ZOO Praha

Zoologická zahrada hlavního města Prahy leží na pravém břehu řeky Vltavy na území městské části Praha 7, v Troji.

První podnět k založení ZOO dal roku 1881 hrabě Sweerts-Spork. Roku 1891 vznikl výbor, který měl zřídit zoologickou zahradu v Královské oboře, ale tento návrh nebyl realizován. V roce 1899 byla z několika navrhovaných míst vybrána jako vhodná lokalita pro ZOO zahrada Kinských na Smíchově. K realizaci opět nedošlo.

Profesor Jiří Janda začal roku 1904 s přípravnými pracemi ZOO na Štvanici. Příprav ZOO se ujal také cestovatel Vilém Němec, který měl o podobě a umístění ZOO jiné představy než prof. Janda. Následné spory vznik ZOO oddalovaly. Roku 1906 byl prof. Janda městskou radou pověřen zřízením ZOO na Štvanici. Vznikly plány, rozpis financování, ale díky kritice dr. Němce k realizaci nakonec nedošlo. Jako novou lokalitu navrhoval Strahov.

Roku 1919 vznikla komise, která měla na starost přípravné práce.

V roce 1922 statkář Alois Svoboda věnoval státu část svých pozemků v Troji, z nichž 24 hektarů bylo vyhrazeno pro ZOO. To bylo pro umístění ZOO rozhodující. Dne 18. března 1923 byl prof. Janda ministrem školství pověřen zřízením ZOO v Troji. Hned zpočátku ocenil zdejší lokalitu, která má nízko položené údolí, přirozené skály, náhorní plošinu a je otočená jižním směrem. V následujícím roce byly zahájeny přípravné práce. Dne 22. června 1926 vzniklo družstvo Zoologická zahrada. První plány ZOO sestavil Karel Mašek. Po jeho smrti se projektu ujala kancelář Carla Hagenbecka v Hamburku, ale jejich návrhy byly nepoužitelné. Dalšími pracemi byl pověřen architekt Fuchs. V listopadu 1927 bylo dokončeno oplocení prvních 8 hektarů pozemku. V té době již profesor Janda měl ve své vile v Troji ubytováno mnoho budoucích obyvatelů ZOO.

V roce 1930 dostala ZOO od cirkusu Rebernigg lvici Šárku. V roce 1931 byla postavena hlavní budova u vchodu a velká Jandova voliéra dravců. Jako první se na území ZOO zabydlela vlčice Lotta. Dne 28. září 1931 byla ZOO otevřena prvním návštěvníkům. Tehdy se však ještě jednalo o staveniště. Postupně do ZOO přišli první koně Převalského, roku 1932 první tygři Bengali a Mitau, roku 1933 slon Baby, hroch Petr a nosorožec Max a v roce 1934 lachtani Batul a Hýta od herce Vlasty Buriana. V roce 1935 byl pod skálou postaven pavilon šelem. Roku 1938 začali zaměstnanci ZOO pořádat cirkusová představení. Od konce dubna 1939 pro ně byl využíván vypůjčený cirkusový stan. V srpnu se stal novým ředitelem RNDr. V. J. Staněk a od listopadu 1939 vedl ZOO MVDr. Jan Vlasák.

V roce 1940 byl postaven takzvaný statek. Roku 1941 postihla ZOO povodeň, která se dostala až do pavilonu šelem. Roku 1942 byl postaven dřevěný cirkusový stan. Také se podařilo odchovat první mládě ledního medvěda na světě, samičku Ilun. Roku 1944 přišla z nálety zničené ZOO v Berlíně hrošice Zuzana. Kromě ní z rozbombardovaného Berlína a Drážďan přišlo několik desítek dalších zvířat. Od 6. června do 18. července 1945 měl ZOO na starost Jaroslav Wolf. Po něm se ředitelé ZOO střídali v rychlém sledu. Od srpna 1946 do dubna 1947 ZOO vedl František Daneš, po něm až do února 1948 Antonín Turek, na další 4 měsíce to byl Karel Ješátko, od srpna 1948 do února 1949 Otakar Štěpánek a v březnu 1949 Zdeněk Jaroš. V březnu 1949 se stal ředitelem Cyril Purkyně.

V roce 1950 byl dostavěn pavilon opic. V tomto roce také přišla šimpanzice Moke. V roce 1951 bylo ukončeno pořádání cirkusových představení. Dřevěný cirkusový stan pak sloužil jako skladiště. Roku 1954 do ZOO dorazila žirafa Lenka. V roce 1956 byl postaven pavilon malých živočichů. Od července 1959 byl ředitelem doktor Zdeněk Veselovský.

Hned v následujícím roce byla ZOO pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy koní Převalského. Roku 1961 přišla samice orangutana Soňa, v roce 1963 přišel do zoo samec gorily Titan. Roku 1969 se pod tíhou sněhu zřítila Jandova voliéra dravců.

Roku 1971 byl otevřen nový pavilon velkých savců. V tomto roce se také narodil orangutan Kama.

V roce 1986 byl zbourán cirkusový stan a na jeho místě byly postaveny expozice pro lachtany a tučňáky. Od 1. ledna 1989 byl novým ředitelem Miloslav Kalaš.

Od ledna roku 1990 ZOO řídil Jiří Felix, kterého v červnu téhož roku vystřídal Bohumil Král. Roku 1991 byl otevřen pavilon velkých kočkovitých šelem. V roce 1995 byly otevřeny zrekonstruované expozice baribalů, medvědů ledních a nová expozice Amerika. Dne 4. června 1997 se stal ředitelem ZOO Petr Fejk. V roce 1998 byl otevřen pavilon velkých želv. Roku 1999 byl zbořen pavilon opic.

Roku 2001 se v ZOO podařilo odchovat prvního koně Převalského na světě. Také byl otevřen Africký dům a pavilon goril. V tomto roce přišlo do ZOO 658.000 návštěvníků. V srpnu 2002 postihla zoo ničivá povodeň, která zasáhla skoro polovinu území ZOO, tedy prakticky celou její spodní část. Škody dosáhly 250 milionů korun a zahynulo 136 zvířat. Mezi nimi byl slon Kadíra, hrošice Lentilka, lev a medvěd – všichni museli být utraceni. Lachtan Gaston byl odchycen až v Německu, ale na následky stresu a vyčerpání uhynul. Okamžitě byly zahájeny stavební práce. Roku 2003 přišel do ZOO samec gorily Richard a dva noví sloni – samec Nagathan a samice Praya. V tomto roce byly otevřeny pavilony Indonéská džungle a Sečuán. V následujícím roce vyvrcholila rekonstrukce po povodni, byly otevřeny expozice Afrika zblízka nebo Laguna, několik expozic a vznikl také nový Přednáškový sál. V roce 2004 byla návštěvnost ZOO 971.883. Rok poté vznikla Dětská ZOO, restaurace Gaston a několik expozic. Rok 2005 poprvé přinesl návštěvnost nad jeden milion – do ZOO přišlo 1.214.927 lidi. V roce 2007 byl postaven pavilon gaviálů. Roku 2009 byl dokončen pavilon lachtanů, byla postavena kavárna Černohouska, rozhledna a začala výstavba pavilonu hrochů a pavilonu slonů, které nahradí poslední původní pavilon velkých savců.