 4. dynastie je tedy majitelem prostřední pyramidy nacházející se na planině v Gíze.
Stavba byla naplánována ve skromnějším měřítku, než pyramida Chufuova. Původní základna Rachefovy pyramidy měřila 215,25 metru a sahala do výšky 143,5 metru. Výškový rozdíl mezi Rachefovou a Chufuovou pyramidou byl a je několik metrů. Rachefova pyramida byla o 3,2 metru nižší, než Chufuova pyramida. V současnosti je výškový rozdíl mezi těmito pyramidami pouze 0,8 metru. Dnešní výška Rachefovy pyramidy je 136,5 metru. Přesto však na první pohled vypadá Rachefova pyramida jako nejvyšší. To je dáno jejím umístěním na vyšším podloží a také zvýšením sklonu pyramidy, sklon jejích stěn je 53o40'. Ačkoli je tato pyramida nazývána „Druhá“, může se tedy srovnávat svými rozměry s pyramidou Chufuovou.
Podobně jako u pyramidy Chufuovy i zde bylo využito skalního podloží ke zpevnění stavby. V některých místech jsou spodní bloky vytesány přímo v skalnatém podloží. Vápencové bloky na stavbu jádra pocházejí z lomů nedaleko pyramidy.
Spodní část původního hladkého obložení pyramidy byla z červené žuly, zbytek pak z turského vápence pocházejícího z lomů v pohoří Mokattám ležícího na protějším břehu Nilu. Část obložení se dochovala v horní části pyramidy, snad díky změněné metodě ukládání kvádrů. Vrcholný pyramidion a několik posledních vrstev chybí.
Do pyramidy vedou dvě přístupové cesty. Jedna přímo stěnou pyramidy ve výšce 12 metrů a druhá začíná 30 metrů v zemi před pyramidou. Obě dvě cesty se pak ve výšce základny spojují a pokračují do pohřební komory. Ještě před pohřební komorou se nachází malá místnost pravděpodobně určená pro část pohřební výbavy. Pohřební komora je až na strop vytesána ve skále a nachází se ve svislé ose pyramidy. Sarkofág z červené žuly je mírně zapuštěn do podlahy a je opatřen zasouvacím víkem. Je hladký, bez nápisů, pouze s podpisem Belzoniho z 2. března 1818. Pohřební výbava ani mumie faraóna se nenašly.
Pyramida byla obestavěna mohutnou kamennou zdí. U jižní strany Rachefovy pyramidy se nachází stopy po malé „satelitní“ pyramidě. K pyramidovému komplexu Rachefovy pyramidy patří kultovní pyramida, zádušní a údolní chrám a chrám sfingy. Monumentální cesta, která byla dlážděná kameny, spojovala Rachefův zádušní chrám s údolním chrámem na břehu Nilu. Odtud vycházel pohřební průvod s faraonovou mumií. V blízkosti Rachefovy pyramidy byly uloženy lodě.
Pyramida byla v historii dvakrát vyloupena. Jako první do nitra pyramidy oficiálně nahlédl roku 1818 Giovanni Battista Belzoni, který zároveň objevil malý chrám mezi tlapami Velké sfingy se žulo-vou stélou s nápisem Thutmose IV. V roce 1850 zahájil vyko-pávky v oblasti Gízy zakladatel moderních vykopávek a ochrany egyptských památek Francois Auguste Fer-inand Mariette. Právě on objevil slavnou dioritovou sochu sedí-ího Rachefa, jehož hlavu zezadu chrání rozepjatými křídly sokolí bůh Hor. Dnes ji najdeme v Egyptském muzeu v Káhiře.