Černá hora

Výška hory je 1299 m. n. m., roční úhrn srážek se pohybuje kolem 1.400 mm, sněhová pokrývka zde přetrvává od listopadu do května a místy bývá vysoká až tři metry. Průměrná roční teplota dosahuje hodnoty cca +2°C.
Přesné datum zahájení stavby lanové dráhy Janské Lázně – Černá hora se nedochovalo. Je známo jen to, že 19. května 1927 schválila ministerská rada finanční účast tehdejšího ministerstva železnic na podniku 51% akciového kapitálu. V té době již probíhala úřední jednání a o měsíc později bylo schválenému projektu uděleno stavební povolení. Většina pozemků, na nichž se lanovka budovala, patřila hraběti Černínovi z Maršova. Začátkem srpna 1927 bylo započato se stavbou pomocné vojenské lanovky pro dopravu stavebních hmot a byly zahájeny zemní práce a dovoz stavebního materiálu. Pomocná vojenská lanovka, která pracovala až do 27. 10. 1928 odvezla od dolní stanice veškerý stavební materiál a konstrukce na místo určení. Vlastní stavbu prováděly současně dvě firmy. Firma „Wayn a Freytag Franfurkt nad Mohanem“ filiálka Brno prováděla veškeré stavební práce a firma „František Wiesner, strojírna Chrudim“ (dnešní Transporta Chrudim) stavěla strojní a ocelové konstrukce. Pracovalo se maximálně intenzivně, za jakéhokoli počasí, s průměrným počtem 105 dělníků. Pouze u výše položených podpěr se objevily problémy s vodou – podpěry totiž stály na rašelinné půdě. Betonování patek podpěr bylo přerušeno jen při mrazech pod -18°C, při teplotách vyšších se běžně betonovalo pod přístřešky z chvojí, pod kterými se topilo koksem v ocelových koších nepřetržitě po dobu tvrdnutí betonu. Ocelová konstrukce podpěr byla v částečně smontovaném stavu dopravována pomocnou lanovkou na příslušné staveniště podpěry, tam byla každá podpěra vleže snýtována a pomocí dřevěných nebo ocelových pomocných stožárů a ručních rumpálů vztyčena na patky. V budově horní stanice byl umístěn pohon a strojovna lanové dráhy, v dolní stanici napínací zařízení lan. Dřevěná nadstavba budovy dolní stanice byla po požáru založeném prchajícími okupanty znovu postavena v roce 1945. První nosná lana o váze 42 tun byla vyrobena firmou „Westfálský drátěný průmysl“ v Hammu, byla dopravena speciálními vagóny na nádraží ve Svobodě nad Úpou. Protože by most přes řeku Úpu ve Svobodě nad Úpou tuto zátěž neunesl byla cívka s lanem vyzdvižena na ocelovou kozu a na druhé straně mostu byla postavena prázdná cívka. Za pomoci ručních rumpálů bylo lano přes most převinuto na druhou stranu, poté byla na osu cívky s lanem nasazena speciální transportní kola, cívka byla zapřažena za dva dělostřelecké traktory a tažena po silnici do Janských Lázní. Kabiny byly vyrobeny v České Lípě, měly hliníkovou konstrukci, uvnitř byly obloženy mahagonovým obkladem. Prvním správcem lanové dráhy byl Ing. Hendrych. Do zahájení bylo provedeno celkem 180 zkušebních jízd. Oficiální zahájení provozu bylo dne 31. 10. 1928 za účasti pana ministra železnic a zástupců úřadů a korporací.
Stavba nové oběhové kabinové lanovky byla zahájena terénními úpravami pro budovy a parkoviště. K dopravě materiálu na horní stanici byla částečně využívána i původní lanová dráha. Základy jedenácti podpěr lanové dráhy jsou železobetonové. Pokud byly v nepřístupných místech, prováděla se betonáž pomocí vrtulníku. V horní stanici (1.260 m. n. m.) je umístěna strojovna a pohon lanové dráhy, dolní stanice (694 m. n. m.) obsahuje napínací zařízení lan – převýšení lanové dráhy je 566 metrů a její délka 2.303 metrů. Dne 1. března 1980 byla lanová dráha uvedena do provozu. V roce 1992 proběhla částečná rekonstrukce lanové dráhy. Na obou stanicích byly instalovány automatické posuny kabin firmou Girak. Původní kabiny byly nahrazeny novými čtyřmístnými od firmy Swoboda. Jejich počet je 56. Přepravní kapacita je 580 osob za hodinu rychlostí 3,6 metru za sekundu. Jízda trvá 10,4 minut. V roce 1996 proběhla privatizace lanové dráhy. Od 1. 7.1996 se stala vlastníkem a současně provozovatelem lanové dráhy společnost MEGA PLUS s. r. o. se sídlem v Janských Lázních.
Rozhledna Panorama stojící na vrcholu Černé hory je sloup původní lanové dráhy ve vzdálenosti 100 metrů od horní stanice současné lanovky, směrem k lyžařskému vleku Anděl. Ve výšce 21 metrů se nachází vyhlídková plošina, odkud se nabízí krásný kruhový pohled do kraje a na Krkonoše. Na konstrukci rozhledny je umístěna panoramatická kamera.
V plochém sedle mezi Černou a Světlou horou vzniklo zhruba na 60 ha největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Největší hloubka (mocnost) Černohorského rašeliniště je až dva a půl metru a celkový objem rašeliny je cca 420.000 m3. Černohorské rašeliniště a jeho bezprostřední okolí patří do I. a II. zóny, které nahradily předchozí rezervace a kde platí přísnější omezení činnosti člověka. Správa Krnapu zde vybudovala asi 4,5 km dlouhou naučnou stezku s několika panely. Tyto lesní rašeliniště se oproti rašeliništím nelesním vyznačují např. větším výskytem suchopýrů a ostřic. Z botanických zajímavostí zde můžete najít Kyhanku sivolistou, Brusnici sivou a kostrbatou, Šichou oboupohlavnou, Suchopýr pochvatý a úzkolistý, Blatnici bahenní, Sítinu níťovitou, fauna je zde zastoupena např. Bruslařkou obecnou, Ještěrkou živorodou, Skokanem hnědým, velmi vzácně i Tetřevem hlušcem. Tato lokalita je rovněž známým říjištěm jelenů.