Bítov

První zmínku o existenci Bítova najdeme v tzv. listině staroboleslavské kapituly, asi z let 1061 - 1067. Z této doby se nedochovalo nic. Za Přemysla Otakara I. se hrad stal centrem jednoho ze šesti nově založených krajů, Bítovska. Roku 1307 získal hrad Rajmund Krušina z Lichtenburka. V roce 1334 byla založena kaple Nanebevzetí Panny Marie, kde se nachází gotická dřevožezba Madony z počátku 14. století. Za Hynka z Lichtenburka se hrad Bítov se sousedním Cornštejnem stal nástrojem odboje proti Jiřímu z Poděbrad. Roku 1455 byla opravena kaple.
Na konci 15. století a počátkem 16. století dochází ke spojení roztroušených budov jádra staršího gotického hradu v dvoupatrový palác. Tehdy vzniklo zároveň i hospodářské křídlo s pivovarem ve velkém nádvoří, byly vybudovány sklady, sýpky a stáje. V místě napojení hospodářského traktu k budově paláce byla zbudována nová dominanta hradu, k jehož posílení sloužily i další dvě hranolové věže vzniklé patrně již na počátku 15. století Z majetku poslední Lichtenburkovny přechází roku 1572 hrad do vlastnictví Wolfa Strejny ze Švarcenavy, který ho roku 1617 prodal Bedřichu Jankovskému z Vlašimi.
V 17. století se stavební činnosti omezily pouze na drobné úpravy. Jednou z nich bylo rozšíření kaple roku 1638. Během 18. století byly nově zaklenuty některé místnosti v patře hradního paláce. Vnuk Bedřicha Jankovského - Maxmilián z Vlašimi založil na hradě sbírku zbraní. V roce 1735 získal hrad rakouský hraběcí rod Daunů.
Poslední, leč významnou kapitolu stavebních dějin tvoří novogotika. Rod Daunů vstupuje do historie zejména Jindřichem hrabětem Daunem, který ve druhé třetině 19. století dal Bítovu poslední, dnes přetrvávající novogotický vzhled. Od poloviny třicátých let 19. století zahájil romantické úpravy, protože stav hradu byl v té době kritický. Stavebník využitkoval i krajinu. Les byl proměněn na volný přírodní park, obohacený o doplňky, z nichž jsou nyní jen torza: "Jezírko lásky" s altánem, "Slaměný most", Studánka 1858, červená kaplička. Dále vznikla vyhlídková rotunda, lipová alej a dvě zahrady v areálu hradu. Vídeňský stavitel A. Rücker před rokem 1845 přebudoval kapli do dnešní podoby. Po dokončení stavebních úprav byly místnosti prvního patra a přízemí jednotně vymalovány dekorativními iluzívními malbami, jejichž autorem je vídeňský malíř A. Schüller, který práci na nich dokončil roku 1853.
Po vymření Daunů roku 1904 se na hradě rychle vystřídali Haugwitzové, Zamoyští a Radziwillové. Roku 1912 koupil Bítov velkoprůmyslník baron Haas z Haasenfelsu. Jeho syn, rakouský důstojník Jiří baron Haas, přeměnil vnější i vnitřní prostory na soukromou zoologickou zahradu. Po smrti Jiřího barona Haase roku 1945 přešel hrad do majetku československého státu.