Milešovka

Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří. Jedná se o horu kuželovitého tvaru, která vznikla sodalitickým trachytem. Je tvořena znělcem a vznikla v hlavní fázi třetihorní vulkanické činnosti. Dosahuje výšky 836,6 metru a okolní terén převyšuje až o 400 metrů. Její svahy mají sklon až 30° a jsou porostlé přirozeným lesním porostem, který je tvořen především břízami, buky, duby, javory a lipami. Větve smrkového porostu ve vrcholových partiích hory jsou formovány do takzvaných bajonetových a vlajkových tvarů, ale kvůli imisím je tento přírodní úkaz téměř zničen. Bezlesé části hory jsou tvořeny na jihozápadním úpatí skalní stěnou Výří skály, skalními výchozy a sutěmi. Nachází se zde také mnoho cenných rostlin, mezi něž v minulosti patřil především Jazýček kozí. Vyskytuje se zde také řada chráněných druhů živočichů. Průměrná rychlost větru na vrcholu hory je 28 metrů za sekundu a úplné bezvětří na jejím vrcholu nastává průměrně pouze 8x do roka. Milešovka je tak největrnějším místem České republiky. Německy se jmenuje Donnersberg, což znamená Hromová hora. Nejvíce bouřek na našem území je totiž právě na Milešovce. V okolí hory se nachází řada hnědouhelných lomů, tepelných elektráren a dalších průmyslových podniků, které negativně ovlivňují zdejší ovzduší.
Vrchol Milešovky byl navštěvován již v mladší době kamenné. Hora pravděpodobně měla v období pravěku kultovní význam.
Do roku 1819 je datován první známý výstup cestovatele Alexandera von Humboldta v doprovodu pruského krále Friedricha Wilhelma III. na Milešovku. Roku 1820 získal hostinský Anton Weber z Velemína za podpory českého místodržitele hraběte Chotky povolení založit na vrcholu Milešovky malý hostinec. Byl postaven z větví a roští a pro případné nocležníky nabízel také mechová lůžka. Byl proto často nazýván Mechová chýše. V dalších letech byla hospůdka rozšířena na dvě jídelny, prostor pro tanec, několik chat, malý obchod a kapličku. Ve 40. letech 19. století byla na Milešovce postavena vysoká kamenná rozhledna. Roku 1874 byla na svazích Milešovky objevena nejvzácnější evropská orchidej Jazýček kozí.
V roce 1903 rozhodl teplický horský spolek Gebirgsverein z podnětu Reginalda Czermack-Wartecka o postavení meteorologické observatoře prvního řádu s vyhlídkovou věží pro turisty, která byla vysoká 18 metrů a nabízela desetimetrový vyhlídkový ochoz. Dne 25. února 1903 byl vybrán návrh J. Hocka. Její výstavba byla dokončena o rok později a již 1. ledna 1905 bylo zahájeno nepřetržité meteorologické pozorování. V dalších letech se Milešovka stala častým cílem turistů a roční návštěvnost dosáhla až 15.000 lidí. Zdejší restaurace se proto postupně přeměnila na turistický hotel s kapacitou 45 lůžek. Observatoř v té době byla ve správě Německé univerzity v Praze a získala evropský věhlas. Roku 1917 došlo k malé přestávce v meteorologickém pozorování. V té době byl ředitelem observatoře prof. dr. Rudolf Spitaler, který tuto funkci vykonával až do roku 1929. Roku 1939 byla observatoř začleněna do meteoslužby Wehrmachtu a přístup na věž byl pro veřejnost uzavřen. Během 2. světové války také došlo k druhé malé přestávce v meteorologickém pozorování. V roce 1945 přebrala observatoř Univerzita Karlova v Praze. Věž zůstala pro veřejnost nepřístupná a ostatní objekty nebyly dále udržovány a přestože byly využívány, chátraly. Po založení Československé akademie věd roku 1953 přešla observatoř do jejího Geofyzikálního ústavu a v roce 1964 do Ústavu fyziky atmosféry. Roku 1969 byly ukončeny poslední služby pro turisty a budovu zrušené restaurace převzala armáda. Všechny stavby rychle chátraly, z vrcholu hory se stala skládka a místa přirozeného výhledu začala zarůstat. Po roce 1990 se dokonce i činnost observatoře dostala do obtížné situace, po roce 1995 přišlo první zlepšení a v následujících letech byla observatoř vybavena moderním zařízením. Jediná v České republice byla zařazena mezi referenční observatoře evropského programu pro sledování změn klimatu. Roku 1997 zahájila činnost obecně prospěšná společnost Milešovka a byl sestaven dlouhodobý rozvojový plán Sanace a revitalizace vrcholu Milešovky. Byly vysekány náletové dřeviny, odstraněn odpad, zřízeno veřejné ohniště, pořízeny informační tabule a piknikové stoly, upraveny přístupové cesty. Došlo k demolici bývalé noclehárny, v omezené provozu začal fungovat bufet a po šedesáti letech byla roku 1998 zpřístupněna věž observatoře, která je v současnosti nejstarší meteorologickou observatoří v České republice. Její nákladní obsluhu zajišťuje průmyslová lanovka vybudovaná na severním svahu hory.
Ze samotného vrcholu Milešovky je přirozený výhled k jihu a východu, ale nezapomenutelné zážitky nabízí panoramatický ochoz meteorologické stanice. České středohoří je odtud jako na dlani, ale za dobrých podmínek je k vidění také Ještěd, Krkonoše, Krušné hory nebo Šumava. Za mimořádně ideálních podmínek jsou odtud vidět i špičky Alp, které jsou vzdálené přes 300 kilometrů!