Kašperk

Založení hradu Kašperk souviselo s rýžováním zlata a rozvojem jeho těžby. Blízké Kašperské Hory byly významným městem a z dolů plynuly velké zisky. Karel IV. vytvořil důležitou obchodní stezku vedoucí z Passova do Čech. Brzy se jí začalo říkat Zlatá stezka. Rostl hospodářský význam zdejšího kraje, ale také se zvyšovala rizika ohrožení.
Karel IV. proto nechal k obraně zdejšího území roku 1356 postavit pevný strážný hrad. Ten byl postaven na strmém výběžku Ždánovské hory. Základ hradu byl dokončen již roku 1361. Hrad dostal jméno Karlsberg. Postavený hrad nespravovala královská komora, ale pronajímala ho zástavním držitelům. Až do smrti Karla IV., do roku 1378, byl prvním držitelem hradu pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Za něj byla také dokončena Zlatá stezka.
Hrad byl ponecháván neustále v zástavě a držitelé se zde velmi často střídali. Roku 1411 nařídil král Václav IV. údržbu hradu. V letech 1411 – 1454 držel hrad rod Zmrzlíků ze Svojšína a Orlíka. Patřili mezi přívržence kalicha a díky tomu nebyl Kašperk nikdy cílem husitských útoků. Další z držitelů Zdeněk ze Šternberka organizoval proti králi Jiřímu z Poděbrad odboje a byl do nich zapojen i Kašperk. Obléhán však nebyl. Pravděpodobně byl tedy v dobrém stavu.
Další z držitelů hradu byl Jiří z Lokšan. Ten udržoval Kašperk ve velmi dobrém stavu, protože zde často pobýval. Při pokusu o odboj českých stavů proti Ferdinandovi nechal roku 1547 Jiří obsadit hrad svými lidmi, aby tudy mohlo táhnout vojsko na pomoc do Bavor. Poté mu byl odměnou vyměněn Kašperk za výnosnější Březnici. Postupně hrad přestal plnit svou funkci a roku 1584 začala královská komora rozprodávat panství.
Roku 1614 byl Kašperským Horám pronajat i hrad Kašperk. Až do roku 1616 byl Kašperk hradem pouze královským. Tohoto roku byl však městu prodán. V těchto dobách byl již hrad ve velmi špatném stavu. Ani nákladné opravy ho neuvedly do původního stavu, pouze ho uchránily před úplným zbořením.
2. polovina 19. století přinesla další zájem o hrad ze kterého již byly zříceniny. Roku 1861 byly provedeny nejnutnější zabezpečovací práce.
Po válce se zříceniny hradu pokusila zachránit městská rada Kašperských hor. Po skončení 2. světové války však hrad dál chátral. Počátkem 70. let 20. století byly zahájeny záchranné práce. Počátkem 90. let byl hrad zpřístupněn široké veřejnosti. Od roku 1994 je vlastníkem hradu město Kašperské Hory.
Již dlouhá staletí tvoří Kašperk dominantu kraje. Díky nadmořské výšce 886 metrů je zdaleka viditelný a zároveň je nejvýše položeným královským hradem v Čechách.
Jihovýchodním směrem od hradu se nacházela vyvýšenina, ze které by případně mohl být hrad ostřelován palnými zbraněmi. Proto zde byl postaven takzvaný Pustý Hrádek. Býval považován za předchůdce hradu již ze 12. nebo ze 13. století, ale později bylo zjištěno, že se jedná o předsunuté opevnění vlastního hradu postavené z uvedeného důvodu.
Kašperk byl postaven na severozápadním skalnatém výběžku hory Ždánova. Stál na půdorysu 300 metrů dlouhého protáhlého oválu. Jeho podélná osa směřuje od západu k východu. Na obou delších stranách stavby je velmi prudký terén, takže z hlediska obrany byla poloha hradu velmi výhodná. Hrad se skládal ze tří částí. První byla z boku a čela přiložená k ostatním částem hradu a měla obranný charakter. Před vstupní bránou byl vyhlouben příkop s padacím mostem. Z boku jistila bránu malá okrouhlá věž. Poté se vstupovalo po stěžejkovém padacím mostě přes vyzděný příkop do druhé části hradu. Jednalo se o dlouhou a protáhlou část hradu, kde se nacházely hospodářské budovy. Vše uzavírala hranolová věžovitá stavba. Podélné hradní jádro odděloval od druhého nádvoří další vyzděný příkop a opevňovala ho hradba ukončená cimbuřím. V 15. století byla do prostoru mezi touto hradbou a Západní věží vestavěna budova takzvaného purkrabství. Obdélný palác se tohoto obvodového opevnění vůbec nedotýkal. Jediný přístup do přízemí paláce byl umožněn z jižní strany padacím můstkem. Ten dosedal na rampu přistavěnou k obvodové hradbě. Obytné prostory byly ve vyšších patrech. Jedna ze čtyř místností prvního patra byla roubená komora s charakteristickými pyramidálně uspořádanými okénky v půlkruhovém ústupku ve zdivu. Ve druhém patře byl pouze velký sál s dvěmi menšími místnostmi po obou stranách. Jižní a severní stěny paláce jsou oživeny okenními otvory s částečně dochovanými kamennými ostěními a zbytky arkýřů položených na krakorcích. Palác byl srostlý s obytnými věžemi. Věže byly ukončené ochozy vyloženými na velkých kamenných kvádrech, takzvaných krakorcích, a byly o dvě patra vyšší než palác. Čelní stěny obou věží, které byly 30 metrů vysoké, neměly z obranných důvodů žádný otvor. Na severní straně Východní věže se dochoval prevet, což je arkýřový záchod, vysazený přes zeď na krakorcích. V posledním podlaží jsou směrem do krovu paláce situovány portálky s otvory pro padací můstek. Střechy věží, takzvané helmice, byly vyzděny z cihel. Na Západní věži se dodnes nachází vzácně dochovaný zbytek. Střechy měly tvar jehlanu a byly postaveny z tvarově i rozměrově atypických cihel, tzv. buchet. Hrad neměl vlastní studnu, proto byly na věžích kamenné žlaby položené kolem svislých podezdívek, které měly za úkol zachycovat srážkovou vodu. Dále byla voda odváděna kamennými chrliči dolů, aby se nezadržovala na ochozech položených na zdi.