Točník

Točník je částečně zachovaný královský hrad na horním konci mohutného křemencového zalesněného kopce, po nímž je několik usedlostí a hrad Žebrák.
Koncem 14. století se po požáru přestavoval královský hrad Žebrák. Král Václav IV. zde zřejmě natolik postrádal bezpečné příležitostné sídlo, že nečekal na dokončení přestavby a nechal jen ve vzdálenosti několika set metrů vystavět nový hrad. Hrad Točník byl postaven asi v letech 1398 - 1401. Dispozice hradu byla pokročilá - rozměrný palác, opevněné předdvoří, chyběla však obvyklá útočištní věž.
V pohnutých dobách na počátku 15. století zde Václav IV. často pobýval. Točník navštívil také král Zikmund. Neměl však o hrad zájem a už roku 1421 ho zastavil. Zástavní držitelé se na hradě často střídali a hrad postupně chátral.
Teprve Vartemberkové hrad roku 1524 opravili, vybudovali novou příjezdovou cestu. V následujících staletích byl hrad opravován stále řidčeji. Za třicetileté války byl zpustošen. Od té doby byl opuštěný a měnil se ve zříceninu.
Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mansfeld hrad spolu se sousedním Žebrákem daroval Klubu československých turistů. Po 2. světové válce byl hrad staticky zajištěn, částečně opraven a zpřístupněn veřejnosti.
Původní vstup do hradu byl od východu královskou oborou do předhradí, z něhož se zachovaly pouze valy. Odtud cesta pokračovala dále přes široký příkop věžovitou branou, již zbořenou, do severního předdvoří. Předdvoří bylo opevněné a přejímalo obrannou funkci pozdějších barbakánů. Druhá, zachovaná věžovitá brána vedla do vnějšího nádvoří. Ale již v roce 1523 zrušil Jan z Vartemberka vchod na východní straně a zřídil nové západní předhradí. Na jeho bránu byl přenesen heraldický vlys ze starší brány se znaky zemí české koruny a s Václavovým závojem. Z té doby pochází proražený průjezd v západním příčném traktu, který uzavírá zevní nádvoří. Roku 1530 byla zřízena na hradě studna, která nahradila dosavadní nádrž na dešťovou vodu, a průčelí budov bylo ozdobeno sgrafity.
V severozápadní části vnějšího nádvoří byl v hradbě postaven purkrabský palác. Byl jednopatrový, plochostropý, s podkrovím. V roce 1569 byl přestavěn a průčelí bylo vyzdobeno sgrafitem.
Vnitřní hrad byl v jihovýchodním cípu hradiště. Byl postaven na kamenném valu přístupném na západní straně průjezdem v jednopatrové budově, která byla po pravé straně chráněná hranolovou věží. Pravidelné vnitřní nádvoří bylo uzavřeno na severní straně hradební zdí s ochozem na konzolách, na jižní straně přitesaným skalním hřebenem obezděným hradbou s přízemními sklepy a na východní straně Královským palácem.
Královský palác byl pokryt sedlovou střechou se zvonicí na vrcholu. Byl obrácen vypouklým průčelím k východní straně. V západní části paláce byla dvě patra valeně sklenutých sklepů. V prvním patře byly obytné sály s krby a sedlovými portály, které byly sklenuté křížovou žebrovou klenbou. Uprostřed se nacházel velký sál. Ve 2. polovině 17. století byl změněn v kapli. Druhé patro bylo pobořeno. V západní části se zachovaly renesanční hřebínkové klenby. Podstřešní patro bylo ubouráno.
Sál v prvním patře královského paláce sloužil jako kaple. Hradní kaple pocházela ze 14. století. Byla obdélná, sklenutá čtyřmi poli křížové žebrové klenby. Mezi žebry se nacházely barokní štuky z 2. poloviny 17. století.