Chodovská tvrz
Na přelomu 11. a 12. století vznikl takzvaný Chodův dvůr, tedy Chodov. Z roku 1185 pochází první písemná zmínka o zdejších obyvatelích.Počátkem 13. století byla v Chodově založena vodní tvrz, která pravděpodobně sloužila jako sídlo neznámého feudálního rodu. Pevnost stála na oválném půdorysu o průměru asi 32 metrů. Zvenku byla tvrz chráněna vodním příkopem o šířce 10 metrů a hloubce 4,5 metru a také soustavou rybníčků. Byla tvořena obvodovou hradbou, která byla zpevněná dvěma věžemi. Vchod do tvrze vedl po padacím mostě branou západní věže. K vnitřní straně hradby přiléhaly obytné budovy. Pitnou vodu obyvatelé tvrze získávali ze dvou studní. Chodov také získal řád křížovníků, kteří roku 1334 přidružili k Chodovu pole vyšehradského kanovníka Jindřicha.
Prvními doloženými majiteli byl zderazský konvent křižovníků. Pravděpodobně již dříve, nejpozději však koncem roku 1420, získali Chodovskou tvrz husité. První písemná zpráva o tvrz pochází z roku 1421, kdy Pražané celý Chodov předali měšťanu Jankovi Puškaři. Poté na Chodově sídlili různí majitelé – Oldřich z Chrástu, Levík ze Zblového, Jan z Vlkové, Petr z Chodova, Magdalena Chodovská, Petr z Chrástu a Chodova s manželkou Martou nebo Anna Chodovská.
Anna Chodovská z Chrástu roku 1526 pro-dala celý majetek včetně tvrze svému příbuznému Jiřímu Osovskému z Adleru. V roce 1533 panství vysoudil Jan Muchek z Bukova, Petr Žďárský z Chrástu a Václav Žďárský z Chrástu. Spravoval ho však sám Jan. Roku 1549 majetek převzal Vilém Muchek z Bukova a roku 1551 ho odkoupil. Již roku 1558 však Chodov koupil Jakub Chodaur z Lokte. Roku 1578 Chodov opět změnil majitele. Novým pánem se stal Jan Bořita z Budče s manželkou Julianou Hýzrlovou z Chodů. Její druhý manžel Bartoloměj Panvic z Lomnice koupil Chodov roku 1587.
Roku 1616 koupil Chodov Benjamin Fruwein z Podolí. Ještě v témže roce ho však koupí získal Jan Vilém Hrobnický z Hrobnic. V té době již byl v Chodově ovčín a chmelnice. Již o rok později Pavel Michna z Vacínova podepsal smlouvu, kterou pro svého bratra Jiřího Viléma Michnu koupil Chodov, ale majetek nakonec zůstal v držení Jana Viléma. S příchodem třicetileté války přišly také útrapy. Počátkem 20. let 17. století byla Chodovská tvrz významně poškozena průchodem armády. Poničený majetek koupil v roce 1621 Jiří Vilém Michna z Vacínova. V roce 1651 je již tvrz uváděna jako pustá, roku 1654 je uváděn pustý také dvůr. V roce 1665 koupil Chodov Karel Leopold Caretto hrabě Millesimo, ale o pět let později ho prodal Alžbětě Prenzové. Ještě v témže roce ho ale koupil zpět. Roku 1674 se natolik zadlužil, že se pokusil Chodov prodat. Až o dva roky později ho prodal benediktinskému klášteru sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. V letech 1687 – 1697 byla pobořená tvrz přestavěna na barokní zámeček.
Roku 1728 se Chodov stal součástí Kunratického panství, které v roce 1765 zdědila Marie Josefa z Goltze. V roce 1795 koupil celé panství Karel Josef hrabě Clam-Martinic.
Od roku 1801 byl majitelem Chodova Josef Antonín Korba z Weidenheimu. V roce 1808 převzal panství jeho syn Fridrich Karel, který ho později také zdědil. Od něj roku 1812 koupil Chodov František Rousseau z Happencourtu a provedl klasicistní přestavbu zámečku. Došlo ke zboření severní věže a bylo vytvořeno kruhové arkádové nádvoří. V roce 1815 koupil Chodov Josef Schicht a ten ho ještě v témže roce vrátil do vlastnictví Korbů z Weidenheimu.
Roku 1923 koupilo tvrz i s pozemky město Praha. Od roku 1953 využíval tvrz Státní statek Praha. Roku 1930 ji převzalo jednotné zemědělské družstvo Chodov. V 70. letech již byla tvrz v takovém stavu, že se dokonce uvažovalo o jejím zboření. Roku 1971 dokonce proběhly demolice okolních budov včetně chodovského dvora a již o 5 let se do nového sídliště nastěhovali první obyvatelé. Poté proběhly archeologické výkopy a stavebně historický průzkum tvrze a v letech 1984 – 1988 došlo k rozsáhlé rekonstrukci. Poté se uživatelem tvrze stal Kulturní dům Jižní Město – Praha 4. Roku 1993 zde byl zřízen Kulturní dům Chodovská tvrz.
V současnosti se tvrz nachází v husté panelové zástavbě, od které se svým vzhledem značně liší. Tvrz se stala oblíbeným kulturním cílem. Nachází se zde obřadní síň, galerie, konají se zde koncerty, funguje zde také kavárna. V okolí tvrze se nachází malý park se čtyřmi sochami, které znázorňují jednotlivá roční období.
