Domažlice

Přemysl Otakar II. povýšil původní osadu v letech 1260 – 1265 na královské město. Jeho součástí se stal hned od počátku královský hrad. Nacházel se v jihozápadním nároží. Již v počátcích města byl dokonale opevněný. Ačkoli byl součástí města, měl svou vlastní fortifikaci a pravděpodobně byl ohrazen i vůči městu, pravděpodobně příkopem. Jižní a západní stranu tvořila městská hradební zeď. V té době byl také posílen dvěma věžemi. Uvnitř tohoto královského hradu se nacházela velká sněmovní místnost, kde se dokonce konaly zemské sněmy a důležitá jednání mezi královskými Čechami a bavorským kurfiřstvím. Také zde sídlila hlavní správa chodovského úřadu a zasedal tu rovněž chodský soud.
Roku 1316 nalezl na hradě bezpečné útočiště sám český král Jan Lucemburský.
Do počátku 16. století plnil svou funkci. Dne 8. srpna 1592 postihl hrad zničující požár. Poté byl hrad 130 let v troskách a jen s potížemi bylo možné využívat dvě místnosti. Z původních dvou věží se v hrubém zdivu zachovala pouze věž jihozápadní.
Až v letech 1722 – 1728 byla na zříceninách hradu postavena čtyřkřídlá budova využívaná pro potřeby království a později i města. Součástí novostavby se stala také kulatá věž původního hradu, která byla dostavěna a roku 1726 nově zastřešena. Nová patrová budova byla postavena ve stylu strohého baroka – mohutné klenby, úzký dvůr s otevřeným ambitem a 2 řadami arkád v přízemí a krytá průchozí pavlač nad ním. Budovy hradu poté sloužily jako solnice.
Od roku 1841 byly na hradě správní úřady – cejchovní úřad, okresní hejtmanství a později školní detašované třídy.
Roku 1995 byla budova postižena požárem. Během dalších let byl opravován a dnes zde sídlí Muzeum Chodska.
Expozice muzea obsahuje archeologii starověku, historii od 15. do 19. století, ševcovskou dílnu, chodskou senci, chodskou svatbu, keramiku, lidový a měšťanský nábytek a přírodovědu okresu. Při prohlídce muzea je možné ve 2. patře vidět původní vchod. Je možné vystoupit na hradní věž, navštívit hradní nádvoří a zdejší lapidárium.