Lipnice nad Sázavou
Ještě ve 12. století se zde rozkládal neproniknutelný prales. Hrad byl založený při obchodních stezkách Haberské a Humpolecké. První doložená písemná zmínka se vztahuje k roku 1316, kdy je hrad uváděn mezi devíti hrady, které uvězněný Jindřich z Lipé nabízí králi jako zástavu za své propuštění na svobodu. V té době patřila Lipnice jeho příbuznému Rajmundovi Bítovskému z Lichtenburka. V té době již stála základní stavba hradu. V držení Lichenburků Lipnice dlouho nezůstala. Za Lucemburků hrad často měnil své majitele, z toho dvakrát připadl králi. Roku 1319 se stal držitelem hradu příbuzný Lichtenburků Jindřich a poté jeho syn Čeněk z Lipé. Páni z Lipé drželi hrad do roku 1370. Tehdy ho museli zchudlí potomci prodat. Hrad koupil císař Karel IV. Udělil Lipnici městská práva. Roku 1376 zastavil panství bratřím z Kunštátu a Poděbrad. Krátce po nich získali hrad Landštejnové. Sňatkem Kateřiny z Landštejna s Čeňkem z Vartemberka se stalo panství roku 1398 Čeňkovým majetkem.Po Čeňkově smrti roku 1425 se hradu zmocnil Jan Smil z Křemže, ačkoli nárok na něj měl Oldřich z Rožmberka jako Čeňkův zeť a poručík jeho dětí. V roce 1436 koupil hrad Mikuláš Trčka z Lípy. Za Trčků se z nemoderního sídla stává reprezentativní zámek.
S výjimkou let 1561 - 1594, kdy panství prodávají hrabatům z Thurnu drží Trčkové panství až do roku 1634, kdy zavražděním Adama Erdmana Trčky spolu s Albrechtem z Valdštejna mizí Trčkové navždy z našich dějin. V roce 1636 daroval císař Ferdinand Lipnici rytíři z Vernier. Lipnice se nevyhnula nepříznivému osudu třicetileté války. Roku 1639 bylo Švédy vypleněno městečko, hrad zůstal ušetřen. Roku 1645 obsadili Švédové bez boje hrad. Udrželi se zde i přes obléhání císařským vojskem roku 1646 až do roku 1648.
V roce 1760 koupil zadlužené a pobořené panství Karel Josef hrabě Palm - Gundelfingen a od roku 1842 hrabata z Trauttmanstdorffu.
Zřícení celého severozápadního nároží velké věže roku 1916 znamenalo dovršení zkázy této středověké stavby. Roku 1924 koupil hrad za symbolickou 1 Kč Klub českých turistů. Až roku 1969 převzal Lipnici Památkový ústav v Pardubicích.
Výjimečnost hradu spočívá ve velikosti zástavby hradního areálu v krátkém období před rokem 1316 a následně v průběhu 14. století. O mohutnosti hradu svědčí torzo velké věže. Na přístupové cestě tvořila druhou zábranu, první věž a k ní přimknutá první brána stály vysunuty na plošině nad městečkem. Před vstupem do hradu bylo nutné překonat hradní příkop překlenutý padacím mostem u druhé brány. Následovalo malé vnitřní předdvoří. Zde se nacházelo purkrabství, zbrojnice, psinec, prostory pro posádku atd. Předdvoří od užitného jádra oddělovala třetí vstupní brána s hradbou a vnitřním ochozem. Nádvoří o obdivuhodné velikosti 60 x 30 metrů ohraničuje na severozápadní straně reprezentační palác se sklepy, společenskými prostorami a rytířským sálem. Dále se zde nachází hradní kaple sv. Vavřince, nad jejíž lodí byla vybudována další obranná věž s cimbuřím a ochozem, propojujícím všechny budovy hradního jádra. Našli bychom zde také tzv. Vladislavské křídlo s kuchyní a palác s obytnými prostorami, v jejichž přízemí se nacházela mučírna a vězeňské kobky. Čelní severovýchodní palác se sloupovou síní a obytnými i sklepními prostorami byl chráněn věží Samson s hradní studnou a s alchymistickou kuchyní v nejvyšším podlaží. Zbytek nádvoří uzavírala hradební zeď s ochozem.
