Střekov

Podle Kroniky česko Václava Hajka Libočan byla na místě dnešního hradu postavena dřevěná tvrz. Údajně ji nechal roku 820 postavil jistý Skřek. Historici však tento údaj popírají.
Roku 1319 se král Jan Lucemburský rozhodl postavit na 246 metrů vysokém znělcovém ostrohu nad řekou Labe v blízkosti Ústí nad Labem strážní hrad, klen měl za úkol hlídat bezpečnost plavby a vybírat celní poplatky. Na realizaci svého plánu však neměl dostatek financi. Skálu s okolními pozemky daroval pražskému měšťanovi Peškovi z Veitmile s podmínkou, že na skále postaví hrad na vlastní náklady. Ten se stavbou opravdu začal, ale nebyl zcela dokončen. Samotný vrchol skály zaujalo předsunuté opevnění. Jinak byl hrad velmi dobré zabezpečen. Dostatečnou obranu zaručovaly téměř kolmé skalní stěny. Z předhradí se vcházelo věžovitou branou do jádra hradu. To mělo pětiúhelný obrys. Na nejvyšším místě v jeho nároží se nacházel okrouhlý bergfrit. Ve druhém rohu stála menši okrouhlá věž. Uprostřed delších stran se nacházely polookrouhlé dovnitř otevřené bašty. Z obytných budov byla dokončena pouze dvoupatrová budova, která se na dlouhou dobu stala hlavní obytnou částí hradu. Často byla nazývána Velké stavení. Hrad byl pojmenován Skřekot, což podporuje domněnku o dřívějším založeni hradu. Hrad měl také své německé jméno – Schreckenstein. Také Pešek se začal psát ze Skřekova. Již na podzim roku 1319 však Pešek prodal hrad Vartemberkům. Ti zde sídlili necelých 100 let. Koncem 14. století hrad vyměnili s Joškem z Vchynic.
Spory, které byly touto výměnou rozpoutány, byly umlčeny až změnou vlastníka hradu. V roce 1403 se majitelem Střekova stal míšeňský purkrabí. Ten na hrad usadil svou posádku. Velmi brzo se však hrad stal majetkem krále Václava IV. Za husitských válek byl majitelem hradu Vlášek z Kladna. Jeho potomci vlastnili hrad až do roku 1479. V těchto dobách již byl hrad rozlehlý a měl dobré obranné schopnosti. Válkami proto prošel téměř bez úhony, prav-děpodobně vůbec nebyl dobýván. Dalšími mají-teli hradu se v roce 1479 stali Hanuš a Lorenc Glacovi. Ti si roku 1485 rozdělili rodový majetek a Střekov získal Hanuš. Ten celý hrad hodně rozšířil a dostavěl. Hrad byl rozšířen o spodní předhradí. V horním předhradí byla postavena obytná budova s velkým sálem. V jádru hradu proti bergfritu na místě bývalé okrouhlé věže byl postaven věžovitý palác. Starý palác byl přestavěn, výrazně byla zvětšena okna. K bočním hradbám byla postavena nov a křidla a v jedné z bašt byla zřízena kaple.
Po Hanušovi se majitelé na hradě poměrně rychle střídali. Nikdo z vlastníků však do osudu hradu nezasáhl. V roce 1563 se majitelem Střekova stal Václav Popel z Lobkowicz a po něm Polyxena z Lobkowicz. Hrad byl přestavěn a rozšířen.
Za třicetileté války byl hrad několikrát obléhán. Roku 1631 ho obsadili Sašové, v roce 1634 Švédové a roku 1639 opět Švédové. Přesto nebyl hrad válkami nijak zvlášť poškozen a v poměrně dobrém stavu se dochoval dodnes. V roce 1645 obsadili hrad vojska Torstensona. Od konce 17. století již nebyl hrad trvale obydlen.
Za sedmileté války, která probíhala v letech 1756 – 1763, byl hrad využit k vojenským účelům. Roku 1757 byl totiž ostřelován Laudonovými Chorvaty. Tehdy byl hrad poměrně vážně poničen. Tuto událost dodnes připomínají dělové koule zazděné v hradní bráně. Po jejich odchodu bylo těžce poškozeno Velké stavení a kaple. Střekov poté zůstal opuštěn.
Roku 1810 byla postavena budova na hradní terase, která začala sloužit jako výletní restaurace. Hrad byl poté ještě upravován. Byly postaveny hospodářské budovy na dolním nádvoří. Roku 1842 pobýval v blízkosti hradu několik dni hudební skladatel Richard Wagner. Střekov navštívil také Karel Hynek Mácha a Johanu Wolfgang Goethe.
Nějakou dobu byl hrad v majetku Klubu českých turistu. Na jižních svazích pod hradem se nacházely rozlehlé vinice. Roku 1920 však byly vinohrady napadeny plísní a vinice již nebyly obnoveny. Roku 1938 hrad zkonfiskovali Němci. V roce 1945 se hradu ujal Max Lobkovic. Ve vlastnictví Lobkowiczů hrad zůstal až do roku 1953. Tehdy ho převzal Československý stát. Až do roku 1956 stál v místech dnešního parkoviště poplužní dvůr a statek. Tehdejší prezident se rozhodl hrad navštívit a protože se nikde nenacházelo vhodné parkoviště pro vládni auta. byl na statku uměle založen požár. Statek vyhořel a zbytky budov byly strženy Roku 1992 byl Střekov v restituci navrácen Lobkowviczům.
Hrad Střekov v dnešních dobách tvoři neoddělitelné panorama Ústí nad Labem. Jeho 17 metrů vysoká věž tyčící se na vrcholu skály 100 metrů nad řekou Labe tvoři dominantu okolí.