Znojmo
Románský hrad byl založen na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí, na křižovatce dávných cest. Založil ho kníže Břetislav I. v roce 1034. Hrad by daleko menší než starý hrad na Hradišti. Na jeho obranu nebylo zapotřebí tak velkého množství vojska a pro svoji výhodnější strategickou polohu a organizaci odpovídající vývoji doby se stal důležitou pevností na ustálené jižní hranici.o smrti knížete Břetislava se na hradě začaly razit mince - znojemské denáry. V roce 1100 se hrad stal místem svatby českého knížete Bořivoje s Gerbirgou, dcerou rakouského markraběte. V roce 1146 byl hrad za války českého vévody Vladislava se znojemským údělným knížetem Konrádem II. vypleněn. Tehdy byl nazýván jako "nejopevněnější hrad Znojem".
Stal se hradem znojemských sídelních knížat z rodu Přemyslovců, když se Morava po polské okupaci znovu vrátila k Čechám. V polovině 11. století byla postavena v předhradí hradu proslulá románská rotunda Nanebevzetí Panny Marie. Roku 1134 byla rotunda přestavěná a její loď v několika pásech nad sebou nese freskové malby s genealogií českých a moravských Přemyslovců z téhož roku.
V roce 1226 bylo před hradem založeno královské město Znojmo. Největšího rozkvětu znojemský hrad dosáhl ve 13. století, kdy byl centrem správy kraje a často sem přijížděli čeští králové a markrabata.
Význam hradu umocňovalo i tržiště, které vzniklo těsně před ním u křižovatky významných kupeckých cest. V roce 1335 se zde vdávala nejmladší dcera Jana Lucemburského Anna za rakouského arcivévodu Otu Habsburského. Při velkolepých oslavách vznikl požár a vyhořela téměř polovina města i s hradem.
Znojmo hrálo v dějinách země důležitou roli i později. V roce 1393 zde byl za účasti krále Zikmunda, moravského markrabího Jošta, vévody Albrechta a míšeňského markrabího Viléma umluven tajný spolek proti českému králi Václavu IV. Za druhého spiknutí proti králi Václavovi IV. však bylo Znojmo v rukách české strany a proti vojskům Zikmunda a Albrechta Rakouského se uhájilo. Smrtí císaře Zikmunda ve Znojmě v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.
Vlivem nepokojů, četných válečných nájezdů a zejména požárů se z původní románské stavby mnoho nedochovalo. Téměř neporušené je však zachováno mohutné opevnění. Koncem 15. století byl hrad dán do zástavy, čímž již zcela pozbyl svého významu. V roce 1645 dokonalo úpadek obsazení hradu i města Švédy.
Nová stavební činnost nastala v hradním areálu až ve 20. letech 18. století. Část hradu s rotundou opravilo město. Na druhé části, na základech zeměpanského hradu, dal po odstranění zbytků hradu Maxmilián z Deblína vystavět v letech 1710 - 1732 trojkřídlý barokní zámek. Z interiérů je nejzajímavější vstupní oválný vestibul vyzdobený nástropní freskou J. M. Fissého z roku 1720 s alegoriemi Čech, Moravy a Slezska a medailony zachycující genealogii českých panovníků. Na nádvorní terase vznikla nevelká zahrada.
Nyní je na zámku instalována stálá expozice "Z dějin Znojemska", která prezentuje vývoj pravěkého osídlení regionu, památky středověkého a renesančního Znojma, umění jeho chrámů, sbírky slohového nábytku, starých tisků, zaniklých řemesel, vranovské a znojemské keramiky, vojenských a loveckých zbraní, ostrostřeleckých terčů. Součástí je i lapidárium a hradní podzemí. Expozici provozuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě.
Areál s románskou rotundou je významnou historickou památkou, která by si rozhodně zasloužila důstojnější napojení na historické jádro města než je dvorem pivovaru.