Velhartice
Hrad Velhartice byl založen na přelomu 13. a 14. století. S jeho výstavbou začal Bušek z Velhartic starší. S hradem je poprvé v písenostech spojován roku 1380. Dostavby hradu se již nedočkal. Stavbu hradu tak dokončil jeho syn Bušek z Velhartic ml.Po Velhartických získali hrad páni z Hradce. Dalšího stavebního rozvoje se hrad dočkal za Menharta. Ten zde nechal vybudovat velkou věž, která měla za úkol chránit korunovační klenoty před husity. Pravděpodobně nechal vystavět i unikátní most spojující starý palác s novou věží. Roku 1422 byla tajně z Karlštejna na Velhartice převezena česká koruna. Od pánů z Hradce panství koupili v polovině 15. století Švihovští z Rýzmberka.
Roku 1506 se hrad dostal do držení Zdeňka Lva z Rožmitálu. Zanechal po sobě tolik dluhů, že hrad musel být po jeho smrti prodán. Novými majiteli se stal roku 1540 Adam ze Šternberka. Ani on s hradem nenakládal příliš dobře a tak později došlo k rozdělení celého panství.
V pobělohorských konfiskacích byl majetek zabaven a hrad si přivlastnil generál císařského vojska Baltazar de Marrs. V roce 1628 však prodal Velhartice císařskému plukovníkovi Martinu de Hoeff Huertovi. Za jeho vlády proběhly poslední významné přestavby. Přibyl renesanční palác a v podhradí pivovar. Po jeho smrti začal hrad pomalu upadat a postupně byl využíván k hospodářským účelům. Hradní věž dokonce nějakou dobu fungovala jako sýpka. Po polovině 17. století se na hradě vystřídalo mnoho majitelů. Všichni se však snažili co nejvíce získat a tak hrad využívali hlavně k hospodářským účelům. Stav hradu se tedy postupně zhoršoval.
Roku 1813 koupili hrad Sturmfelderové. Karel hrad opravil a částečně ho přizpůsobil tehdejšímu romantismu. Poslední šlechtici, kteří Velhartice vlastnili, byli Windischgrätzové.
Ve 20. století se hrad dočkal posledních úprav. V současnosti je majitelem hradu stát, který ho svěřil do péče Památkového ústavu v Plzni.
Hrad byl postaven jako dvoupalácová stavba, jejíž části byly propojeny hradbami. Dodnes tvoří dominantu hradu zřícenina jednoho z těchto gotických paláců, který se nazývá Rajský dům. Palác byl postaven na nejvyšším místě skály a jeho půdorys připomíná písmeno D. Druhou dominantou je protější věž Putna. Ta měla v minulosti jak obranný, tak obytný charakter. Obě tyto části spojuje kamenný gotický most se čtyřmi vysokými klenutými oblouky, který je světovým unikátem. Most je dlouhý 32 metrů, široký 3 metry a vysoký 10 metrů. Most nedosahoval až k paláci ani k věži. S obojím byl spojen malými padacími můstky.
K Rajskému domu přiléhá pozdně renesanční zámecké křídlo s původními arkádami. Bylo postavené v průběhu třicetileté války a pojalo do sebe druhý hradní palác. Je pojmenované po svém staviteli Hubertovo křídlo.
V hradním areálu se nachází také zbytky hradebních zdí, budova pivovaru a zbytky několika hospodářských objektů.
V předhradí se nachází soubor lidových staveb. Tento skanzen je vytvořen z několika objektů šumavské lidové architektury, které sem byly přeneseny z okolí.
