Houska
Na místě hradu Houska stávalo již okolo roku 878 dřevěné hradiště Housek, které nechal postavit vévoda Pšovan Slavibor.Samotný hrad Houska byl postaven mezi léty hrad založen v dekádě 1270 – 1280 Přemyslem Otakarem II. Od Václava II. se pak hrad dostal do majetku Hynka z Dubé. Dle jiné verze však hrad nechal postavit v letech 1280 – 1290 právě Hynek. Hrad byl ze tří stran obklopen strmými skalisky. Přístup do hradu vedl z jediné možné strany – z jihu. Přístupová cesta vedla na předhradí s hospodářskými budovami, jehož bezpečnost chránil příkop a zeď. Cesta dále pokračovala přes příkop branou, která byla střežena hranolovou věží, do vnitřního hradu. Průjezdem se dále vstupovalo na vnitřní nádvoří, které bylo ze všech stran obklopeno hradními budovami. Pozoruhodná byla především vysoká jednolodní kaple.
Hrad se poprvé připomíná roku 1316. Tehdy je jako majitel hradu uváděn syn Hynka z Dubé Hynek, který spolu se starším bratrem Hynkem Berkou ručil králi Janu Lucemburskému za smír s Jindřichem z Lipé. Po smrti mladého Hynka přešel veškerý majetek na Hynka Berku z Dubé. Po smrti jeho nejmladšího syna Hynka, který se později nazýval také Jindřich Jednooký, připadl hrad jeho třetímu synovi Jindřichovi.
Jelikož Jindřich byl jedním z mála, kdo se zdržel aktivit souvisejících s husitskými válkami, zůstal jeho majetek bez škod. Roku 1430 byl majitelem Housky starší z jeho synů Hynek nazývaný také Jindřich, který již o dva roky později prodal panství Janovi ze Smiřic. Ten byl tehdy ještě chudým šlechticem. Jeho slávu a bohatství mu přinesly až husitské války. Díky spojenectví mu král Zikmund potvrdil držení statků. Sláva Jana Smiřického klesala tak, jak rostla moc Jiřího z Poděbrad. Tajný list, který Jan Jiřímu poslal, se dostal do rukou protivníků, Jan byl obviněn ze zrady a 7. září 1453 popraven. I přes zradu však Houska zůstala v majetku Smiřických.
Janův syn Jan prodal Housku roku 1502 Václavu Hrzánovi z Harasova. Po jeho smrti získal hrad jeho nejmladší syn Tobiáš. Když roku 1570 zemřel, zdědil majetek jeho syn Václav. Po smrti Václava roku 1584 se pak majitelem hradu stal jeho syn Tobiáš. Hrzánové nechali Housku v letech 1584 – 1590 přestavět na renesanční zámek. Došlo k mnoha rozsáhlým úpravám včetně nahrazení oken, kleneb, přestavby kaple, úpravy stěn a fasády a mnohého dalšího. Tobiáš však roku 1594 Housku prodal úředníku z Doks Damiánu z Pejcldorfu. Bohužel však brzy zemřel.
Vdova Bohunka dlouho bojovala s dluhy, ale nakonec ho roku 1616 prodala Václavu staršímu Berkovi z Dubé. Po bitvě na Bílé hoře mu však byl majetek zkonfiskován a panství s hradem v roce 1622 koupil Adam mladší z Valdštejna, který ho obratem vyměnil s Albrechtem z Valdštejna. Roku 1634 byl Albrecht z Valdštejna zavražděn a Houska připadla Janovi Böckovi, Hypolitě z Hofkirchenu a Veronice ze Sulzu na úhradu jejich pohledávek. Společné vlastnictví bylo spíše na škodu a proto roku 1636 zůstaly majitelkami pouze Hypolita a Veronika. V polovině 17. století hrozilo hradu zboření kvůli jeho údajné zchátralosti, ale nakonec byly roku 1658 zbořeny pouze hradby, bašty, věž a také poplužní dvůr, jehož zdivem byly zasypány příkopy. Různí majitelé si panství dělili po celý zbytek 17. století. Roku 1699 spravoval panství hrabě Altman.
Od hraběte koupil o rok později Housku Jan Vilém Kounic. Zámek pak nebyl obýván a byl jen nouzově udržován.
Roku 1823 dal Vincenc Karel Kounic zámek opravit v renesančním stylu. Majetkem Kouniců zůstal zámek až do roku 1897, kdy ho získala princezna Hohenlohová.
Ta zemřela roku 1918 a panství zdědila hraběnka Eleonora Andrássyová. V roce 1924 od ní zámek koupil Josef Šimonek, prezident Škodových závodů. V letech 1929 – 1930 proběhla rekonstrukce zámku a byly zrestaurovány zbytky gotických maleb. Do roku 1939 byla Houska využívána jako letní sídlo Šimonkových, do roku 1945 pak zámek používala německá armáda a od roku 1950 zde byl umístněn archiv Státní knihovny v Klementinu. Na začátku 90. let 20. století byl hrad předán Instavu Praha a v restituci navrácen zpět do rukou dědiců pana Šimonka. Brzy poté byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce.
