Český Šternberk

Gotický hrad Český Šternberk byl postaven na skalnatém ostrohu nad řekou Sázavou v 1. polovině 13. století, zřejmě kolem roku 1240. Založil ho zřejmě Zdeslav z Divišova a podle rodového erbu s osmicípou hvězdou, německy Stern, ho pojmenoval „Hvězdný hrad“, tedy Sternberg.

Ve 14. století byl hrad významně přestavěn a byl vylepšen jeho obranný systém. Na severu hradního areálu byla postavena třípatrová předsunutá věž spojená se samotným hradem hradbou.

Po polovině 15. století bylo rozšířeno a zmodernizováno hradní opevnění. Hrad tehdy spravoval Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který byl poručíkem Petra Holického ze Šternberka. Jelikož Zdeněk se zúčastnil odboje proti králi, byl hrad v roce 1467 hrad vojskem krále Jiřího z Poděbrad dobyt a pobořen. Král Vladislav II. Jagellonský ho Petru Holickému ze Šternberka vrátil zpět až v roce 1479. Po roce 1479 tedy došlo k dalším úpravám opevnění hradu. Nejzásadnější byla výstavba válcové věže v jižní části hradu a mohutné předsunuté bašty na nejvyšším bodě táhlého skalnatého hřebenu jižně od hradu. Hrad získal také dvě podkovovité bašty a úzký parkán.

Roku 1627 byl hrad vypleněn vzbouřeným lidem. Po třicetileté válce byly přestavěny převážně hradní interiéry. Po roce 1664 byl hrad přestavěn Václavem Jiřím Holickým ze Šternberka.

Posledním členem rodu Holických ze Šternberka byl Jan Václav, který zemřel roku 1712. Jeho dcera Anna Amálie se provdala za Jana Maxmiliána z Götzenu, který hrad vlastnil až do roku 1748, kdy zemřel, Po jeho smrti hrad přešel do rukou jeho dcery Marie Barbory. V roce 1751 byl v předhradí u severní hradní zdi dokončen takzvaný Dolní či Nový zámek. Od roku 1760 hrad vlastnil Jan Čejka z Olbramovic. Na sklonku 18. století, roku 1795, hrad získali Hirschové ze Šternfeldu, kteří ho nechali upravit.

Od roku 1811 pak hrad patřil Somsičům ze Švardu. Roku 1829 byl na jihu hradního areálu postaven kamenný most přes příkop a vstupní brána. Roku 1841 koupil od tehdejšího majitele Adolfa Somsiče hrad hrabě Zdeněk ze Šternberka, čímž se hrad dostal zpět do rukou Šternberků.

Filip, syn Zdeňka ze Šternberka, provedl v letech 1904 – 1905 důkladnou opravu hradu. Zdeňkův vnuk Jiří Douglas pak v jižní věži zřídil kapli sv. Jiří. Roku 1949 byl hrad Šternberkům zkonfiskován a vrácen do rukou Šternberků byl až v roce 1992. Novým majitelem hradu se tehdy stal Zdeněk ze Šternberka, syn Jiřího Douglase.

Vstup do hradu vede z údolí potoka. Do hradu se vstupuje přes předhradí, které má téměř lichoběžníkový tvar. Vzniklo zřejmě již při výstavbě hradu, ale zde stojící takzvaný Nový zámek je barokní a pochází až z 18. století. Severní část předhradí tvoří parkán a severně od předhradí stojí na skále hranolová předsunutá strážní věž.

Jižně od předhradí u vstupu do hradu stávala válcová věž, na jihu se nacházela hranolová věž. Obě se později staly součástí hradního paláce. Východní část areálu vyplňoval dlouhý hradní palác a na západě stála hradní zeď. Nyní je jádro hradu tvořeno podlouhlým horním hradem tvořeným mohutnou třípatrovou hradní budovou s malým centrálním nádvořím.

Jižní čelo hradního paláce chrání samostatně stojící válcová věž, která střeží také jižní vstupní bránu a kamenný most přes hradní příkop.

Asi 200 metrů jižně od hradu se nachází pozdně gotická hranolová věž s břitem obehnaná štítovou hradbou a nazývaná Hladomorna. Místnost nacházející se v jejím přízemí byla kdysi přístupná pouze otvorem ve stropě a zřejmě tedy jako hladomorna opravdu sloužila.

Při prohlídce interiérů je možné spatřit jídelnu, kapli sv. Šebestiána, knihovnu, snídaňový pokoj, pracovnu, rytířský sál, lovecký či žlutý salón.