Praděd

Mohutná kupa Pradědu je se svojí výškou 1.492 metrů pátou nejvyšší horou naší republiky a zároveň nejvyšší horou Moravy. Vrchol hory je tvořen málo odolnou muskoviticko-chloritickou rulou. Při stavebních pracích byly v minulosti nalezeny krystaly vzácného nerostu anatasu. Vrchol hory byl vyhlášen roku 1955 přírodní rezervací, která je součástí velkoplošné státní přírodní rezervace Praděd. Rezervace má rozlohu 2.031 hektarů. Hranice lesa zde končí asi v 1.400 metrech nad mořem, samotný vrchol je proto až nad hranicí lesa. Největší plochu zdejší rezervace zaujímají horské smrčiny – jak přirozené porosty, tak uměle založené. V oblasti se také vyskytuje například hořec tečkovaný, jeřábník alpský, řeřišnice rýtolistá, vrba bylinná nebo zvonek okrouhlolistý sudetský. Zcela unikátně se zde vykytuje také vrba laponská. Průměrná roční teplota je zde pouze 0,9 stupně Celsia.
Nejstarším svědkem minulosti, kterého najdeme na vrcholku Pradědu, je trojmezní mramorový hraniční kámen z roku 1721. Je ozdoben znakem Řádu německých rytířů, mitrou Vratislavských biskupů a Žerotínským lvem (znakem velkolosinského panství). Najdeme ho stojící osamoceně u silnice a Praděd.
Již od 2. poloviny 19. století byl vrch Pradědu oblíbeným výletním cílem návštěvníků Jeseníků. Roku 1881 byla ve městě Jeseník ustanovena organizace turistů Moravskoslezský sudetský horský spolek. Spolek nejprve stavěl a upravoval turistické stezky, zřizoval útulny a poté zahájil výstavbu horských chat. Koncem 19. století započal spolek s výstavbou kamenných rozhleden na vybraných vrcholech hor. První snahy o stavbu rozhledny na Pradědu se objevily již roku 1881, ale o stavbě bylo rozhodnuto až v roce 1897. Spolek požádal o souhlas se stavbou vlastníky pozemků a poté byla vyhlášena veřejná sbírka.
V 1. polovině roku 1903 bylo vydáno rozhodnutí, kterým byla stavba rozhledny Habsburgwarte, takzvané Stráže Habsburků, definitivně povolena. Výstavba byla podmíněna také zbudováním značených přístupových cest. Definitivně byla stavba schválena dne 20. srpna 1903. Výstavba rozhledny byla zahájena 30. června 1904. Nejprve byla upravena příjezdová cesta. Voda na stavbu byla brána z blízkého pramene, kámen pocházel z Tabulových skal v blízkosti dnešní Švýcárny. Po roce stavby měla věž teprve 2 metry, roku 1906 pouze 22 metrů a zbylých 10 metrů mělo být dostavěno roku 1908. Stálý nedostatek financí a neustálé opravování věže, která byla neustále narušována nepříznivým počasím, dostavbu věže neustále protahovaly. Stavba byla zkolaudována až v červenci roku 1912. Jednalo se o kamennou věž v duchu starého gotického hradu o výšce 32,5 metru a šířce 14,5 metru. Uvnitř věže se nacházela restaurace, pokoje pro turisty a sedmé patro sloužilo jako ochoz pro rozhlednu. Pokoje však byly pro velkou vlhkost zcela neobyvatelné. V roce 1923 byla rozhledna z bezpečnostních důvodů uzavřena. Poté byla při rekonstrukci věž vysušena a také byla vyměněna shnilá okna. Roku 1925 byla věž slavnostně otevřena. Tehdy se již jmenovala Altvaterwarte. Na počátku 40. let byla totálně nasazenými českými dělníky a polskými a ruskými zajatci postavena vedle rozhledny Poštovní chata. Když začala chata po válce složit turistům, nebyl již nikdo, kdo by se rozhlednu staral, protože Sudetoněmecký spolek zanikl. Zchátralé věže se po roce 1951 ujal Turista Praha. Původním plánem byla oprava rozhledny do původního stavu snesením horní části a vybudováním nové konstrukce. Dalším plánem bylo odstřelení horní části a postavení nové, nakonec však věž měla být pouze opravena. Střechou a okny do rozhledny zatékalo, ve zdech byly až 6 centimetrů široké trhliny. Roku 1957 byla proto věž uzavřena. Dne 3. května 1959 měly být zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce, den předtím se rozhledna zřítila. Na Pradědu zůstala pouze Poštovní chata s restaurací a meteorologickou stanicí. Rozmach televizního vysílání přinesl nutnost výstavby televizního vysílače. Nejprve byla postavena dřevěná konstrukce, která však již brzy pro vysílání nestačila. Nejprve byla zbudována asfaltová silnice z Ovčárny na Praděd. V roce 1968 byla zahájena výstavba vysílače, který měl tvarem připomínat startující kosmickou loď. Dokončení stavby bylo plánováno na rok 1977, ale extrémní podmínky stavbu opět o několik let protáhly. Po dokončení stavby byl stržen původní dřevěný vysílač i Poštovní chata. Základnu 162 metrů vysokého vysílače tvoří tři nohy. Jedna z nich slouží jako energietický uzel, druhá pro potřeby radiokomunikací a ve třetí se nachází restaurace s hotelem. Ve výšce 80 metrů je prosklená kruhová vyhlídka, na kterou lze vyjet výtahem. Špička vysílače je nejvyšším bodem na území České republiky.
Pod vrcholem Pradědu se nachází nejvýše položené ly-žařské středisko na území naší republiky. Lyžařské terény se rozkládají v nadmořské výšce nad 1.300 metrů.