Troja
Trojský zámek v Praze si nechal vystavět jako letní sídlo hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. Zámek vystavěl podle projektu burgundského architekta Jeana Baptisty Matheye S. Carlone, třebaže ten při svých návrzích nepochybně musel respektovat již rozestavěný půdorys podle původního plánu architekta G. D. Orsiho. Stavba byla zahájena v roce 1679. Stavba byla ukončena roku 1685, ale další úpravy interiéru a zahrady pokračovaly ještě na počátku 18. století.Trojský zámek je rozlehlý soubor staveb. Celý areál tvoří komplex několika budov – zámku, hospodářských stavení, dvou oranžérií a rozsáhlá barokní zahrada. Zámek je trojkřídlý, hlavní budova je třípatrová, střední křídlo a věžičky v obou bočních křídlech jsou dvoupatrové. Stavbě dominuje zahradní průčelí s monumentálním dvouramenným schodištěm vedoucím do 1. patra. Schodiště se stavělo až do roku 1703. Jeho bohatou sochařskou výzdobu po roce 1685 zahájili drážďanští sochaři Jan Jiří a Pavel Heermann. Plastiky představují mytologické náměty – olympské bohy a Gigantomachii.
Zahrada vznikala současně se zámkem. Klasická barokní zahrada byla geometricky členěna a měla nádvoří, květinový parter, oranžérii, štěpnici, bludiště z habrového stromoví, terasy s barokovými bustami a vázami.
Zámek je tvořen zámeckými pokoji, velkým sálem a zámeckou kaplí. Interiéry zámku jsou ve stylu raného baroka. Hlavní sál zámku prostupuje dvě patra budovy a je vyzdoben nástropní a nástěnnou malbou od holandského malíře Abrahama Godyna, která oslavuje habsburskou dynastii. Nástěnné a nástropní malby jsou od Jana Marchettiho a jeho syna Františka, jiné zdroje za autory uvádějí bratry Francesca a Giovanniho Marchettiovy. Výzdoba čerpá náměty z antické mytologie a dále v bočních místnostech oslavuje stavebníky zámku. Abraham Godyn je také autorem fresek v zámecké konírně. Nástěnnou dekoraci posledních tří sálů zámku tvoří pozdější veduty čínské krajiny.
V letech 1977 – 1989 byla provedena zásadní regenerace areálu. Od této doby je zde umístěna stálá expozice českého malířství 19. století a dále historické kostýmy ze sbírek Uměleckého muzea. Nově instalovaná expozice, upomínající na dobu Marca Pola, přibližuje návštěvníkům dálný východ ve starých tiscích a mapách.
