Radobýl

Radobýl je 399,4 metrů vysoký osamělý čedičový vrch ležící na pravém břehu Labe v Českém středohoří asi 3 kilometry západně od Litoměřic. Již v dávné minulosti měla hora kultovní význam nebo sloužila jako signalizační stanice, protože archeologické nálezy zde odhalily pravěkou i slovanskou keramiku. K roku 1358 je doložena gotická kaple na jihovýchodním úbočí hory. Jméno Radobýl je poprvé zmiňováno roku 1359, kdy Karel IV. tento vrch daroval obyvatelům Litoměřic, aby zde založili vinice. Jejich zbytky jsou dodnes patrné. Roku 1622 byl na vrcholu hory vztyčen dřevěný kříž. Zmiňovaná kaple byla v roce 1672 obnovena, ale na konci 18. století zchátrala.
Horu často navštěvoval Karel Hynek Mácha. Při jedné takové návštěvě 27. října 1836 při tvorbě básně spatřil v blízkosti Litoměřic požár. Mácha utíkal pomoci hasit požár, ale dlouhý běh a vysilující práce mu přivodily nachlazení, kterému 6. listopadu téhož roku podlehl. V roce 1842 byl na kopci vysázen les.V roce 1860 byla na místě původní kaple postavena nová kaple sv. Mikuláše a o dva roky později byl na vrcholu hory vztyčen nový železný kříž, který však byl ve své historii mnohokrát zasažen bleskem.
Severně od Radobýlu pod návrším Bídnice vznikl také lom vápence. Na jeho místě zřídili nacisté na jaře roku 1944 podzemní továrnu Richard, ve které se vyráběly součásti pro vojsko. Továrna sloužila jako pobočka koncentračního tábora Flossenbürg a pracovalo zde přes 15.000 politických vězňů. Asi třetina z nich zde přišla o život. V dubnu roku 1945 zde bylo dokonce postaveno krematorium. Části podzemních chodeb byly od roku 1964 využívány jako úložiště radioaktivního opadu. Dne 14. října 1966 byl vrch Radobýl vyhlášen chráněným přírodním výtvorem a 20. ledna 1969 chráněným přírodním nalezištěm. Ve vichřici roku 1984 se kříž na vrcholu hory zřítil. V roce 1992 byl na jeho místě vojenskou helikoptérou osazen nový masivní železný kříž. V témže roce byla sloučena obě samostatná chráněná území a označena jako Chráněná přírodní památka o rozloze 4,88 hektaru.
Lom na severním úpatí Radobýlu horu značně poškodil, ale odkryl její stavbu. Odkryl čedičovou skálou se sloupcovitou odlučností, ve které jsou patrné dva po sobě jdoucí výlevy sopečného magmatu. Starší je dobře patrný v pravé dolní části lomu, mladší výlev téhož magmatu s výrazným spirálovým uspořádáním sloupců je nejlépe patrný uprostřed. V jižním svahu se nachází přes 10 metrů dlouhá pseudokrasová jeskyně, která vznikla sesouváním svahu směrem k Žalhosticím. Radobýl je protkán asi 30 kilometry chodeb, které jsou pozůstatkem továrny. Některé jejich části byly využívány pro uskladnění radioaktivního odpadu, ale většina chodeb je již zavalená.
V severní části hory vyrůstá křivatec pomořanský a jižní a jihozápadní svahy jsou porostlé travinnou vegetací skalní stepi. Na území hory roste také bělozářka liliovitá, divizna brunátná, modřenec tenkokvětý, kozinec bezlodyžný, silenka paušnice, různé koniklece a břichatkovité houby. Rostla zde také kriticky ohrožená pískavice thesalská, která však v posledních letech nebyla spatřena. Chráněné území obývají četné druhy měkkýšů a motýlů, například otakárek fenyklový nebo otakárek ovocný.
Z vrcholu hory se nabízí kruhový rozhled na Litoměřice, za dobré viditelnosti je vidět Bezděz, Ještěd i Krkonoše. Jako na dlani jsou zde četné kopce Českého Středohoří, na západě mimo jiných Kletečná, Lovoš a Milešovka. Na jihozápadě leží Žernosecké jezero, na jihu se rozkládá rovina s dominantním Hamburkem a kruhový rozhled uzavírá Terezínská kotlina v pozadí s Řípem.
Hora je přístupná po žlutě značené turistické stezce, které vede z Litoměřic na Žalhostice. Pro přístup na samotný vrchol je nutné odbočit ze stezky a vystoupat úzkou pěšinou.