Rožmberk

Hrad Rožmberk byl založen na obchodní cestě vedoucí z Českého Krumlova do Lince. Poprvé je písemně doložen jako majetek Voka z Prčice roku 1250. Hrad sestával z věže umístěné v nejvyšším místě ostrohu a paláce obehnaného hradbami s příkopem. Byl pojmenován podle pětilisté růže, kterou měl Vok v erbu. Původní německý název Rosenberg byl počeštěn na Rožmberk. Také Vok se začal psát z Rožmberka. Brzy se hrad stal střediskem panství. Dědicem majetku se stal Vokův syn Jindřich.
Sídlem Rožmberků se stal Český Krumlov, ale hrad byl stále rozšiřován. Po roce 1310 nechal Jindřichův syn Petr pod původním „horním“ hradem postavit „dolní“ hrad. Oba hrady byly spojeny padacím mostem. Po smrti Petra spravovali hrad jeho synové Jan, Jošt, Oldřich a Petr. Jako poslední z nich zemřel roku 1390 Oldřich. Po něm převzal majetek jeho syn Jindřich.
Jindřich vedl válku proti husitům, na kterou si vzal půjčku od Reinprechta z Walsee. Jako zástavu mu do roku 1420 postoupil panství s hradem. V držení rodů Walsee zůstal Rožmberk do roku 1456. Poté ho převzal zpět Jindřich z Rožmberka, ale brzy se dostal do zástavy Janu Popelu z Lobkovic. V roce 1469 hrad dobyl Zdeněk ze Šternberka a hrad postoupil Janovi z Rožmberka. Janovým nástupcem byl jeho syn, který vyplatil Lobkovicím zástavu. Roku 1477 byl hrad obsazen rakouskou posádkou, ale Jindřich ho dobyl zpět. Když zemřel, na hradě vládli jeho bratři Petr a Vok. Podle poslední vůle se měl jejich nástupcem stát Jan Holický ze Šternberka, ale po různých sporech se jím stal Vokův syn Jindřich. Nástupci Jindřicha byli jeho bratři Jan, Jošt a Petr.
Roku 1522 vypukl ve městě požár, který zasáhl i horní hrad. Ten celý vyhořel, zničeno bylo vše kromě věže Jakobínky. Posledními rožmberskými majiteli byl Petr Vok a Vilém. Vilém nechal roku 1556 změnit vnitřní dispozici hradu, celý hrad byl opraven a na fasády byly naneseny renesanční sgrafity.
Po roce 1600 se majitelem stal synovec Petra Voka Jan Zrinský. Za něj byl hrad opět upraven. Když Jan roku 1612 zemřel, zdědil panství Jan Jiří ze Švamberka. Ten již rok poté zemřel a hrad připadl jeho synovi Petrovi. Petr se však zúčastnil stavovského povstání a proto mu byl majetek zabaven. Rožmberk si vyžádal císařský generál Karel Bonaventura Buquoy. Jeho následníci hrad průběžně udržovali a opravovali.
Až v letech 1840 – 1857 za vlády Jiřího Jana Buquoye byla provedena celková přestavba hradu. Věž byla zvýšena a ozdobena cimbuřím, byly přistavěny arkýře, upraven Rožmberský pokoj a vybudováno schodiště. Veškeré úpravy se protáhly až do roku 1870, protože k hornímu hradu byla přistavěna nová obytná budova stávající renesanční křídlo bylo upraveno. Během úprav byl také v blízkosti horního hradu založen menší park s výhledy do údolí.
V majetku rodu Buquoyů zůstal hrad až do roku 1945, kdy jim byl konfiskací odebrán a zestátněn. V současnosti je hrad ve správě Památkového ústavu České Budějovice.
V současné době je nejstarší částí hradu gotická věž Jakobinka, která se nachází v areálu horního hradu. Horní hrad je jinak tvořen jednou hlavní budovou, ve které se v současnosti nacházejí ubytovací prostory.
Hlavní budovou dolního hradu je dvoupatrová budova. Má nepravidelnou dispozicí uzavřené nádvoří. Na severní straně stojí dlouhá Křižácká galerie, na jižní straně původní palác, na východní straně příčný trakt s jehlancovitou věží a na západní straně vysoká hranolovitá věž zakončená cimbuřím.
Na hradech a zámcích, které v minulosti patřili Rožmberkům, se často zjevuje Bílá paní. Také panství hradu Rožmberk je střeženo. Jedná se Perchtu z Rožmberka, dcer Oldřicha II. z Rožmberka, která žila v letech 1429 – 1476. Za nocí prochází hradem a barvou svého šatu oznamuje blížící se události. Černý oděv znamená tragické události, bílá barva přináší dobré zprávy. Naposledy byla viděna za 2. světové války, kdy vyjadřovala nesouhlas s nacistickou vlajkou umístněnou na věži. Její obraz visí v jedné z komnat a je k vidění při prohlídce hradu. Součástí prohlídky je také návštěva Rožmberského sálu, ve kterém jsou připomenuti vladaři tohoto rodu.