Egypt - Chrám královny Hatšepsovet
Tento chrám se nachází v Del el-Bahrí, tedy „Severním klášteru“, asi 5 kilometrů od Memnonových kolosů. Rýsuje se na pozadí pusté skalní stěny a zosobňuje unikátní monument vynořující se z pouštní roviny v řadě impozantních teras. Tento terasový chrám je dalším unikátem faraónské historie.Jedná se o zádušní chrám. Navrhl jej královnin stavitel a manžel Senenmut v době 18. dynastie a pojal ho vskutku velkoryse. Chrám byl zčásti vyhloubený do skály El-Kurn.Při projektování však čerpal z nej-staršího ze tří chrámů v Drl el-Bahrí, z chrámu Mentuhotepa II. Senenmut naprojektoval tři obrovské terasy nad sebou umístěné pod sklaní sráz hory v jakési skalní zátoce. Terasy byly navzájem spojené kamennými nájezdy a rampami. Jednotlivé terasy byly při straně u skalního srázu lemovány sloupovými síněmi, kolonádami. První síň obsahuje kolem každé strany rampy 22 sloupů, druhá 2x 44 sloupů a třetí 84 sloupů. Po stranách druhé, střední terasy jsou umístněny dvě kaple. Na západě kaple bohyně Hathor s 24 sloupy a na východě kaple boha Anupa s 12 sloupy a Sluneční chrám boha Raharachteje.
Stejně jako ostatní egyptské chrámy, i tento byl vyzdoben řadou nástěnných maleb. Královna Hatšepsovet bojovala jako muž po bohu svého otce, boha Amona. Výjevy z vítězných těžení jsou vyryty na stěnách. Na terasách jsou vyryta dobrodružství jejích vojáků, kteří se na její přání vydali probádat africké pobřeží a dlouho se plavili, aby našli kadidlový strom. Do Egypta se totiž v té době dopravovalo surové kadidlo z karavany, které procházely územím afrických národů Súdánu a Nůbie. Výpravu do Pvenetu, země myrhy a kadidla, považovala královna za nejslavnější ze všech svých podniků. Velení svěřila dvěma architektu Senenmutovi a strážci pokladu Tutejovi. Zdar výpravy opěvují epitafy na jejich hrobech. Reliéfy na druhé terase znázorňují cestu a uzavírá ji výjev vojáků vracejících se z Pvenetu - každý nese hrdě jako trofej větev kadidlového stromu. V síni zrození si můžeme prohlédnout výjevy z cyklus zrození královny a její božský původ. Horní terasa pak obsahuje zádušní kult královny a jejího otce, obětní dvůr slunečního kultu a svatostánek boha Amona.
U chrámu byla vybudována obrovská zahrada s vodními plochami, plantáže papyru a zasázeny stromy do vyhloubených a dovezenou hlínou naplněných jam. Celý chrám byl obehnán ohradní zdí, dalšími kolonádami a rampami a vstupní branou zdobenou stromy, do které se vcházelo alejí sfing. Pařezy stromů starých 3.500 let je možné vidět ještě dnes. Dnes už je všude jenom kamení a sálající horko z okolní vyprahlé krajiny.
Senenmut si přímo před vchodem do chrámu nechal postavit svou hrobku. Její komory se táhly pod nádvořím.
Chrám byl objeven v 19. století. V té době byl zcela v troskách, což způsobil již Thutmose III., dále pak Achnaton, který nechával likvidovat veškerá božstva (kromě svého Atona) a v neposlední řadě přírodní vlivy včetně zemětřesení.
Tento chrám je vskutku impozantní a odborníky i turisty opěvovaný a hojně navštěvovaný. Je to však také místo, kde islámští teroristé před lety postříleli desítky turistů, především ze Švýcarska. Díky této události je chrám jedním z nejhlídanějších míst Egypta.
Naproti chrámu je další důležitá památka, ale už méně zachovaná. Jedná se o tzv. Ramesseum.